Státní aparát opouští postava, která měla být štítem proti kybernetickým útokům a hybridním hrozbám. Robert Králíček (ANO), vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, oznámil v pátek rezignaci, přestože do funkce nastoupil teprve 12. ledna. Ekonomický deník získal informace o jeho konci už dříve ze tří nezávislých zdrojů. Králíček později v SMS svůj konec ve funkci potvrdil.
„Rozhodl jsem se opustit funkci vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost. Oběma oblastem se věnuji dlouhodobě, přesto mi šíře agendy neumožňuje vše skloubit s prací poslance a místopředsedy poslaneckého klubu hnutí ANO. Oběma tématům se budu i nadále plně věnovat v Poslanecké sněmovně. Jelikož jsem ale člověk, který neumí dělat práci jen na půl, rozhodl jsem se dál pokračovat pouze v roli poslance Parlamentu České republiky,“ napsal redakci Ekonomického deníku v SMS.
Co se skutečně odehrávalo za zavřenými dveřmi nejvyšší politiky? A nebyl Králíčkův odchod vynucen IT lobby?
Krátká mise zmocněnce Králíčka
Vláda Andreje Babiše (ANO) zřídila funkci vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost teprve v polovině ledna. Poslanec a člen výboru pro bezpečnost Robert Králíček se však v křesle dlouho neohřál. Přestože původní informace zněly, že premiér hodlá Králíčka z funkce odvolat, zmocněnec nakonec podle informací Ekonomického deníku sám oznámí rezignaci. Podle dobře informovaných zdrojů však tento krok postrádá dobrovolnost.
O konci muže, který měl koordinovat modernizaci veřejné správy, podle informací z politických kuloárů rozhodl přímo premiér Andrej Babiš.
Střet s IT lobby?
Zákulisní informace naznačují, že hlavní příčinou náhlého konce mohou být Králíčkovy postoje k digitální agendě státu. Poslanec a od února 2024 také místopředseda hnutí ANO se totiž netajil výhradami vůči některým státním digitálním projektům, za kterými stojí silná IT lobby. Právě tento střet se zájmovými skupinami zřejmě stál Králíčka post, ve kterém měl původně řešit krizové řízení, ochranu kritické infrastruktury a obranu proti kybernetickým útokům.
Mluvčí hnutí ANO Martin Vodička nechal otázky Ekonomického deníku na toto téma bez reakce. A to i přes urgence.
Mohlo by vás zajímat
Sám Robert Králíček zjištění redakce nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Jeho včerejší noční reakce exkluzivní zjištění Ekonomického deníku potvrzuje. „Dobrý večer, moc se omlouvám, ale teď to nebudu komentovat. Děkuji za pochopení,“ reagoval na dotazy.
Králíček přitom patří k oporám hnutí ANO již od roku 2017 a před sestavováním Babišovy vlády jeho jméno dokonce figurovalo mezi kandidáty na post ministra vnitra. Jeho profesní minulost v telekomunikacích, kde pracuje od roku 1995 po absolvování Obchodní akademie v Pardubicích, mu dávala silný mandát pro řízení technologických a bezpečnostních agend státu.
Skončí další klíčový muž?
Rezignace Králíčka nemusí být poslední změnou v nejbližším okolí předsedy vlády. V politických kuloárech se intenzivně spekuluje o výměně na postu poradce pro národní bezpečnost. Tuto funkci nyní zastává letitý diplomat Hynek Kmoníček. Podle informací Ekonomického deníku se uvažuje o Kmoníčkově návratu do diplomacie.
Jméno potenciálního nástupce, který by převzal ochranu bezpečnostních zájmů státu a řízení hybridních hrozeb, zatím na veřejnost neproniklo. O některých jménech se ale už spekuluje, například o řediteli Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi.
