Postoj Budapešti, která blokuje půjčku pro Kyjev, už mnohé rozčiluje. Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis naznačil, že za házení klacků pod nohy evropským projektům se platí cena. Zatímco Praha, Bratislava a Budapešť odmítají za úvěr ručit svými rozpočty, Maďarsko nově využívá veto jako páku ve sporu o dodávky ropy skrze poškozený ropovod Družba.
Úterní zasedání unijních ministrů financí a hospodářství skončilo varováním Maďarsku a Slovensku ohledně financování Ukrajiny. Po zasedání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) místopředseda Komise a evropský komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis před novináři zdůraznil, že žádná evropská země nemůže vetovat výplatu finanční pomoci Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské invazi.
Schválená půjčka na dva roky
„Dovolte mi začít s pravidelnou aktualizací ohledně Ukrajiny. Jsme i nadále odhodláni podporovat Ukrajinu a vyvíjet maximální tlak na Rusko,“ řekl Dombrovskis. Klíčovou podporou pro Kyjev je už schválená půjčka ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) na období 2026 až 2027. Praha, Bratislava a Budapešť ale nechtějí za tyto prostředky ručit ze svých rozpočtů, pokud by Kyjev peníze v dalších letech nesplácel.

Nově ale Maďarsko blokuje výplatu peněz pro Ukrajinu kvůli sporům o dodávky ruské ropy poškozeným ropovodem Družba, který vede přes Ukrajinu. Kyjev tvrdí, že potrubí poškodil ruský útok, Budapešť ale oponuje, že to je naschvál ukrajinské vlády.
Ke kritice Ukrajiny se přidala i Bratislava. Pro výplatu peněz je ale potřeba jednomyslný souhlas členských zemí evropského bloku. Slovensko už pohrozilo, že „převezme štafetu“ v blokování pomoci, pokud maďarský premiér Viktor Orbán ustoupí.
„Mezi členskými státy panovala široká shoda ohledně naléhavé potřeby pokročit s úvěrem na podporu Ukrajiny. Očekáváme, že všichni lídři dodrží své závazky,“ varoval místopředseda Komise Maďarsko i Slovensko, i když je přímo nejmenoval. Pokud budou oba odbojné státy trvat na svém, riskují izolaci.
Většina peněz na zbraně
Finanční balíček pro Kyjev je nezbytný pro další financování boje proti Kremlu. Z 90 miliard eur má 60 miliard směřovat na nákupy zbraní a dalšího vojenského vybavení. Zbytek má pokrýt část výdajů ukrajinského rozpočtu, tedy platy učitelů, lékařů nebo výplaty důchodů.
Evropský blok si chce finanční prostředky půjčit na kapitálových trzích. Náklady na jejich obsluhu (zhruba jedna miliarda eur v roce 2027, od roku 2028 se zvýší na tři miliardy eur ročně) rozloží do rozpočtu celé Unie.
Výplata prostředků je navázána na další podmínky. Ukrajina musí dodržovat zásady právního státu a prosazovat reformy uvedené v připravovaném memorandu o porozumění. „Spolupracujeme s ukrajinskými orgány na dokončení finanční strategie a memoranda o porozumění, které stanoví podmínky pro poskytnutí úvěru Ukrajině,“ upřesnil Dombrovskis.
Mohlo by vás zajímat
Komise počítá s tím, že Ukrajina splatí jistinu, jakmile Moskva začne vyplácet válečné reparace. V případě maďarského, případně slovenského veta oběma zemím hrozí, že by mohly přijít o část prostředků z evropských fondů na politiku soudržnosti, který financuje chudší regiony v Unii.
Nouzový plán pro výplatu peněz už spřádají zástupci pobaltských a severských členů evropského bloku. Pobaltské a severské země by mohly Ukrajině půjčit až 30 miliard eur formou bilaterálních úvěrů, které nevyžadují schválení Unie.
