Bývalý bulharský prezident Rumen Radev, který jednoznačně vyhrál nedělní volby, odmítá nálepku, že by byl novým Viktorem Orbánem, který straní Rusku. Naopak tvrdí, že je proevropský a bojuje s bulharskou mafií, korupcí a oligarchy. V bruselských institucích zavládlo napjaté mlčení. Moskva ale výsledek voleb ocenila a těší se na „pragmatický dialog“.
Rumen Radev, bývalý prezident spojovaný s nákloností k Rusku, dosáhl v neděli v bulharských volbách přesvědčivého vítězství. Rozdrtil ostatní zavedené strany, které obvinil z budování mafiánského státu ovládaného oligarchy. Hlasování o složení parlamentu v Sofii už bylo osmým pokusem za posledních pět let, jak sestavit stabilní bulharský kabinet.
Bývalý pilot Migu-29
Dvaašedesátiletý bývalý pilot stíhačky Mig-29 vytvořil novou stranu Progresivní Bulharsko a dokázal tím zlomit patovou situaci na politické scéně. Strana získala 44,6 procenta hlasů, což jí bude zřejmě stačit na absolutní většinu v Národním shromáždění.
V Bruselu si úředníci kladou otázku, zda se z nově zvoleného premiéra Rumena Radeva nestane nástupce Viktora Orbána v roli hlavního proruského politika v rámci evropského bloku.
Silné Bulharsko, silná Evropa
Maďarský premiér Orbán, který vedl Maďarsko od roku 2010 až do své nedávné porážky, zneužíval jednomyslnost jako protiunijní zbraň, vyčerpával fondy EU a blokoval opakované sankce vůči Rusku. Nový lídr Sofie sice kritizuje bruselské elity, naznačuje únavu z protiruských sankcí a hovoří o pragmatismu vůči Moskvě.
„Lidé odmítli samolibost a aroganci starých stran a nestali se obětí lží a manipulace. Děkuji jim za jejich důvěru,“ hodnotil výsledek hlasování Radev v neděli večer. Drtivě porazil stranu GERB bývalého premiéra Bojka Borisova s 13,4 procenta i liberální koalici PP-DB s 12,6 procenta.
Opožděná gratulace
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová tentokrát počkala s rituálním tweetem s blahopřáním až krátce po 13. hodině v pondělí. Před týdnem blahopřála vítězi maďarských voleb Péteru Magyarovi už za 17 minut. Ticho ostatních evropských lídrů odráží spíše opatrnost než poplach.
Radevova bilance a volební aritmetika naznačují, že bývalý šéf bulharského letectva se zaměří spíše na smlouvání než na ničení. Exprezident hovoří o silném Bulharsku v silné Evropě. Jeho země se navíc od ledna stala nejnovějším členem eurozóny.
Pragmatismus, ne ideologie
Radev v minulosti kritizoval „bruselské elity“ a hovořil o suverenitě. Obvinil Unii z upřednostňování „ideologie před ekonomickým pragmatismem“. „Evropa teď potřebuje kritické myšlení, pragmatické činy a dobré výsledky,“ řekl.
Platforma Progresivního Bulharska prezentuje hlubší integraci do Unie jako nástroj boje proti korupci a vstupenku k vyšší životní úrovni. Radev nicméně nemůže sám přepisovat bulharskou ústavu. Musí se ucházet o středové hlasy v parlamentu. Loni vítěz voleb ještě jako prezident zaujal podporou pouličních protestů, které svrhly vládní koalici vedenou skupinou GERB. Slíbil, že očistí státní instituce zamořené korupcí.
Ruský test
Radev znervózňuje bruselské jestřáby především kvůli jeho předchozím postojům vůči Rusku. Krym už dříve označil za ruské území, staví se proti novým kolům sankcí, které „poškozují obyčejné Bulhary“. Odmítá také přímé transfery zbraní do Kyjeva. Přesto nehrozí vetem stávajících unijních balíčků na finanční podporu Ukrajiny a protiruských sankcí.
Analytici v Sofii očekávají pragmatický přístup. Bulharští výrobci budou i nadále vyvážet munici přes Rumunsko, ale vybavení ze sovětské éry už nebude mířit na východ ze státních skladů. Vysoce postavený diplomat EU uvedl, že se Radev ani zdaleka neblíží Orbánovi v jeho protibruselských a proruských názorech.
Mohlo by vás zajímat
Kreml neskrývá optimismus
Kreml ale už pozitivně reagoval na výsledek bulharských voleb. „Imponují nám slova jak pana Radeva, který zvítězil ve volbách, tak i některých dalších evropských lídrů o připravenosti řešit problémy cestou dialogu, pragmatického dialogu s Ruskou federací,“ řekl podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Pro obnovení dialogu s Ruskem se v poslední době vyslovili mimo jiné slovenský premiér Robert Fico, předseda belgické vlády Bart De Wever či italská premiérka Giorgia Meloniová.
