Vojenské prostory v Bechyni se na tři týdny proměnily v centrum digitální války. Největší cvičení spojovacího vojska FEDERATED CLOUD simuluje střet s technologicky vyspělým nepřítelem, ne s tanky, ale v rádiovém spektru a datech. V podcastu Perspektivy Česka experti z armády, policie i hasičů popisují, proč dnes rozhoduje komunikace, co dokážou drony a jaké riziko představuje umělá inteligence v boji.
Jakou roli hrají v zabezpečené komunikaci drony? Proč armáda potřebuje pomoc civilních radioamatérů? Co se stane, když umělá inteligence začne „halucinovat“ přímo uprostřed bitvy?
Experti z armády, policie i hasičského sboru odhalili v podcastu Perspektivy Česka detaily operací. Právě zde tvoří dokonale fungující komunikace nejklíčovější složku. Jediná chyba totiž může vést k okamžité lokalizaci obránců napadené země.
Podívejte se na celý videopodcast:
Digitální páteř moderního vojska: Bez spojení není velení
Spojovací vojsko tvoří základní kámen každé vojenské operace. Podplukovník Vít Knapek, velitel centra nasaditelných systémů, v podcastu zdůraznil zásadní roli své složky: „Spojovací vojsko je digitální páteří každé moderní armády. Pokud nebudete mít zabezpečenou komunikaci na soudobém bojišti, tak vlastně nejste schopen vést žádné operace.“
Drobným paradoxem moderní doby zůstává fakt, že i v éře satelitů, dronů a špičkové komunikace spojaři v akci musí mít v kapse stále ještě i kleště a šroubovák. Činí tak proto, aby zajistili maximální stabilitu systémů. „Paradoxně i ty dráty taháme dodnes,“ dodává s úsměvem Knapek.
Okřídlené letité vojenské heslo „Pozor, nepřítel naslouchá“ dnes v profesionální sféře vystřídala technická analýza signálu. Jelikož armáda využívá silné šifrování, které znemožňuje standardní odposlech obsahu, protivník se soustředí na fyzikální vlastnosti vln. „V téhle chvíli jediné, co může protivník dělat, je technická analýza nad rádiovými signály našich radiostanic. Může říct, jaké radiostanice používáme, popřípadě jaké provozy používáme,“ vysvětluje podplukovník Knapek. Doplnil, že cvičení FEDERATED CLOUD má dvě jasně definované roviny. První tvoří mezinárodní část se spojenci z NATO. Druhou představuje vnitrostátní kooperace s integrovaným záchranným systémem (IZS) – tedy s hasiči a policií.
Historická premiéra policie a komplexní výměna dat
Zásadní milník armádního cvičení představuje vůbec historicky první účast policie. Kapitán Roman Ventura z Národního centra informačních a komunikačních technologií Policejního prezidia neskrývá z nové spolupráce nadšení: „Tohle byla naše první účast na tomto cvičení. Bylo to pro nás velkým poučením a myslím si, že do budoucna rozhodně budeme spolupráci prohlubovat.“
Pro policii už dávno neplatí, že komunikace znamená jen mluvení do mikrofonu vysílačky. „Prosím, komunikaci si nepředstavujme jako z televizních seriálů, kdy se mluví po vysílačkách. Bavíme se o tom, že dnes se používá hlas, vyměňují se data, vyměňují se videostreamy. Bavíme se o komplexní výměně dat,“ upřesňuje Ventura.
Mohlo by vás zajímat
Policie v rámci cvičení testuje reálné systémy, které lidé běžně potkávají v ulicích. Patří sem hlídková vozidla a mobilní bezpečné platformy. „Chtěli jsme ukázat to, jak se s daty, které vznikají na ulici a v terénu dále pracuje. Digitální svět tvoří výraznou nadstavbu toho, co můžeme vidět při výkonu služby,“ podotýká Ventura. Integrace dat pak umožňuje velitelským složkám vidět v reálném čase totéž, co vidí policista v terénu. A to zásadně zrychluje rozhodování v krizových situacích.
