Mají vybírat zisky z radarů samosprávy nebo stát? Senátoři řešili budoucnost a smysluplnost úsekového měření. Podle plánů vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) má čistý zisk z provozu městských radarů putovat do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Starostové upozorňují, že současný systém je drahý a zbytečně složitý. Důrazně ale varují před tím, aby stát „shrábl“ zisky z pokut a obcím nechal na krku jen veškeré papírování. Barbora Fürstová ze Sdružení místních samospráv na jednání senátního podvýboru pro energetiku a dopravu varovala, že pokud by stát peníze převzal, obce budou nejspíš chtít zpět miliony, které do pořízení radarů už investovaly. Velkým otazníkem navíc zůstává, jak se bude vlastně počítat čistý zisk.
Navýšení povinností pro policii
Dalším důsledkem převodu může podle ní být i větší tlak na policii, pokud by úseková měření v obcích skončila. Fürstová upozornila také na současné složité povolování. Samosprávy sice mohou mít zájem o umístění radaru, policie jim ho ale nemusí povolit.
To, že radary není snadné instalovat, potvrdil i senátor a zastupitel Jan Paparega (Lepší Sever). Souhlasu s radarem předchází splnění řady kritérií. „Praxe je ale taková, že tam, kde je rychlost měřená, funguje systém dobře,“ uvedl za Most Paparega. Za zdroj příjmů radary nepovažuje.
Čtěte také: Revoluce v dopravě: Na peníze z radarů si chce sáhnout stát. O kolik přijdou radnice?
Úsekové měření se podle Fürstové instaluje na místech, se kterými už si obce nevědí rady, často mu předchází i dopravní značení. „Nedělají se z důvodu nějakého vlastního okamžitého politického rozhodnutí,“ podotkla. Naopak jako odpůrce úsekového měření vystoupil senátor Tomáš Třetina (TOP 09).
O „přivýdělek obcí“ se nejedná
Tajemník magistrátu Karviná a místopředseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů Roman Nogol odmítl, že by byla úseková měření „nějaký přivýdělek obcí“. Obce s přenesenou působností za stát podle něj vykonávají 250 agend, finančně jsou kvůli tomu v deficitu i při započtení potenciálních příjmů z radarů.
Podle ředitele odboru řidičů a evidence vozidel ministerstva dopravy Stanislava Dvořáka úseková měření vnímá veřejnost často jako penězovod pro obce a past na řidiče. Ministerstvo už podle něj oslovilo obce i města, aby výnosy z radarů vyčíslily. Závěry ale ještě úřad nemá. Resort zjišťoval i to, jak současný systém funguje. „Někde si výnosy nechávají, část obcí je investuje například do chodníků,“ zmínil.
Francouzský model pro české radary
Ve hře by podle Dvořáka mohl být například i francouzský model, kdy jedna určená organizace spravuje ve státě všechny radary. Aby v současnosti mohly být radary na území umístěny, potřebují mít obce souhlas policie. Některé obce s přenesenou působností „měří“ i pro menší obce, mohou za to od nich požadovat poplatky.
Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) u městských radarů kritizoval, že „si to každý udělal po svém“.„Nemám jistotu, že většina výnosu nejde za někým jiným, a ne ve prospěch samosprávy nebo toho města a obce,“ konstatoval. Radary podle něj rostou „jako houby po dešti“ a resort nemá jistotu, zda napomáhají vždy primárně bezpečnosti.
Mohlo by vás zajímat
„Když jedete 62 kilometrů za hodinu na šedesátce a dostanete pokutu opakovaně, tak je to forma podnikání v šedé zóně,“ sdělil v rozhovoru pro Ekonomický deník.
