Česká armáda stojí před radikálním řezem, který mimo jiné přepíše budoucnost 4. brigády rychlého nasazení. Legendární kolové obrněnce Pandur II definitivně odjíždějí na vedlejší kolej, především kvůli nedostačující ochraně. Ministerstvo obrany navíc zkonstatovalo trpkou pravdu o ceně jejich modernizace – vyšla by na 75 procent ceny nově pořízených transportérů. Armáda se tak chystá na nákup více než 250 nových kolových obrněných vozidel za desítky miliard korun. Rozhodující pro tento krok byla studie proveditelnosti, která napoví, kde se mají armádní nákupčí poohlédnout. Její závěry ale nejsou veřejné.
Proč se armádní špičky rozhodly stávající flotilu raději opustit a jaké stroje se už nyní „zahřívají“ v zákulisí budoucího miliardového tendru? Ve hře jsou finští dravci i domácí evoluce. Firmy slibují ochranu, o jaké se vojákům dosud jen zdálo.
Ekonomická past
Armáda České republiky (AČR) mění své paradigma a vrací se k obraně vlastního území a přípravě na konflikt vysoké intenzity v rámci NATO. Tato změna vymetla ze stolu plány na vylepšení současných vozidel Pandur II 8×8 CZ. Velitel 4. brigády rychlého nasazení, brigádní generál Jiří Líbal, v podcastu 10:35 vnesl do věci jasno. Podle něj by komplexní modernizace stávající flotily spolykala zhruba 75 % ceny zcela nového vozidla.
Investovat tak obrovské sumy do techniky, která je za polovinou svého životního cyklu, označili za neefektivní i náčelník generálního štábu Karel Řehka a dnes už bývalý náměstek ministryně obrany František Šulc. Studie pak potvrdila, že modernizace vozidla s nízkým potenciálem dosažení požadovaných schopností by byla enormně drahá. Proto armáda do konce roku 2025 zpracovala novou studii na nákup zcela nové platformy, která bez kompromisů splní přísné standardy NATO (Capability Contents Statements).
Technologická propast a hrozba dronů
Současné Pandury konstrukčně zamrzly v době svého pořízení v roce 2008. Jejich optika, termovize a systémy nočního vidění jsou dvacet let staré a pro moderní boj v noci naprosto nedostačují. Klíčovým problémem je absence aktivní ochrany. Pasivní pancíř dnes vojáky neochrání před řízenými střelami ani před levnými drony s výbušninou, které dominují bojišti na Ukrajině.
Nové nároky kladou důraz také na digitální propojení. Starší architektura Pandurů nezvládá obrovské datové toky ani integraci umělé inteligence pro rychlou analýzu obrazu. Podle generála Líbala má informace na moderním bojišti hodnotu jen deset až patnáct minut – pak už je pozdě. Nová vozidla proto musí fungovat jako digitální „mateřské lodě“ (mothership) pro drony a robotické systémy, které zajistí evakuaci raněných nebo přepravu munice.
Patria: Finský dravý zájem a spolupráce s STV Group
Jaké nové alternativy jsou ve hře? Nejvíce se v armádních kruzích spekuluje o výrobcích finské zbrojovky Patria a nové verzi Pandurů z dílen skupiny CSG.
Finská zbrojovka Patria již podnikla konkrétní kroky k nástupu na český trh. Potvrdila, že odeslala odpověď na výzvu k poskytnutí informací (RFI) a je přesvědčena o své konkurenceschopnosti. Patria nabízí širokou škálu modifikací – od bojových vozidel pěchoty (IFV) a sanitek až po nosiče minometů či protiletadlových systémů.
Klíčovým tahem Finů je spojenectví s domácím průmyslem. „Spolupracujeme s STV Group jako naším hlavním průmyslovým partnerem, se kterým jsme podepsali memorandum o porozumění (MOU),“ uvedla zbrojovka. Kromě toho identifikovali dalších deset lokálních partnerů pro transfer technologií. Patria deklaruje schopnost dodat první kusy již do 12 až 24 měsíců od podpisu smlouvy. Její stroje AMV 8×8 už slouží například v Polsku, Švédsku, na Slovensku a v aktivním boji i na Ukrajině.
