Rostoucí napětí po celém světě přináší nové kontrakty zbrojním firmám. Také evropské společnosti těží ze zájmu investorů o obranný sektor. Jednou z nejúspěšnějších firem je česká CSG nejbohatšího Čecha Michala Strnada, která v lednu vstoupila na burzu v Amsterdamu. Není ale jediná.
Válka je dobrá pro byznys a platí to také pro evropský zbrojní průmysl. Geopolitické napětí přitahuje investory do obranného sektoru kontinentu – od zavedených výrobců až po rozvíjející se firmy zabývající se vojenskými technologiemi.
Obrovský zájem se projevil také při vstupu české skupiny Czechoslovak Group (CSG) na amsterdamskou burzu 23. ledna. Primární úpis akcií (IPO) vyvolal čtrnáctkrát větší poptávku zájemců, než kolik akcií se upisovalo.
Největší IPO pro českou firmu
CSG se postarala o historicky největší IPO na světě pro firmu z obranného sektoru. Získala tak 3,3 miliardy eur (80,5 miliardy korun) při ocenění ve výši 25 miliard eur (610 miliard korun).
Skupina se sídlem v Praze miliardáře Michala Strnada vyrábí obrněná vozidla, nákladní automobily, munici a další vojenské vybavení. Už v roce 2024 se stala nejrychleji rostoucí obrannou společností v Evropě. Tržby dosáhly 4 miliard eur (97,6 miliardy korun), meziročně se jednalo o nárůst o 131 procent. Strnad je s majetkem za 31,1 miliardy dolarů (přes 653 miliard Kč) podle Forbesu nejbohatším Čechem.
Kritiku ale firma CSG sklidila za to, když vyšlo najevo, že před svým vstupem na burzu nezveřejnila zprávu, že její španělská dceřiná firma FMG nesmí dodávat pro země NATO kvůli podezření z korupce. Akcie CSG tak momentálně čelí pádu. Společnost obvinění odmítá.
Peníze na rozšiřování výroby
„Ukazuje to, že vstup na burzu může poskytnout financování potřebné pro rozšiřování výroby v obranném sektoru,“ řekla nizozemským novinám Financieele Dagblad Aneeka Guptová, specialistka na obranu ve správci aktiv WisdomTree.
Podle analytičky mají firmy ve zbrojním sektoru snazší přístup ke kapitálu. Od startupů až po zavedené obranné dodavatele. To umožňuje společnostem rozšiřovat výrobu, budovat zásoby a financovat fúze nebo akvizice s tím, jak se zvyšuje objem nových zakázek.
Mohlo by vás zajímat
Rostoucí zájem o vstup na burzu
Stále více společností se připravuje na vstup na burzu. Z českých firem to je výrobce palných zbraní a munice Colt CZ. Z velkých evropských hráčů to je například francouzsko-německý výrobce tanků a obrněných vozidel KNDS. Uvažuje o vstupu na burzu v Paříži a ve Frankfurtu nad Mohanem. Skupině by to mohlo přinést až 25 miliard eur (610 miliard korun).
Menší obranné firmy také zvažují debut na burze, jako například polský výrobce dronů WB Electronics, který od ruské invaze na Ukrajinu prudce roste. Jeho drony se používají na bojišti a jeho tržby vzrostly v roce 2024 na 3 miliardy zlotých (17,1 miliardy korun), oproti 343 milionům zlotých v roce 2021.
Raketový růst akcií
Akcie velkých evropských obranných společností zaznamenaly podobný růst. Akcie německého obranného giganta Rheinmetall se od ruské invaze na Ukrajinu zvýšily více než čtrnáctinásobně. Zatímco na konci února 2022 to bylo 110 eur za akcii, nyní se obchodují za 1630 eur.
Růst hodnoty akcií pohání především to, že se vlády členských zemí Severoatlantické aliance loni dohodly na zvýšení výdajů na obranu na nejméně 3,5 procenta HDP do roku 2035. Tento závazek by mohl do roku 2030 zvýšit roční vojenské výdaje až na přibližně 800 miliard eur (19,5 bilionu korun) oproti 234 miliardám eur (5,7 bilionu korun) v roce 2020.
Do roku 2030 se očekává, že evropská produkce zbraní a vojenského materiálu absorbuje více než polovinu evropských výdajů na obranu.
Americká kritika Česka
Vláda Andreje Babiše (ANO) ale v českém státním rozpočtu s rychlým zvyšováním obranných výdajů nepočítá. Ministryně financí Alena Schillerová řekla, že vydávání 3,5 procenta nebo pěti procent HDP na obranu slibovat nebude. „V tuto chvíli je to nereálné,“ prohlásila ministryně. „Celá řada členských zemí NATO nedodržuje ani dvě procenta,“ poznamenala.
Letos má české ministerstvo obrany ve schváleném rozpočtu 154,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP. To kritizoval už americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick, ale také velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker.
Na nedávné mnichovské bezpečnostní konferenci americký náměstek ministra obrany Elbridge Colby připustil, že Evropa bude stále více rozvíjet vlastní výrobní kapacity pro obranu. Evropští lídři zároveň zopakovali svůj závazek k vyšším vojenským výdajům pro strategickou autonomii.
Rizika skrytá pod růstem
Někteří analytici varují, že se zbrojní odvětví nyní těší u investorů extrémně optimistickému očekávání. Akcie obranných společností rostou v době vyostření geopolitického napětí, ale mohou klesat, když dojde ke zmírnění napětí a ukončení konfliktů.
Akcie obranných společností dočasně klesly, když investoři reagovali na zprávy o možném příměří na Ukrajině nebo o diplomatických rozhovorech mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem.
Konflikt s Teheránem svědčí zbrojařům
Naproti tomu eskalace konfliktu mezi USA a Iránem spustila opětovný růst akcií obranných společností v celé Evropě. Akcie francouzské zbrojní společnosti Thales vzrostly o více než čtyři procenta, francouzský výrobce vojenských letadel Dassault Aviation přidal více než tři procenta, akcie britské BAE Systems získaly více než 7 procent a akcie italské společnosti Leonardo vzrostly o 5 procent.
„Vzhledem k tomu, že se Washington zaměřuje na Blízký východ, mohou evropské vlády pociťovat větší tlak na posílení vlastní bezpečnosti a strategické autonomie,“ uvedla akciová analytička zaměřená na obranu Finna Waage-Nielsenová k tomu, proč hodnota cenných papírů v evropském zbrojním sektoru roste.
