Americký prezident Donald Trump dal v noci na dnešek Íránu 48hodinové ultimátum na úplné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny. Naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Podle agentury Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu.
Šéf Bílého domu čelí kvůli prudkému růstu cen ropy a zemního plynu sílícímu na tlaku na zajištění bezpečné plavby klíčovou námořní trasou. Hormuzským průlivem před nynější válkou v Perském zálivu procházela zhruba pětina světových dodávek těchto surovin. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se provoz v této úžině od začátku března prakticky zastavil.
„Pokud Írán do 48 hodin od tohoto okamžiku plně a bez výhrůžek neotevře Hormuzský průliv, Spojené státy udeří a srovnají se zemí jeho elektrárny, počínaje tou největší,“ uvedl Trump na síti Truth Social.
Jedna hodina úderu, 25 let obnovy
Mezi největší íránské elektrárny patří elektrárna Damávand na východním předměští Teheránu o výkonu 2868 megawattů. Další je elektrárna Kerman na jihovýchodě země (1910 MW) a parní elektrárna Ramín v jižní provincii Chúzestán (1890 MW). Jediná íránská jaderná elektrárna v Búšehru na pobřeží Perského zálivu má výkon přibližně 1000 megawatt.
Trump myšlenku likvidace íránské elektrické sítě nadnesl už dříve, ačkoli ji zároveň bagatelizoval. „Mohli bychom za jedinou hodinu vyřadit z provozu jejich elektrické kapacity a jim by trvalo dalších 25 let je obnovit,“ řekl Trump 11. března. „V ideálním případě to tedy neuděláme,“ dodal.
Írán chystá odvetu
Mluvčí íránské armády reagoval na Trumpovo ultimátum prohlášením, že pokud Spojené státy zaútočí na íránskou palivovou a energetickou infrastrukturu, Írán se při svých odvetných úderech zaměří na veškerou energetickou, informačně-technologickou a odsolovací infrastrukturu, která „patří Spojeným státům a režimu v regionu“. Neupřesnil přitom, jaký „režim“ má na mysli.
Teherán a jeho spojenci už začali v odvetě za americko-izraelské údery, zahájené 28. února, útočit hlavně na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě. Drony a balistickými střely míří také na civilní cíle a zejména na ropnou a plynárenskou infrastrukturu v okolních arabských zemích. Kvůli íránským hrozbám a několika útokům na tankery se také téměř zastavila lodní doprava právě v Hormuzském průlivu.
Mohlo by vás zajímat
Britská vojenská námořní služba v noci na dnešek oznámila, že obdržela zprávu o výbuchu neznámého projektilu v těsné blízkosti nákladní lodi plující 15 námořních mil (27 kilometrů) severně od přístavu Šardžá ve Spojených arabských emirátech, tedy nedaleko Hormuzského průlivu. Posádka plavidla je po incidentu v pořádku.
Zbabělost, nebo politika?
Agentura Reuters považuje Trumpovo sobotní ultimátum další prezidentův dramatický obrat ve více než tři týdny trvajícím konfliktu. Trump jen o den dříve uvedl, že Spojené státy mají ve válce proti Íránu blízko k dosažení všech svých cílů. Zvažují prý utlumení vojenských operací na Blízkém východě. V pátečním příspěvku také napsal, že Hormuzský průliv mají střežit ty země, které ho používají. K těm Spojené státy podle jeho mínění nepatří.
Trump také žádal o pomoc se zajištěním bezpečnosti v průlivu evropské členské státy NATO a další země. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní. USA, jejich spojenec v NATO, s nimi zahájení úderů v únoru ani nekonzultovaly.
