Rozhodnutí nestavět moderní teplárny pouze na jednom typu paliva – na zemním plynu – se z dnešního pohledu ukazuje jako velmi prozíravé. Stačí připomenout vývoj cen plynu na burzách, který nastal po vypuknutí války na Blízkém východě. Na snižování emisí tlačí už i někteří velcí odběratelé tepla, řekl obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola na konferenci Právo a energetika organizované Ekonomickým deníkem a Českou justicí. Na ní vystoupil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Veolia Energie ČR je největším dodavatelem tepla zákazníkům v České republice. Obsahuje území hlavního města Prahy, velkou část Moravskoslezského kraje, Olomouc, Přerov, Kolín, Mariánské Lázně i další místa. „Je to pro nás příliš velké riziko postavit celé teplárenství jenom na plynu. I když nahradit uhelnou teplárnu plynovou je to nejjednodušší, co můžete udělat. Postavili bychom všude stejné řešení a neměli bychom s tím velké starosti,“ řekl Jakub Tobola.
Povolenky zdražují teplo až o 20 %
Na druhou stranu je zemní plyn rizikový s ohledem na těžko předvídatelný vývoj ceny. Navíc je to stále fosilní palivo, při jehož spalování se uvolňuje oxid uhličitý. To s sebou nese povinnost platit za drahé emisní povolenky. Ty cenu tepla výrazně prodražují. V případě výroby z uhlí se podle Toboly jedná o zhruba 200 až 250 korun za gigajoule, tedy 20 procent celkové ceny placené odběrateli. V případě plynových tepláren se jedná o 120 až 150 korun za gigajoule.
Veolia Energie ČR se proto ve všech městech snaží kombinovat více zdrojů tepla. Vedle zemního plynu spaluje biomasu a jinak nevyužitelný odpad. „Chceme využívat například také průmyslová tepelná čerpadla, která využívají například odpadní teplo z čistíren odpadních vod. Jeden takový projekt se chystá v Praze, další projekt plánujeme v Ostravě,“ připomněl Tobola.
Výhodou energetického využití biomasy a tepelných čerpadel je, že nejsou zatíženy emisními povolenkami. Spalování odpadu také zatím není, i když tady se už o zpoplatnění uvažuje. Veolia Energie ČR v současné době za povolenky platí okolo dvou miliard korun ročně. „Povolenky jsou pro nás dnes významným nákladem, jsem však přesvědčen o tom, že do budoucna budou tyto náklady klesat spolu s tím, jak budeme naše provozy do roku 2030 postupně modernizovat,“ doplnil Tobola.
Tlak zákazníků na ozelenění
Novým trendem, který Veolia v poslední době sleduje, je rostoucí tlak některých zákazníků na „ozelenění“ nakupovaného dálkového tepla. „Jsou to hlavně zahraniční společnosti, vlastníci průmyslových firem, obchodů a průmyslových parků, kteří říkají, že centrální zásobování teplem pro ně v dnešní podobě není dostatečně zelené. Také Heimstaden, majitel největšího fondu nájemních bytů na Ostravsku, nás tlačí, ať jsme ´zelení´ co nejdříve. Ekologizace teplárenství tak není jenom otázkou povolenek, ale i toho, že to od nás zákazníci budou očekávat,“ poznamenal Jakub Tobola.
Také další účastník debaty v prvním bloku konference Právo a energetika, předseda představenstva společnosti Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk, komentoval dopad emisních povolenek. „Jaký byl důvod zavedení systému povolenek ETS? Motivovat firmy, aby investovaly do technologií s nižšími emisemi. Finanční logika je v tom, že náklady na povolenky by měly být vyšší než investování do nízkoemisních technologií. A to také děláme,“ řekl Mariusz Wnuk.
Jako konkrétní příklad zmínil chystaný přechod od spalování hnědého uhlí na zemní plyn v litvínovské rafinerii. Problém je v tom, že dostupná opatření se postupně vyčerpávají. Drahé povolenky tak už pouze navyšují cenu produktů pro odběratele a vyčerpávají cash flow průmyslových podniků.
Účinná pomoc od státu
Jakub Tobola pochválil stát za podporu, kterou teplárenskému sektoru poskytuje na přechod od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům. Jedná se o investiční dotace z Modernizačního fondu, ale také o aukce na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla v moderních plynových zdrojích. Proběhly celkem tři aukce, výsledky té poslední oznámilo ministerstvo průmyslu a obchodu v minulém týdnu.
Veolia Energie patřila mezi aktivní účastníky zmíněných aukcí, stejně jako další významní výrobci tepla v Česku. „Skoro celý výkon byl soutěžen. To znamená, že v rámci teplárenství vyrostou nové zdroje o elektrickém výkonu skoro 3000 megawattů. Jedná se o významný přístavek pro energetickou bezpečnost České republiky,“ zdůraznil Tobola.
Teplo pro 3,5 milionu lidí
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v navazující debatě vyzdvihl vysokou úroveň českého teplárenství. „Je to velmi kvalitní systém, který jsme zde léta budovali. Na centrální vytápění dneska máme připojených 1,6 milionu domácností, tedy zhruba 3,5 milionu lidí. Když se podíváme, kdo je připojený, jsou to spíše středně příjmové a nízkopříjmové domácnosti na sídlištích,“ připomněl Havlíček.
Stát na jedné straně obor teplárenství výrazně reguluje, současně finančně podporuje jeho modernizaci a ekologizaci. Jak ministr Havlíček upozornil, jen z Modernizačního fondu získají teplárny 93 miliard korun ve formě investičních dotací na přechod od uhlí k jiným palivům – zemnímu plynu, biomase či energetickému využití odpadů.
Rychlejší povolování
Vedoucí partner právní kanceláře White & Case Vít Stehlík se během vystoupení na konferenci Právo a energetika zaměřil na plánované změny české a evropské legislativy. Upozornil na rostoucí zájem Evropské komise o udržení průmyslu v Evropě. Komise cílí na snížení nákladů podniků za elektřinu, podporu investic do technologií potřebných pro nízkoemisní energetiku.
Stehlík pochválil státní správu za rychlejší povolování staveb. Značně k tomu přispěl specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ). „Podle mé zkušenosti se velmi osvědčil jak v energetice, tak i u ostatní infrastruktury. Je to změna, která měla největší praktický dopad pro rozvoj energetiky. Tady bych určitě apeloval, aby se neusnulo ve vavřínech,“ řekl Vít Stehlík.
