Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu. Nejednalo by se ale o plnohodnotnou invazi, v úvahu přicházejí nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Deník The Washington Post s odvoláním na americké představitele uvedl, že zatím není jasné, v jakém rozsahu prezident Donald Trump plány ministerstva obrany schválí. Zda všechny, některé, anebo žádné.
Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil. USA, které s Izraelem od konce února podnikají vzdušné údery proti Íránu, mezitím posilují svou pozici na Blízkém východě.
Nejasné Trumpovy signály
Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové prezident zatím žádné rozhodnutí nepřijal a Pentagon mu pouze připravuje varianty možné invaze.
Trumpova administrativa v posledních dnech vysílá rozporuplné signály. Na jedné straně tvrdí, že se válka blíží ke konci, zároveň ale hrozí jejím dalším vyostřením. Donald Trump opakovaně hovoří o ochotě jednat o ukončení konfliktu, tisková mluvčí Bílého domu ale přitom v týdnu uvedla, že pokud Teherán neupustí od svých jaderných ambicí a nepřestane vyhrožovat Spojeným státům a jejich spojencům, je Trump „připraven rozpoutat peklo“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek řekl, že konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoli měsíců. USA podle něj nemusí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů.
Server Axios minulý týden napsal, že Trump zvažuje okupaci íránského ostrova Charg. Ten slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Charg leží asi 25 kilometrů od íránského pobřeží. Podle The Washington Post se také diskutuje o operaci v dalších pobřežních oblastech poblíž Hormuzského průlivu. Cíl je najít a zničit zbraně, které mohou ohrozit komerční a vojenskou lodní dopravu.
Tisíce vojáků v oblasti
Do oblasti Blízkého východu americké ministerstvo obrany zvažuje vyslání až 10 tisíc dalších vojáků. Tyto posily, složené zřejmě z pěchoty a obrněných jednotek, by doplnily zhruba 5000 příslušníků námořní pěchoty a několik tisíc vojáků z elitní 82. výsadkové divize, kteří byli do regionu nasazeni již dříve.
Podle listu Wall Street Journal není jasné, kde přesně na Blízkém východě mají být jednotky nasazeny, je ale pravděpodobné, že budou působit v dosahu Íránu a ostrova Charg.
Nedávné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že 62 procent respondentů je rozhodně proti nasazení pozemních jednotek v Íránu, zatímco pro se vyslovilo 12 procent dotázaných.
Mohlo by vás zajímat
Za první měsíc současné války na Blízkém východě zemřelo 13 amerických vojáků, šest po pádu letadla v Iráku, šest po útoku bezpilotního letounu na kuvajtský přístav a jeden po útoku na leteckou základnu v Saúdské Arábii. Odvetné údery proti americkým cílům v nejméně sedmi blízkovýchodních zemích pak zranily přes 300 amerických vojáků.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
