Od 8. do 24. dubna prochází česká armáda velmi tvrdou zatěžkávací zkouškou. Vojáci vyrazili do terénu, kde čelí totálnímu ochromení komunikačních systémů, výpadkům GPS a útokům v elektromagnetickém spektru. Velkého cvičení Federated Cloud se zúčastní zahraniční kolegové, policisté i hasiči.
Dokáže armáda udržet spojení, když nepřítel „vypne“ digitální svět, nebo se naše systémy zhroutí pod tlakem moderního rušení? Odpověď hledají velitelé uprostřed vojenských prostorů, kde simulují reálný boj o každou vteřinu signálu.
Konec laboratorního klidu a přesun do ostré reality
Po úvodní fázi experimentů v laboratorním a polním prostředí v Bechyni se nyní cvičení přesouvá přímo do vojenských prostorů Libavá a Hradiště. Tento přesun představuje zásadní krok v přechodu od analytických a laboratorních řešení k reálnému ověřování schopností v prostředí maximálně blízkém skutečnému konfliktu.
„Hlavní cíl této etapy zní jasně: ověřit funkčnost spojovací soustavy na reálné vzdálenosti, v nepřetržitém režimu a za aktivního působení prostředků elektronického boje,“ vysvětluje Martin Krupička ze spojovacího vojska.
Armáda tak testuje systémy v prostoru, kde musí vojáci reagovat na dynamicky se měnící situaci obdobně jako v reálném nasazení. Testování se posouvá z kontrolovaného prostředí do prostoru, kde neexistuje žádná jistota a kde je nutné udržet spojení i v momentě, kdy protivník vyvíjí maximální úsilí o jeho přerušení. Jednotky se musí vyrovnat s drsným rušením radiového provozu, včetně cílených výpadků GPS a GSM signálu. Současně čelí aktivnímu elektronickému průzkumu, kdy protivník vyhledává vlastní spojovací prostředky a místa velení s cílem je eliminovat.
Strategie přežití pod tlakem elektromagnetického spektra
Klíčovou součástí testování je působení protivníka v elektromagnetickém spektru, což je dnes jedna z nejdůležitějších bojových domén. Scénáře zahrnují vzdušný průzkum ve viditelném i infračerveném spektru a průzkum elektromagnetického spektra jako takový. Testovací modely počítají nejen s elektronickým působením nepřítele, ale také se simulací fyzického vyřazení vlastních spojovacích prostředků, což nutí jednotky k okamžité adaptaci.
„To nutí jednotky k okamžité adaptaci – spojovací soustava totiž nesmí být statická. V praxi to znamená, že ji velitelé průběžně řídí a modifikují v závislosti na vývoji bojové situace. Dochází k neustálým přesunům míst velení, změnám komunikačních tras i úpravám architektury spojení v návaznosti na vlastní bojovou činnost a působení protivníka,“ pokračuje Krupička.
Mohlo by vás zajímat
„Jako ředitel cvičení nesu odpovědnost za celý jeho průběh i výstupy. Na jeho konci musím mít jasnou odpověď na zásadní otázku, zda reálné dovednosti a schopnosti, které předpokládáme, skutečně máme, nebo zda je teprve potřebujeme vybudovat. Smyslem tohoto cvičení není potvrzovat předpoklady, ale ověřit realitu v podmínkách co nejblíže skutečnému nasazení,“ upřesňuje plukovník Miloslav Neubauer. Podle něj je tento proces nezbytný pro další rozvoj ozbrojených sil.
Mezinárodní rozměr NATO a štábní nácviky
Cvičení má i silný mezinárodní rozměr. Od 7. do 24. dubna probíhá mezinárodní testování spojovací soustavy v konceptu Federated Mission Networking (FMN) v rámci NATO. Do aktivit se zapojují partneři z Rumunska, Slovenska, USA a Polska. Experti společně prověřují interoperabilitu komunikačních a informačních systémů, schopnost sdílení dat a spolupráci v mnohonárodním prostředí, a to jak na technické, tak na procedurální úrovni.
Na tuto technickou fázi naváže od 15. do 24. dubna štábní nácvik 4. brigádního úkolového uskupení v prostoru vojenského výcvikového prostoru (VVP) Hradiště. Armáda se zde zaměří na standardní operační postupy (SOP) a procesy řízení. Pozornost nebude věnována jen samotným technickým řešením, ale především procesům velení, rozhodování a řízení pod tlakem. Tato aktivita přímo navazuje na dřívější přípravy, o kterých Ekonomický deník psal v článku Armáda testuje spojení a ochranu proti dronům.
Lovci dronů a součinnost s civilními složkami
Další významnou testovanou oblastí zůstává protidronová ochrana. Scénáře se zaměřují na detekci, identifikaci a řešení výskytu bezpilotních prostředků v prostorech, kde se jejich přítomnost nepřípouští, včetně modelů spolupráce mezi Armádou ČR, HZS a Policií ČR. Testování má ověřit nejen technické schopnosti protidronových systémů, ale také kompetenční hranice, sdílení informací a koordinaci postupů v prostředí, kde se bezpečnostní hrozby pohybují na pomezí vojenské a civilní sféry.
Součástí scénářů krizového řízení je také přímé zapojení aktivní zálohy. Testování vyžaduje úzkou koordinaci vojenských a civilních složek, aby systém zůstal funkční i v případě narušení infrastruktury.
Útoky nejprve směřují na informační systémy
„Jak dnes vidíme, ještě předtím, než začne horká fáze konfliktu, směřují první útoky především proti komunikačním a informačním systémům. Právě proto si nyní musím být jako velitel jistý, že i přes nevyhnutelné ztráty dokážeme celý systém udržet funkční, odolný a schopný nepřetržitě podporovat naši aktivní obranu,“ dodává ředitel sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany brigádní generál Petr Šnajdárek.
Celý tento komplexní test představuje ověření procesu, zda dokáží armádní spojaři fungovat v podmínkách zarušeného spektra a narušeného velení. To jsou dnes klíčové předpoklady úspěšného působení v jakémkoliv moderním konfliktu.
