Vítězem íránského konfliktu se stává Čína, uvedl americký ekonom Paul Krugman. Drahá fosilní paliva nutí zbytek světa k urychlení přechodu na zelené technologie, kterým komunistická velmoc dominuje. Čína už kontroluje většinu výroby v klíčových odvětvích a 75 procent všech patentů pro čistou energii. Peking si tím dlouhodobě buduje pozici, která bude technologicky i politicky neotřesitelná.
Válka v Íránu urychluje tichý, ale přitom zásadní globální závod o dominanci v technologiích čisté energie. Podle držitele Nobelovy ceny za ekonomii Paula Krugmana nemusí být skutečným vítězem současné rozsáhlé krize na Blízkém východě žádná země přímo zapojená do konfliktu.
Čína na tom vydělá
Podle Krugmana, který se považuje za liberála, ale kritici jej obviňují z levicových názorů, to bude komunistická Čína a její sektor udržitelných zdrojů energie a zelených technologií. To znamená, že asijská velmoc získá další náskok v produkci solárních panelů, větrných turbín, baterií a elektromobilů před zbytkem světa.
Ekonom, který se zaměřuje na zkoumání trendů v mezinárodním obchodě, tvrdí, že prudce rostoucí ceny ropy a zemního plynu dále zesílí dlouhodobý trend odklonu globální ekonomiky od používání fosilních paliv. Vzhledem k tomu, že země dovážející energii čelí rizikům narušení dodávek a cenových výkyvů, obnovitelné zdroje energie už nejsou pouze prioritou v boji ochrany klimatu, ale stále více i ekonomickou nutností.
Čína je v centru transformace
Největší asijská ekonomika se stala centrem této transformace. Země již dominuje velké části globálního dodavatelského řetězce pro infrastrukturu obnovitelných zdrojů energie a představuje podstatný podíl na produkci v klíčových odvětvích. Krugman popisuje Čínu jako zcela dominantní s průmyslovými kapacitami pro výrobu, používání i export zelených technologií.
Dlouhodobá čínská strategie investic do zeleného sektoru znamená kromě snižování nákladů i další inovace, což dále posiluje konkurenceschopnost čínských firem v zahraničí. „Rychlost, s jakou Číňané sami zavádějí obnovitelné zdroje energie, je klíčovou výhodou,“ uvedl Krugman.
Geopolitická závislost
Pro Evropu prudce rostoucí ceny ropy a plynu ukázaly, že musí snížit závislost své ekonomiky na dovozu fosilních paliv. Současná energetická krize ukázala, že země jako Francie a Španělsko těží z energetického mixu s vysokým podílem obnovitelných zdrojů. Tyto státy jsou méně zranitelné vůči cenovým šokům než země závislé na dovozu zemního plynu, jako je Itálie.
Evropské země proto zrychlují investice do elektrifikace a infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie. Čína, která je již nyní předním dodavatelem, má podle Krugmana dobrou pozici rostoucí poptávku uspokojit.
Rostoucí export amerického plynu
„Svět, který se spoléhá na Čínu, pokud jde o solární panely a baterie, nemusí být nutně špatná věc. Pro většinu zemí je to méně politicky i ekonomicky riskantní, než se spoléhat se na dovoz LNG z Kataru. Nebo v tuto chvíli ze Spojených států,“ argumentuje vlivný ekonom.
Před rostoucí závislostí Evropy na americkém plynu varoval začátkem tohoto roku také americký Institut pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu (IEEFA). Mohla by vytvořit novou „potenciálně vysoce rizikovou geopolitickou závislost“.
Mohlo by vás zajímat
Dovoz amerického LNG do EU se do roku 2030 může zvýšit na přibližně 115 miliard kubických metrů ročně. „Což znamená, že by 75 až 80 procent dovozu LNG do evropského bloku pocházelo z USA,“ uvedl think-tank IEEFA.
Krugman ocenil snahu Unie zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě. Pro Spojené státy to znamená v současnosti „požehnání“. Zároveň to ale v dlouhodobém horizontu povede k zaostávání USA za Čínou. „Než se Amerika osvobodí od Trumpovy posedlosti fosilními palivy, bude čínské vedení ve výrobě obnovitelných zdrojů pravděpodobně nepřekonatelné,“ uvedl.
Průmyslová transformace
Spojené státy jsou historicky největším čínským rivalem v oblasti technologických inovací. Od vzniku polovodičů a vývoje informačních technologií Washington dlouho udával tempo. Ale v závodě o rozšíření technologií čisté energie to neplatí.
V současné době Čína představuje více než 80 procent světové produkce v elektrotechnologickém průmyslu s výjimkou větrných turbín, poznamenal Krugman. „V sektoru větrných turbín je čínský podíl pouze 60 procent, protože si v něm Evropa zachovává významnou roli,“ uvedl nositel Nobelovy ceny.
Podíl Číny na globálních patentech technologií pro čisté energie se ale pohybuje kolem 75 procent. Země také kontroluje dodavatelský řetězec kritických minerálů nezbytných pro výrobu zelených technologií.
