Polsko stojí na prahu zásadního bezpečnostního zvratu, který málokdo čekal. Zatímco vláda plánovala historické posílení armády pomocí evropských miliard, hlava státu v televizním vystoupení oznámila verdikt, který mění pravidla hry. Postoj k evropským půjčkám na vyzbrojování mění i Česká republika.
Polští bezpečnostní experti a vojáci napjatě sledovali každé slovo nejvyššího velitele ozbrojených sil, aby zjistili, zda země skutečně vykročí vstříc obřímu úvěru, nebo zda se v pozadí skrývá hrozba, o které se dosud mlčelo. O půjčkách z programu SAFE Ekonomický deník už informoval ZDE.
Bezpečnost s podmínkou není bezpečnost
Prezident Karol Nawrocki v ostře sledovaném projevu oznámil, že nepodepíše zákon o zavedení půjčkového mechanismu SAFE. Nejvyšší velitel ozbrojených sil sice zdůraznil, že Polsko musí budovat silnou armádu a tvořit pilíř bezpečnosti NATO, trvá ale na tom, že se tak musí dít výhradně za polských podmínek. Podle prezidenta totiž bezpečnost, která podléhá cizím podmínkám, nepředstavuje žádnou skutečnou jistotu.
Hrozba hypotečních úvěrů a miliardové úroky
Jako hlavní důvod svého veta prezident označil astronomické náklady na úroky a přímé ohrožení suverenity státu. Mechanismus SAFE Nawrocki popsal jako obrovský zahraniční úvěr v cizí měně, který zemi zatíží na 45 let. Úroky mohou podle propočtů dosáhnout až 180 miliard zlotých, což znamená, že Poláci vrátí dvojnásobek půjčené částky. Prezident situaci přirovnal k nechvalně známým hypotečním úvěrům, které v minulosti vyvolaly finanční krize kvůli rostoucím splátkám.
Bruselský diktát a ústavní rozpor
Prezident varoval, že mechanismus SAFE umožňuje Bruselu skrze takzvanou zásadu podmíněnosti svévolně zastavit financování. Polsko by přitom muselo dluh i nadále splácet. Nawrocki považuje tato pravidla za v rozporu s polskou Ústavou, protože převádějí suverénní kompetence státu do zahraničí. „Bezpečnost Polska nesmí záviset na cizích rozhodnutích,“ prohlásil prezident.
Alternativa jménem SAFE 0 %
Hlava státu už do parlamentu předložila vlastní řešení s názvem Polské SAFE 0 %. Tato koncepce počítá se vznikem Polského fondu obranných investic. Na rozdíl od zahraničních půjček chce Nawrocki nákupy zbraní financovat ze zisků Polské národní banky (NBP). Podle prezidenta tato cesta zachová nezávislost země a nezatíží budoucí generace nejistými dluhy. Nawrocki apeloval na zákonodárce, aby o jeho návrhu jednali bez stranické zaujatosti.
Vláda v šoku a mimořádné zasedání
Reakce vládních představitelů na sebe nenechaly dlouho čekat. Premiér Donald Tusk svolal mimořádné zasedání Rady ministrů kvůli odpovědi na prezidentovo veto. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz označil Nawrockého rozhodnutí za krok proti bezpečnosti Polska. Podle vládní zmocněnkyně Magdaleny Sobkowiak-Czarnecké je veto 180 miliard na armádu v den výročí vstupu Polska do NATO krokem, který nepotřebuje další komentář.
Premiér Tusk nakonec oznámil, že i přes rozhodnutí prezidenta Nawrockého Polsko bude čerpat prostředky z programu SAFE. „Bude to těžší, někdy to půjde pomaleji… budeme se muset spoléhat na vlastní sílu, odhodlání, ale uděláme to,“ uvedl Tusk.
Co se děje v Česku?
