Každý litr benzinu, nafty nebo plynu, který Evropa nemusí dovézt ze zahraničí, může znamenat nižší účty za energie i menší závislost na výkyvech světových trhů. Právě to bylo hlavním poselstvím konference Právo a energetika, pořádané Ekonomickým deníkem a Českou justicí, kde předseda představenstva Orlen Unipetrolu Mariusz Wnuk upozornil, že zelenější energetika není jen otázkou klimatu, ale i peněženek domácností a firem. Podle něj může přechod na čistší zdroje Evropě ušetřit miliardy za dovoz ropy a plynu.
Každá fungující alternativa tak může přinést vedle poklesu emisí také zvýšení energetické bezpečnosti. Jako příklad hodný následování šéf Orlen Unipetrolu zmínil Francii. Ta po první ropné krizi v 70. letech rozjela ambiciózní program rozvoje jaderné energetiky. „Díky tomu dnes Francie nemá potíže se zajištěním dostatku elektřiny pro pohon elektromobilů a může rychleji snižovat závislost na dovezené ropě,“ zmínil Mariusz Wnuk.
Kde a jak emise snížit
Wnuk zmínil, že roste tlak na dekarbonizaci v oblasti zpracování ropy. To má přitom na celkových emisích v celém řetězci nejmenší podíl – okolo sedmi procent. Dalších 13 procent připadá na těžbu a přepravu ropy, zbývajících 80 procent emisí CO2 se odehraje při využití finálních produktů, tedy například při spotřebě benzinu či nafty v osobní či nákladní dopravě.
Snižování emisí bude obtížné i z toho důvodu, že objem spotřeby ropy ve světě do roku 2040 zůstane na podobných úrovních jako dnes. Možná i mírně poroste s ohledem na očekávaný růst světové ekonomiky. „Elektromobilita může nahradit jen část spotřeby ropných produktů v dopravě. Těžká nákladní doprava, stejně jako námořní a letecká doprava, není pro využití baterií vhodná,“ upozornil Mariusz Wnuk.
Baterie nejsou univerzální řešení
Problém je v nízké energetické hustotě baterií. Dopravní letadlo váží okolo 50 tun, z toho 20 tun připadá na palivo. „Kdybychom chtěli letecké palivo nahradit baterií, potřebovali bychom baterie, které by musely vážit 2000 tun, což je 100krát více,“ zmínil šéf Orlen Unipetrolu. Naopak v případě osobních aut je baterie o hmotnosti půl tuny ještě únosná.
Co lze použít tam, kde baterie nejsou vhodným řešením? Podle Mariusze Wnuka je zapotřebí rozvíjet využití biopaliv, zeleného vodíku, syntetických paliv nebo HVO. Pod touto zkratkou se skrývá obnovitelné palivo vyráběné hydrogenací rostlinných olejů nebo odpadních surovin. Oproti fosilní naftě nabízí až 90procentní snížení emisí oxidu uhličitého.
Samotné ropné rafinerie se snaží zredukovat svůj sedmiprocentní podíl na celkových emisích CO2 z ropných produktů. Je to však nákladný a technicky složitý proces. Lze jít cestou investic do zvyšování energetické účinnosti, nahradit uhlí zemním plynem či nakupovat zelenou elektřinu od externích dodavatelů. „Máme sice alternativní způsoby, jak vyrábět čpavek, metanol nebo benzen bezemisně, ale v tu chvíli jsme na nejméně pětkrát větších nákladech, a tolik nikdo není ochoten platit,“ dodává Mariusz Wnuk.
Nevěřte na levný plyn z Ruska
Při následující debatě na téma energetické bezpečnosti ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) varoval před „falešnými proroky“, kteří slibují, že pojedou do Moskvy a vyjednají dodávky levnější ropy či zemního plynu. „U plynu je to úplně jednoznačné. Prodejní cena se určuje na jednotném trhu na základě nabídky a poptávky. Když někdo levněji nakoupí, tak to navýší jeho zisk namísto snížení ceny pro zákazníky. Ale stejně tak to platí opačně. Nevýhodný nákup zisk sníží,“ upozornil Havlíček.
Vicepremiér Havlíček obhajoval nedávné vládní zásahy do trhu s naftou a benzinem. „Jestli jste si všimli, tak stát do toho vstoupil velmi jemně. V zásadě jsme zastropovali marži na úrovni 2,50 koruny, do které se prodejci většinou vejdou. Kdybychom to neudělali, riskovali bychom, že se snížení spotřební daně u nafty nepromítne do cen a že si snížení nechají pro sebe,“ řekl Havlíček. Zvolené řešení je podle jeho slov vhodnější než třeba zásah polské vlády, která dočasně snížila DPH u paliv z 23 na 8 procent.
Jak ozelenit teplo
Průběh dekarbonizace v oboru teplárenství během debaty na konferenci popsal obchodní ředitel skupiny Veolia Energie ČR Jakub Tobola. Cílem společnosti je ukončit spalování uhlí v teplárnách do roku 2030 a nahradit jej ekologicky šetrnějšími palivy. Veolia Energie ČR přitom nesází jen na zemní plyn, ale také na spalování biomasy a odpadních surovin. Chystá také první projekty na využití velkých tepelných čerpadel.
Motivací pro teplárenskou skupinu je snaha ušetřit na emisní povolence CO2, která vychází na zhruba 80 eur za tunu oxidu uhličitého. „Povolenky CO2 pro naši společnost jsou zhruba dvě miliardy ročně v nákladech,“ řekl Tobola. Zmínil také rostoucí tlak některých zákazníků, hlavně investorů ze západní či severní Evropy, kteří volají po rychlém „ozelenění“ dodávaného tepla.
Rychlejší povolování staveb
Vedoucí partner právní kanceláře White & Case Vít Stehlík se během vystoupení na konferenci Právo a energetika zaměřil na plánované změny české a evropské legislativy. Upozornil na rostoucí zájem Evropské komise o udržení průmyslu v Evropě. Komise cílí na snížení nákladů podniků za elektřinu a podporu investic do technologií potřebných pro nízkoemisní energetiku.
Stehlík pochválil státní správu za rychlejší povolování staveb. Značně k tomu přispěl specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ). „Podle mé zkušenosti se velmi osvědčil jak v energetice, tak i u ostatní infrastruktury. Je to změna, která měla největší praktický dopad pro rozvoj energetiky. Tady bych určitě apeloval, aby se neusnulo ve vavřínech,“ řekl Vít Stehlík.