Hasičská televizní síť: Obraz z klíčových míst krize
Také Hasičský záchranný sbor přivezl do Bechyně unikátní infrastrukturu. Vedoucí komunikace a dronové služby plukovník Jiří Studnička popsal, že hasiči například v současnosti disponují celorepublikovou televizní sítí. Ta umožňuje přenášet obrazová data z každého kraje přímo na generální ředitelství. „Z toho generálního ředitelství jsme schopni distribuovat ty obrazové signály a samozřejmě další data ostatním složkám až po nejvyšší složky státu,“ vysvětluje Studnička.
Na vojenské základně hasiči cvičili roli „skupiny podpory řízení“. Jde o družstvo specialistů, kteří zpracovávají veškerá obrazová a informační data z kamer a dronů. Následně je v reálném čase distribuují štábu.
Studnička potvrzuje, že v případě reálného konfliktu mohou hasiči zaplnit informační mezery tam, kam armádní prvosledové složky v daný moment nemusí dosáhnout: „Hasičský záchranný sbor má primárně úkoly vnitřní bezpečnosti. V určitých modelech ale můžeme poskytovat takovouto obrazovou a informační podporu.“
Foto: Martin Šváb
Válka dronů: Lovci na nebi a eliminace hrozeb rušením
Fenomén dronů definuje konflikty po celém světě a v Bechyni mu experti věnují maximální pozornost. Podplukovník Michal Peterek, specialista na antidronovou ochranu, řídil komplexní operace zaměřené na eliminaci narušitelů. „Imitovali jsme narušení prostoru civilním nekooperujícím dronem a cvičili jsme alternativy, jak budeme postupovat. To znamená provést lokalizaci pilota, následně zarušit dron a tím pádem eliminovat tuto hrozbu,“ popisuje Peterek průběh testů.
Vojáci v rámci vojenské části testovali zařízení v oblasti detekce pomocí takzvaného soft-kill řešení. „Znamená to rušení, ne že bychom po nich stříleli,“ upřesňuje Peterek. Podle něj armáda sleduje světové trendy a technologie neustále modernizuje. Připouští však, že boj s drony představuje nekonečný proces: „My v této oblasti nikdy nedosáhneme konečného cíle. Musíme tu technologii pořád měnit, updatovat a držet krok s nepřítelem.“ Armáda už nyní nasazuje vysokou míru automatizace. Systém sám klasifikuje cíle bez lidského zásahu.
Umělá inteligence jako pomocník i riziko
Umělá inteligence (AI) dnes nastupuje do všech oborů a v Bechyni a dalších lokalitách cvičení hraje roli ve dvou rovinách. Podplukovník Vít Knapek vysvětlil, že armáda schválila strategickou směrnici pro zavádění AI. Tato pravidla mají proces technologického rozvoje přesně řídit. „Technologie AI, já k tomu říkám, že my v tuhle chvíli máme výhodu v tom, že víme, že používáme to nejhorší, co na trhu je. Protože za tři měsíce to AI bude zase úplně někde jinde,“ glosuje s úsměvem rychlý vývoj Knapek.
