Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) údajně jako jediný ministr při odchodu z funkce nevrátil svá komunikační zařízení. Tvrdí to alespoň Alena Schillerová (ANO) a dává do souvislosti s tzv. bitcoinovou kauzou. Klíčovou roli v případu ale podle ní sehrál jeho tehdejší ředitel kabinetu Filip Benda, bratr poslance Marka Bendy (oba ODS). Právě jeho pozici označila za „trafiku“, která podle ní přispěla k tomu, že stát ignoroval varování a uzavřel rizikovou smlouvu. Ministerstvo spravedlnosti nyní po auditu podá trestní oznámení kvůli podezření ze zneužití pravomoci a porušení povinností při správě majetku.
Schillerová proto mluví o státem asistovaném pokusu o legalizaci trestné činnosti. „Bitcoinová kauza je příběh o nepotismu a měl by vstoupit do učebnic, kam může vést obsazování veřejných funkcí příbuznými,“ řekla s poukazem na osobu tehdejšího ředitele kabinetu ministra Filipa Bendy, bratra poslance za ODS Marka Bendy. „Od 13. února měl na stole interní stanovisko právní sekce ministerstva financí koordinované s Finančním analytickým útvarem, upozorňující na významná rizika plánovaného sjednání darovací smlouvy mezi státem a panem Jiřikovským,“ doplnila.
Stanjura jako jediný ministr nevrátil při odchodu telefony
Dokument upozorňoval na Jiřikovského jako na osobu problematickou, když dárce nelze považovat za důvěryhodného. Varoval i před tím, že přijetí daru mohlo sloužit k legalizaci výnosu z trestné činnosti a že lze očekávat negativní ohlas ve veřejném prostoru.
Audit však neprokázal, že by Filip Benda tyto informace sdílel s ministrem Zbyňkem Stanjurou. „Ten jako jediný ministr při odchodu nevrátil svá komunikační zařízení. Šlo o 3 telefony a tablet. Úřad mu proto vyměřil zůstatkovou cenu 59 tisíc korun,“ doplnila Schillerová.
Audit podle ní prokázal závažné porušení pracovních povinností a interních směrnic. „Pokud by nefungoval jako trafika pro bratra Marka Bendy, ale profesionálně řízený odbor, nemuselo by ke škodám dojít,“ uzavřela ministryně.

Tejc: stačila lustrace trestní minulosti Jiřikovského
Podle Tejce ministerstvo mělo informaci o trestní minulosti Jiřikovského od roku 2018 a mohlo ji snadno zjistit ze svých interních systémů. „Není pochybnost o tom, že kdyby dotčené osoby na ministerstvu chtěli vědět, tak se lustrací dozví o trestní minulosti Jiřikovského a celém pozadí problémů, a mohli tyto informace použít jako podklad pro rozhodnutí, že takovou transakci neučiní. Bývalí zaměstnanci však nepostupovali s náležitou péčí,“ zmínil Tejc.
Audit dále zjistil, že samotná darovací smlouva byla podepsána tři dny předtím, než ji schválil ministr. V případu také chyběla řídící kontrola a právní odbor si nevyžádal komplexní právní stanovisko, jak vyžadují interní předpisy.
Mohlo by vás zajímat
Problematická měla být i vstřícnost ministerských úředníků k požadavkům Jiřikovského advokáta Kárima Titze na úpravy smluv. „Ministerstvo vyhovovalo veškerým požadavkům, které druhá strana na úpravy smluv měla, a ne vždy to bylo ku prospěchu úřadu,“ upřesnil ministr.

Aukce se sníženou počáteční cenou
Otazníky vzbuzuje i postup resortu po uzavření kupní smlouvy. Podle zjištění auditorů totiž i následné aukce kryptoměny vykazovaly nedostatky. Mohly se jich totiž zúčastnit i zájemci, kteří nesplnili požadavky na složení nezbytné jistiny. A navíc, nejnižší podání stanovenou vyhláškou, bylo před začátkem aukce sníženo o 10 %. „Tím byl porušen zákon o majetku státu. Došlo ke snížení výnosu o 13 milionů korun,“ vypočítal Tejc.
Naopak skutečnost, že úřad v šesti případech kupní smlouvy s vydražiteli v hodnotě 92 milionů korun nezveřejnil, hodnotí ministr jako bohulibou. Pomohlo to totiž zabránit dalším škodám. „Dokud nebyly v registru smluv, nebyly účinné a ministerstvo jimi nebylo vázáno,“ řekl.
