Zablokovaný Hormuzský průliv a válečný konflikt mezi USA a Íránem uvrhly Evropu do nové energetické nejistoty. Ceny ropy a plynu letí strmě vzhůru, což v unijních metropolích vrací do hry plán na zdanění mimořádných zisků energetických společností. Zatímco lídři EU míří na kyperský summit řešit záchranný plán AccelerateEU, český premiér Andrej Babiš varuje před seškrtáním miliard pro Česko v příštím unijním rozpočtu.
Debata o cenách energií opět hýbe Evropou kvůli krizi v Perském zálivu a pokračující americké válce proti Íránu. Ceny ropy i zemního plynu vzrostly o desítky procent ve srovnání se stavem před únorovým útokem na teheránský režim. Konflikt navíc zablokoval dopravu přes strategický Hormuzský průliv.
Podpora domácích zdrojů energie
Brusel v reakci na energetickou krizi a vysoký podíl dovozu fosilních paliv do Evropy představil plán AccelerateEU. Má zaručit dostupné ceny energií vytvořením energetické unie a podporou domácích zdrojů energií.
Očekává se, že doporučení Komise vyvolají debatu během neformálního zasedání Evropské rady na Kypru, které se koná tento čtvrtek a pátek.
Lídři unijních států se scházejí, aby se zabývali aktuální geopolitickou situací a reakcí Evropy na bezpečnostní a energetická rizika.
Zdaňme energetické firmy
Jedno téma není na oficiálním programu, ale dominuje politickým diskusím. Dodatečné daně pro ropné a plynárenské společnosti. Začátkem dubna ministři energetiky z pěti unijních zemí – Německa, Itálie, Španělska, Portugalska a Rakouska – vyzvali Komisi k zavedení daní z neočekávaných příjmů.
„Umožnilo by to financovat dočasnou podporu, zejména pro spotřebitele. A omezit rostoucí inflaci, aniž by to kladlo dodatečnou zátěž na veřejné rozpočty,“ napsali ministři. Tuto daň zavedla většina unijních zemí po invazi na Ukrajinu v roce 2022.
V plánu AccelerateEU je pouze jedna zmínka o daních z neočekávaných zisků. „Členské státy mohou také přijmout opatření týkající se zdanění neočekávaných zisků, aby zajistily sociální spravedlnost. Komise bude respektovat rozhodnutí členských států,“ uvedla Komise.
Mohlo by vás zajímat
Brusel vyzval členské státy k zavedení cílené podpory občanů, a to formou energetických poukázek, přímých příspěvků k příjmům nebo sociálních dávek. Evropská komise chce zároveň s vládami Unie koordinovat postup při řešení hrozícího nedostatku leteckého paliva.
Je to neetické
Nizozemský poslanec Evropského parlamentu Mohammed Chahim, místopředseda frakce socialistů a demokratů (S&D), vyšší zdanění podpořil. „Ti, kteří z této krize nejvíce profitovali – zejména v odvětví ropy a plynu – musí také přispět prostřednictvím spravedlivé daně z neočekávaných příjmů,“ uvedl.
V současné době ale velké energetické společnosti v Nizozemsku podávají proti rozhodnutí z roku 2022 řadu námitek. Firmy jako Shell a ExxonMobil chtějí vrácení 2,7 miliardy eur (65,6 miliardy korun) z 3,2 miliardy eur (77,8 miliardy korun), které vláda vybrala.
Proč mají superzisky platit občané?
„Je nepřijatelné, aby občané museli platit za superzisky ropných společností. Z etického hlediska je nezbytné, abychom uspěli ve zdanění těchto neočekávaných zisků,“ řekl generální tajemník Evropské aliance pro energetický výzkum (EERA) Adel El Gammal.
Luke Haywood, vedoucí oddělení klimatu a energetiky v bruselské nevládní organizaci European Environmental Bureau (EEB), tyto obavy zopakoval. „Zatímco ropné a plynárenské společnosti nadále profitují z vysokých cen bez daní z neočekávaných zisků, mnoho vlád se stále rozhoduje pro daňové úlevy na naftu a benzin, aby zmírnily vysoké ceny,“ řekl Haywood. Tento přístup je podle něj drahý, není sociálně cílený a nepomůže snížit spotřebu fosilních paliv.
Isabelle Brachetová z neziskové organizace Climate Action Network Europe také kritizuje rostoucí příjmy velkých energetických firem: „Neochota Komise zdanit zisky z fosilních paliv vyvolává zásadní otázku. Čí zájmy se upřednostňují? Evropanů, nebo velkých znečišťujících společností a jejich akcionářů?“
S čím letí Babiš na Kypr?
Český premiér Andrej Babiš (ANO) na Kypr odlétá zejména se starostí o výši unijního rozpočtu po roce 2028. Návrh sedmiletého rozpočtu EU je podle něj pro Česko absolutně nepřijatelný.
Nominálně má příspěvek pro Česko klesnout o 228 miliard korun, není k tomu důvod, uvedl Babiš. Očekává složitou debatu, která potrvá také celý příští rok. Řekl to před odletem na neformální summit předsedů vlád unijních zemí. Nepřijatelné podle něj je, aby Komise rozdělovala víc peněz, než mají být přiděleny jednotlivým členským státům.