Jedním z nejambicióznějších scénářů je automatický překlad hlasu v reálném čase pro komunikaci se spojenci. „Myšlenka, že každý voják bude umět plynule anglicky a bude schopen mluvit do vysílačky anglicky, je samozřejmě úplně zcestná,“ říká otevřeně Knapek. AI by proto měla zajistit, aby český voják mluvil česky a německý tankista slyšel němčinu. Knapek však varuje před takzvaným halucinováním: „Samozřejmě, když neočistíte data, nebudete mít kvalitní datový model, tak to halucinování tam přijde. Jak říká klasik: shit in, shit out.“ Česky řečeno: jak špatný datový produkt do komunikačního systému vložíte, v takové kvalitě vám na jejím konci vypadne. Plukovník Studnička za hasiče doplňuje důležitou poznámku k odpovědnosti: „Ten rozhodovací proces musí vždycky udělat člověk. Vždycky tu finální odpovědnost má ten, kdo rozhoduje.“
Projekt ARDOS: Radioamatéři a piloti dronů jako záloha státu
Kapitán aktivních záloh Vladimír Rajchart představil v Bechyni projekt ARDOS. Ten spojuje zkušenosti radioamatérů s potřebami složek krizového řízení. Cílem je vybudovat záložní komunikační síť, která dokáže fungovat i v těch nejnáročnějších podmínkách. Rajchart vysvětluje, že ARDOS zajistí akceschopnost úřadů i v případě rozsáhlých výpadků běžných spojů.
„Oslovili jsme dvě komunity – radioamatéry a piloty dronů. Radioamatéři mají v oboru poskytování pomoci při krizových situacích už opravdu desetiletí zkušeností,“ vysvětluje Rajchart. Radioamatérů je v České republice kolem 5 tisíc a počet civilních pilotů dronů se pohybuje v desítkách tisíc. Tito lidé mohou v případě blackoutu, povodní či válečného konfliktu nahradit nefunkční civilní sítě. U pilotů dronů jde o mladší disciplínu, ale se stejným nasazením. „Dneska už bych řekl, že je jednoznačně rozhodnuto o tom, že ty dvě komunity nějakým způsobem budeme integrovat do Armády ČR a do IZS,“ potvrzuje Rajchart. Nejde tedy o klasické vojáky, ale o experty, kteří pomohou dobrovolně. „Je to postaveno na té dobrovolnosti,“ dodává kapitán Rajchart.
Budoucnost u spojového vojska: Je to „trendy“ práce?
Závěr podcastu patřil náboru nových vojáků. Podplukovník Knapek potvrdil, že armádní kampaň Spojař nové generace úspěšně přilákala nové lidi: „V tuhle chvíli už nenabíráme masu, ale opravdu si lidi vybíráme. Spojařina se rozšiřuje o robotiku i o drony.“ Podle něj budou tito odborníci po odchodu z armády extrémně žádaní i v civilu, protože technologie budou vládnout světu.
Podplukovník Peterek na závěr srovnal roli dronaře a antidronaře: „Kdybych si měl vybrat mezi tím být útočníkem nebo obráncem, radši budu drony ničit. Pro dnešní mládež je to trendy povolání. Moderní techniku dnes vidíte všude. Když to zjednoduším, připomíná to z obou dvou stran hru.“
Třítýdenní tvrdá prověrka
Velmi tvrdou zatěžkávací zkouškou prochází česká armáda od 8. do 24. dubna. Vojáci v terénu čelí totálnímu ochromení komunikačních systémů, výpadkům GPS a útokům v elektromagnetickém spektru. Cvičení se účastní zahraniční kolegové, policisté i hasiči. Po úvodní fázi v Bechyni se cvičení přesunulo i do vojenských prostorů Libavá a Hradiště. Přesun do těchto lokalit představuje zásadní krok k reálnému ověřování schopností v prostředí blízkém skutečnému konfliktu.
Armáda testuje systémy v prostoru, kde musí vojáci reagovat na dynamicky se měnící situaci. Testování se posouvá do lokalit, kde neexistuje žádná jistota. Jednotky se musí vyrovnat s drsným rušením radiového provozu i s cílenými výpadky GPS a GSM signálu. Současně čelí aktivnímu elektronickému průzkumu, kdy protivník vyhledává místa velení s cílem je eliminovat. Cvičení Federated Cloud tak dokazuje, že moderní válčení není jen o zručném zacházení s puškou, ale už i o klávesnici, počítačových dovednostech a algoritmech.
