Íránský konflikt přišel za 44 dní evropské spotřebitele a firmy kvůli zdražení fosilních surovin přes 22 miliard eur, tedy 537 miliard korun. Evropa čelí druhé energetické krizi za poslední tři roky. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová označila závislost Evropy na fosilních palivech za nadměrnou. Česká vláda v reakci na drahá fosilní paliva zareagovala zastropováním cen a důrazem na stavbu nových elektráren.
Komise začne tento týden konzultovat s členskými státy pozastavení pravidel státní podpory v energetickém sektoru. Narušení dodávek fosilních surovin bude přetrvávat dál, i kdyby válka s Íránem okamžitě skončila. Před tímto scénářem varovala Ursula von der Leyenová po jednání kolegia evropských komisařů. „Hormuzský průliv je fakticky uzavřen a evropští občané jsou tímto vývojem výrazně postiženi,“ řekla novinářům v Bruselu.
Evropané platí vysokou cenu
Evropa platí velmi vysokou cenu za americko-izraelský útok na Teherán z konce února. Je to podle šéfky bruselské exekutivy způsobeno tím, že je kontinent stále „nadměrně“ závislý na dovozu fosilních surovin. „Smutnou realitou pro náš kontinent je, že energie z fosilních paliv zůstane v nadcházejících letech stále naší nejdražší možností,“ řekla.
Hormuzským průlivem se před válkou vyvážela zhruba pětina světového objemu ropy a zemního plynu. Kvůli jeho uzavření a útokům Íránu na okolní státy v Perském zálivu došlo prakticky k zastavení vývozu fosilních surovin z celého regionu.
Snaha o energetickou autonomii
Komise v posledním vývoji vidí vedle krize i příležitost. „V Evropě vyrábíme elektřinu z obnovitelných zdrojů a jaderné energie. Proto se naše strategie dekarbonizace v posledních letech osvědčila. Je také den ode dne důležitější,“ uvedla von der Leyenová.
Vyzvala členské státy, aby zvýšily domácí produkci energie a modernizovaly své energetické systémy. Nevyčerpané fondy soudržnosti nabízejí okamžitý zdroj finanční pomoci, uvedla. „Do energetické autonomie a skladování energie je třeba investovat, ale je třeba mobilizovat i soukromé investice,“ dodala.
Evropa se musí podle Komise urychleně rozhodnout, jak se zbavit závislosti na fosilních palivech. Závislosti, která spustila druhou energetickou krizi za poslední tři roky. K té první došlo po útoku Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Severomořská ropa Brent se v pondělí prodávala za více než sto dolarů za barel poté, co zkrachovala jednání mezi Washingtonem a Teheránem o příměří. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že zavede námoří blokádu íránského režimu.
Regulace cen pohonných hmot
Česká vláda v reakci na skokové zdražování pohonných hmot přistoupila k zastropování cen benzinu a nafty u čerpacích stanic. Někteří pumpaři kvůli tomu zavřeli své stanice. Ministerstvo financí denně rozhoduje o maximální prodejní ceně benzinu a nafty. Platí to vždy pro další den.
Kabinet také v pondělí schválil návrh zákona, který umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení. Ty by vydával kabinet ANO, SPD a Motoristů. Na síti X to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podobná regulace už platí pro ceny elektřiny nebo plynu.
Mohlo by vás zajímat
Havlíček: Musíme podpořit výstavbu nových elektráren
Český vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) na konferenci Právo a energetika, kterou pořádaly Ekonomický deník a Česká justice, prohlásil, že stát musí dále investovat do své energetické bezpečnosti. Musí kromě jiného podpořit výstavbu nových elektráren – jaderných, plynových i obnovitelných – a garantovat návratnost investic.
Také předseda představenstva společnosti Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk se ve svém vystoupení zaměřil na otázku závislosti na dovozu ropy, zemního plynu a dalších surovin. „Ani ve výrobě hlavních petrochemických produktů není Evropa plně soběstačná. Ukázalo se to na příkladu války na Ukrajině i války na Blízkém východě. Jakékoli alternativy proto zlepší pozici Evropy,“ řekl Wnuk.
Na vysoké ceny fosilních surovin si stěžují i silničáři. Ceny asfaltu, nafty i plastů skokově rostou. Hrozí zdražení a zpomalení staveb, varoval šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.
