Evropský blok se zatím nedohodnul, jak společně reagovat na energetický a ropný šok, který způsobila americko-izraelská válka proti teheránskému režimu. Každá země reaguje jinak. Někde zavádějí stropy na cenu paliv, jinde snižují DPH. Česká vláda uvažuje o regulaci marží pro obchodníky s palivy, případně o snížení spotřební daně.
Konflikt na Blízkém východě způsobil prudký nárůst cen energií v celé Evropě. Brusel se ale zatím nedohodl na koordinované reakci, takže vlády jednotlivých států musí jednat samostatně. Jejich opatření sahají od zastropování cen paliv až po snížení spotřební daně nebo DPH. A další by mohla následovat.
Horší než ropný šok v 70. letech
Konflikt s Íránem snížil globální dodávky ropy odhadem o 11 milionů barelů denně. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), je krize závažnější než ropné šoky v 70. letech. Dokonce překonává důsledky ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Birol uvedl, že klíčovým řešením by bylo znovuotevření Hormuzského průlivu u íránského pobřeží. Více než 80 procent energetických dodávek procházejících průlivem směřuje do Asie. Země v této oblasti již přijímají drastická opatření. Filipíny a Srí Lanka zavedly čtyřdenní pracovní týden, Myanmar odrazuje od řízení a Jižní Korea zavedla cenové stropy paliv.
I když jsou evropské země mnohem méně závislé na íránské přepravě ropy a plynu, protože průlivem prochází méně než deset procent evropských dodávek energie, vlády na celém kontinentu se snaží reagovat na rostoucí ceny energií.
Reakce české vlády
Kabinet Andreje Babiše (ANO) už oznámil, že stát připraví opatření k zastropování marží obchodníků s pohonnými hmotami. Kromě toho ministerstvo financí připravuje několik variant pro případné snížení spotřební daně u paliv. Nejvhodnější variantu chce vláda vybrat ve čtvrtek na mimořádném jednání. Kabinet také schválil, že stát půjčí rafineriím 100 000 tun ropy ze svých nouzových zásob.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že bude nutné koordinovat reakci na růst cen pohonných hmot s ostatními evropskými zeměmi. Opoziční ODS vyzvala Babiše k tomu, aby podnítil debatu o možném snížení hranice minimální spotřební daně z nafty a z benzinu v EU. Předseda ODS Martin Kupka obvinil kabinet z chaosu a z bezradnosti.
Řidiči v Česku natankovali začátkem týdne nejprodávanější benzin Natural 95 za průměrných 41,49 koruny za litr. Od konce února jeho průměrná cena stoupla o téměř osm korun. Nafta zdražila zhruba o 15 korun na průměrných 48,15 koruny za litr. Průměrná cena pohonných hmot je nejvyšší za 3,5 roku.
Mohlo by vás zajímat
Španělské řešení: dotace a snížení DPH
Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez oznámil jednu z nejkomplexnějších evropských reakcí. Balíček v hodnotě 5 miliard eur (122,8 miliardy korun) na podporu 20 milionů domácností a 3 milionů firem.
Opatření zahrnují snížení DPH na paliva z 21 procent na 10 procent. DPH u elektřiny a plynu klesne na stejnou úroveň. Španělsko také chce oživit opatření, která dříve parlament zamítl. Patří mezi ně dotace na elektřinu a zákaz odpojování dodávek vody nebo energie zranitelným domácnostem.
Rychlé kroky Budapešti
Maďarsko jednalo rychle. Vláda Viktora Orbána zavedla začátkem března strop na cenu paliv. Podle Orbána pomůže omezení cen pohonných hmot ochránit soukromé spotřebitele a podniky. Vláda stanovila strop ceny benzinu na 595 forintů (37,4 koruny) za litr a nafty na 615 forintů (38,8 koruny) za litr pro vozidla s maďarskou poznávací značkou.
Itálie podnikla podobné kroky. Premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že sníží cenu pohonných hmot o 25 centů (6,3 koruny) za litr. Opatření se bude financovat z daňových úlev ve výši 608 milionů eur (14,9 miliardy korun). Irsko zavedlo srovnatelná opatření ke snížení nákladů na pohonné hmoty.
Další evropské země přijaly méně přímá opatření, aby zabránily prudkému růstu cen. V Německu a Rakousku mohou dodavatelé pohonných hmot upravovat ceny jednou týdně. Nizozemská vláda uvedla, že je současná situace příliš nepředvídatelná na to, aby odůvodňovala konkrétní kroky. Některé země ale už přijaly omezení pro motoristy. Například Slovinsko zavedlo přídělový systém pro nákup benzinu a nafty.
Celoevropské řešení
Komise zvažuje koordinovaný přístup, který by členským státům pomohl překonat cenové šoky. Mezi možná opatření patří přímá finanční podpora pro nejvíce postižená odvětví. Na stole jsou také administrativní kroky. Jako je uvolnění pravidel státní podpory, které by zemím umožnilo zavést dotace na paliva.