Postoj k obřímu úvěru z Evropy ze zmíněného programu ovšem mění i Česká republika. Původně přitom projevila zájem o maximální částku 2,06 miliardy eur. Tato suma totiž odpovídá maximálnímu rozpětí ceny projektu tanků Leopard 2A8. Záměr byl pak rozšířen na financování nákupu tanků Leopard 2A8, vozidel Tatra T-815 a výstavby části dálnice D11 s přidanou vojenskou hodnotou. Resort k primárnímu záměru ještě za éry ministryně Jany Černochové (ODS) uvedl: „Momentálně se zvažuje použití prostředků z programu SAFE k pokrytí zakázku na nákup tanků 2A8. Česká republika prozatím projevila o půjčku v rámci programu SAFE pouze předběžný zájem, na definitivní rozhodnutí je čas do konce listopadu.“
Další klíčové body ze strany ministerstva obrany zněly:
- Naplnění požadavku: „Jelikož nám byla předběžně přidělena požadovaná maximální částka, můžeme být v tomto ohledu spokojeni.“
- Fiskální realita: Ministerstvo obrany zdůrazňuje, že SAFE je půjčka, nikoliv forma dotace. „Nelze hovořit o tom, že vyšší alokovaná částka pro členský stát znamená ,větší úspěšnost‘ daného státu.“
- Volnost pro jednání: „Realistická výše částky, kterou si Česká republika v případě závazného schválení půjčí, bude pravděpodobně nižší“ (dle dodacích lhůt tanků Leopard 2A8). Vyšší předběžná indikace (2,06 mld. eur) však dává Česku „volnější ruce při případných nadcházejících jednáních s Evropskou komisí.“
- Postoj k ostatním zemím a výrazně vyšším alokacím: „Nepřísluší nám hodnotit situaci ostatních zemí, řešíme pouze výhodnost s ohledem na potřeby a zájmy České republiky.“
Rozhodnuto bez konzultace s armádou?
Vláda Andreje Babiše (ANO) se už oficiálně obrátila na Evropskou komisi s vyčíslením žádosti. Plánuje ovšem přesměrovat 746 milionů eur z financování nákupu tanků na dostavbu dálnice D11, oznámil portál iRozhlas. Proč k tomuto obratu došlo, ministerstvo obrany nevysvětlilo. Odvolalo se na teprve očekávaný krok Babišova kabinetu. „Vzhledem k tomu, že materiál o podpisu (žádosti o úvěr) na národní úrovni dosud vláda neprojednala, není možné nyní poskytovat bližší informace,“ odepsala redakci i Rozhlasu Magdalena Hynčíková z tiskového odboru resortu.
Z dokumentu podle portálu rozhlasu vyplývá, že na počátku změny byl přímo Andrej Babiš. Do výpočtů měl sáhnout loni v prosinci. „Dle pokynu předsedy vlády ohledně navýšení financování ze SAFE pro dopravní infrastrukturu a dle dohody mezi ministrem obrany a ministrem dopravy (…) došlo k navýšení navrhovaného financování u projektu dálnice D11 a odpovídajícímu snížení financování pro projekt Leopard 2A8.“
Mohlo by vás zajímat
Na vládní úrovni se tak dospělo k souhlasu této úpravy vedle resortů obrany a dopravy i za účasti ministerstva financí. Na základě této dohody byl přepracovaný investiční plán odevzdán 26. ledna. Za další tři dny byl poslán Evropské komisi. Nahradil tak původní žádost Fialova kabinetu.
„Více než 18 miliard z programu SAFE, které měly směřovat na nákup tanků Leopard, přijde vniveč. Navíc tato změna nebyla vůbec konzultována s armádou. U takto zásadních investic by přitom měla být spolupráce s armádou samozřejmostí, protože obrana státu musí vycházet z jejích reálných potřeb. Koalice by proto měla otevřeně vysvětlit, proč přistupuje k takto nelogickým rozpočtovým přesunům. Zároveň navíc není jisté, zda Evropská komise přesun těchto prostředků z obrany na infrastrukturu skutečně schválí,“ zkritizoval změnu předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN).