Společnost Patria si je vědoma současné situace ohledně vozidel Pandur II v české armádě, nicméně se nevyjadřuje k aktivitám jiných společností.
„Patria projevila zájem nabídnout své produkty České republice v objemech a konfiguracích odpovídajících jejím specifickým požadavkům. Z toho důvodu předložila odpověď na výzvu k poskytnutí informací (RFI). Z důvodu mlčenlivosti nemůžeme poskytnout žádné další podrobnosti,“ zareagovala Patria na otázky Ekonomického deníku. Řízení projektu a další kroky zůstávají podle finské zbrojovky plně v kompetenci české strany.
Mohlo by vás zajímat
„O stanovení požadovaného počtu vozidel rozhodují výhradně české orgány. Společnost Patria je přesvědčena o své schopnosti požadavkům vyhovět a dodat celé požadované množství. První vozidlo/vozidla bychom obvykle byli schopni dodat do 12–24 měsíců od podpisu smlouvy, ale jako vždy záleží na požadavcích a časovém harmonogramu zákazníka, kterým se vždy snažíme vyhovět,“ doplnila zbrojovka.
CSG: Domácí hráč sází na globální zkušenosti
Skupina CSG podle slov Andreje Čírtka vývoj v resortu obrany bedlivě sleduje. Ačkoliv zdůrazňuje svou exportní orientaci, je připravena požadavky české armády plně uspokojit.
CSG nabízí veškeré relevantní modifikace standardně poptávané vyspělými armádami. Ohledně ceny upozorňuje, že podstatnou část netvoří podvozek, ale drahé bojové věže, senzory a ochranné systémy, což ceny mezi výrobci srovnává. Skupina již nyní dodává české armádě vozidla TITUS a Tatra, a v případě kolových obrněnců sází na moderní platformy, které dokáže vyrábět v Česku i v zahraničí.
„Vývoj sledujeme z veřejných zdrojů i v rámci oficiálních jednání s představiteli resortu ministerstva obrany, ale studii nemáme k dispozici vzhledem k tomu, že se jedná o interní materiál,“ sdělil Ekonomickému deníku zástupce CSG Andrej Čírtek.
Skupina CSG je díky svým celkovým výrobním kapacitám, rozmístěným v celé řadě zemí, podle Čírtka schopna pružně přizpůsobit kapacity a vyrábět několik stovek obrněných vozidel různých typů ročně. „Pro stanovení času na výrobu konkrétního množství obrněných vozidel je nutné předně znát konkrétní požadavky na jejich technické řešení, jejich vybavení a také na systém jejich zkoušení a zavedení. Skupina CSG vyvíjí a vyrábí celou řadu různých typů kolových obrněných vozidel. Jsou vyráběna jak v České republice, tak také v zahraničí. S ohledem na aktuální bezpečnostní situaci jak v Evropě, tak i ve světě však skupina CSG konkrétní počty nebo výrobní lokace takového typu techniky z bezpečnostních důvodů neuvádí,“ doplnil Čírtek.
S ohledem na široké výrobní možnosti a také na zkušenosti firem skupiny CSG, je skupina schopna nabídnout veškeré relevantní modifikace standardně poptávané vyspělými armádami. „Od kolových bojových vozidel přes velitelská, spojovací, průzkumná, zdravotnická až po samohybné minomety nebo systémy protivzdušné obrany,“ dodal Čírtek.
Budoucnost: Prodej starých Pandurů do zahraničí?
S rozhodnutím o nákupu nové generace kolových vozidel vyvstává otázka, co se stane se stávající flotilou Pandurů II 8×8 CZ. Vzhledem k tomu, že armáda vyhodnotila jejich modernizaci pro své potřeby jako neekonomickou, otevírá se prostor pro spekulace o jejich dalším osudu. Je pravděpodobné, že by se armáda mohla pokusit tyto stroje prodat do jiné země.
Pro armády, které nečelí tak vysokým technologickým nárokům NATO nebo operují v méně intenzivních konfliktech, by české Pandury mohly stále představovat velmi atraktivní a dostupné řešení. Prodej by mohl částečně pokrýt náklady na pořízení nové techniky, která ze 4. brigády udělá moderní, digitálně propojenou jednotku připravenou na výzvy 21. století.
