Evropská unie chce půjčit miliardy eur na zbrojení a doplnění armádních zásob, které Evropa vyčerpala pomocí Ukrajině. Peníze mají pomoci i Česku – například s nákupem nových tanků nebo s projekty důležitými pro přesuny armády. Česká žádost ale zatím mezi schválenými není a v Bruselu se o ní stále jedná.
Evropská komise už schválila miliardy eur z obranného programu SAFE šestnácti zemím. Žádosti Francie, Maďarska a České republiky ale zůstávají v nejistotě. Každý případ má přitom jiný důvod. Budapešť naráží na vyšetřování kvůli porušování zásad právního státu a obavám z korupce, Francie dolaďuje podporu svých zbrojařů a Česko pod vedením vlády Andreje Babiše překvapilo Brusel změnou priorit.
Každá z trojice zemí postupuje samostatně vpřed, uvedla ve čtvrtek Evropská komise. Jedná se o půjčky na zbrojení a další obranné výdaje z programu SAFE. Brusel už posvětil 16 národních plánů v hodnotě 112 miliard eur (2,7 bilionu korun) a první vyplacení financí plánuje na duben. Přesto žádosti tří zemí – Francie, Česka a Maďarska – stále čekají na konečné schválení. Oznámil to mluvčí Komise Thomas Regnier.
Peníze na doplnění zásob
SAFE, úvěrový nástroj ve výši 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) schválený loni v květnu, umožňuje vládám půjčovat si peníze na základě bruselského ratingu AAA. Peníze mají jít na doplnění zásob munice a na hromadné objednávky zbraňových systémů, jako jsou drony, systémy protivzdušné obrany a další vojenské vybavení.
Důvod je jednoduchý. Evropa vyzbrojuje Ukrajinu, a proto potřebuje doplnit vlastní vojenské arzenály. Program má zároveň posílit obranný průmysl na kontinentu.
Obavy z maďarské korupce
Na otázku ohledně půjčky pro Budapešť reagoval Regnier zdrženlivě. „V této fázi maďarský plán SAFE skutečně nebyl schválen. Jednání probíhají. Samozřejmě jsme v kontaktu s maďarskými úřady, abychom jej v budoucnu schválili.“
Maďarská žádost o 17 miliard eur (414,8 miliardy korun) je pod zvláštním dohledem. Evropská komise totiž zemi vyšetřuje kvůli porušování zásad právního státu. V případě rizika korupce může finanční prostředky zmrazit.
Mohlo by vás zajímat
Francie chce podpořit zbrojaře, Česko dálnici
V případě Česka se původně počítalo s využitím půjčky na nákup německých tanků Leopard 2A8 za více než dvě miliardy eur (48,8 miliardy korun), jak na podzim informovala bývalá ministryně obrany z Fialovy vlády Jana Černochová.
Vláda Andreje Babiše ale podle informací z Bruselu klade větší důraz na financování dálnice D11, která by mohla sloužit také pro vojenskou mobilitu.
Tlak na Paříž i Prahu je menší. Obě země v lednu odevzdaly rozsáhlou dokumentaci. Francouzské plány se zaměřují hlavně na podporu domácího zbrojního průmyslu, který by mohl prodávat svou produkci ostatním zemím v Evropě.
Jednáme s každým zvlášť
Regnier novinářům připomněl, že plány jednotlivých zemí se posuzují odděleně. „U tří zbývajících plánů, České republiky, Maďarska a Francie, neexistuje žádná souvislost. Zabýváme se jimi skutečně případ od případu,“ uvedl. Podle něj se Komise snaží postupovat co nejrychleji. „Kvůli mezinárodní situaci je důležité posílit evropskou bezpečnost a obranu.“
Francie chce, aby byl její plán podepsán ještě před dubnovým francouzsko-německým summitem. V případě Maďarska je situace složitější. Několik severských a pobaltských vlád se obává, že schválení půjčky by mohlo odměnit obstrukční taktiku premiéra Viktora Orbána a vytvořit nebezpečný precedent.
Komise: Potřebujeme více informací
Pro schválené úvěry musí každé hlavní město uzavřít samostatnou finanční dohodu s Komisí. První finanční částky by měly být uvolněny v dubnu. „U některých plánů nejsou částky v souladu s tím, co původně schválila Komise. Je třeba provést určité úpravy. U některých plánů nám chybí informace, proto jsme požádali o jejich doplnění,“ vysvětlil Regnier zpoždění.
Zamítnutí podle něj zatím není na stole. „V této fázi jsme žádný z plánů nezamítli. Než budeme moci konečný plán schválit, musíme získat další informace.“
Čas však tlačí. Výrobci z EU varují, že bez zálohových plateb ve druhém čtvrtletí se nepodaří splnit jejich závazek ztrojnásobit produkci dělostřeleckých granátů do roku 2027. Diplomaté zároveň upozorňují, že každý měsíc zpoždění oslabuje odstrašující schopnost na východním křídle NATO.
Polská karta
Novou dynamiku do systému SAFE vnesla situace v Polsku. Prezident Karol Nawrocki oznámil, že nepodepíše zákon o zavedení mechanismu SAFE. Podle něj musí Polsko budovat silnou armádu, ale výhradně za vlastních podmínek.
Premiér Donald Tusk však uvedl, že země bude prostředky z programu SAFE využívat i přes prezidentovo veto. Polsko může z nástroje SAFE získat půjčky v hodnotě 43,7 miliardy eur (téměř 1,1 bilionu korun). Je tak největším potenciálním příjemcem peněz z tohoto programu.
