Kreml oznámil, že zastavuje tranzit kazašské ropy ropovodem Družba do německé rafinerie ve Schwedtu, který zásobuje palivem Berlín a celé okolí. Přestože se Moskva vymlouvá na technické potíže po útocích dronů, experti mají jasno. Jde o odvetu za německé dodávky zbraní Kyjevu. Berlín situaci zlehčuje, opozice ale varuje před nedostatkem pohonných hmot, který by mohl snížit akceschopnost německé armády.
Moskva varovala, že od prvního května zastaví dodávky ropy do německé rafinérie PCK ve Schwedtu na severovýchodě země ropovodem Družba. Jedná se ale nicméně o surovinu, který pochází z Kazachstánu.
I když se Kreml vymlouvá na nedostatečné kapacity a technické problémy, nezávislí pozorovatelé to vnímají spíš jako Putinův trest za to, že Berlín velkoryse podporuje Kyjev v boji proti Moskvě. Německo patří ze zemí Unie mezi největší spojence Ukrajiny.
Až 90 procent pohonných hmot
Východoněmecká rafinére tradičně zásobuje pohonnými hmotami Berlín a okolí už šest desítek let prostřednictvím severní větve ropovodu Družba, která vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko. V oblasti dodává až 90 procent pohonných hmot. Rafinérie ale většinu ropy získává z přístavů, ropa z Kazachstánu tvoří přibližně 17 procent z 12 milionů metrických tun ropy ročně, kterou závod na polské hranici zpracuje.
Kazašský ministr energetiky Erlan Akkenženov uvedl, že problémy na ropovodu zřejmě způsobily ukrajinské útoky dronů. „Jakmile se technické problémy vyřeší, tranzit kazachstánské ropy se obnoví,“ prohlásil.
Další vysoce postavený kazašský úředník, kterého anonymně citovala agentura Reuters, byl ale přímočařejší. Tento krok se snaží dostat pod tlak Evropskou unii a především Německo, největšího evropského dodavatele zbraní pro Kyjev.
Je to vážné?
Německé ministerstvo hospodářství trvá na tom, že konec dodávek ruským ropovodem neohrozí produkci ropných produktů. Alternativní ropa může dorazit přes přístav Rostock a v případě potřeby i přes polský Gdaňsk. Polští představitelé ale nedůvěřují majoritnímu vlastníkovi rafinérie Schwedtu, ruské Rosněfti. Dceřinou společnost sice v roce 2022 převzala německá vláda, ale 54procentní podíl Rosněfti ponechala nedotčený ze strachu z odvetných opatření vůči německým firmám v Rusku.
Christian Görke, poslanec německého parlamentu z levicové strany Linke, označil situaci za „vážnou, ba dokonce dramatickou“.
Oslabení evropských demokracií
Moskva sází na to, že problémy s dodávkami ruské ropy (ropovodem Družba odebírá surovinu také Slovensko a Maďarsko), oslabí evropské demokracie. Rusko samo navrhlo trasu Kazachstán-Družba v roce 2023, aby si udrželo vliv na rafinerii Schwedt. Ruský vicepremiér Alexandr Novak nyní prohlásil, že se „Němci vzdali ruské ropy, takže jsou na tom dobře“.
Zakladatel analytického časopisu Geopolitical Futures George Friedman ale připomenul, že válka v Íránu odhalila hlubokou zranitelnost ekonomických systémů na dovozu ropy a zemního plynu. Navíc moderní armády stále potřebují obrovské množství fosilních pohonných hmot, aby mohly fungovat.
Mohlo by vás zajímat
Pokud se dodavatelské trasy přeruší, zásadně to sníží akceschopnost vojáků dotčených států. „Jedním ze základů války je odepřít zdroje, které nepřítel potřebuje k tomu, aby mohl ukončit konflikt,“ napsal.
Dopady na Česko
Podle vyjádření vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) může nastat výpadek dodávek z Německa. Právě Německo je podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) hlavním vývozcem ropných produktů do Česka.
Havlíček dodal, že probíhají jednání se Slovenskem o možnosti dodávek pohonných hmot z tamní rafinerie Slovnaft. Ta by se opět měla „rozjet“ na plný výkon. Jak potvrdila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková, během noci na čtvrtek došlo k obnovení dodávek ruské ropy jižní větví Družby. Končí tím nouzový stav, kdy Slováci a Maďaři museli čerpat ropu ze strategických zásob, nebo ji dovážet náhradní cestou přes Chorvatsko.
