Drobné úpravy za pár desítek milionů, ale také škrty a nové výdaje v řádu desítek miliard korun. Hlavně opoziční poslanci se při projednávání návrhu státního rozpočtu na letošní rok „odbrzdili“ a chtějí návrh vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) přepracovat. Jenže kde brát, když příjmy a výdaje už jsou pevně dané?

Prvním v řadě je jako tradičně vládní rozpočtová rezerva, ale ta stačí jen na menší peněžní přesuny. Jak ve svém vystoupení upozornila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), výše rezervy nesmí klesnout pod úroveň 0,3 procenta celkových výdajů státního rozpočtu. Opoziční poslanci si našli jiné zdroje peněz. Proškrtat chtějí dotace v kapitole ministerstva zemědělství, ale také v oblasti financování obnovitelných zdrojů energie.

TOP 09 to bere z gruntu

Právě v těchto kapitolách chtějí škrtat poslanci za TOP 09. Nejmenší klub ve sněmovně se snaží prosadit úsporný balíček, který škrtá ve výdajích v rozsahu přes 64 miliard korun. Současně TOP 09 požaduje zvýšení výdajů ministerstva obrany o 21 miliard korun a Bezpečnostní informační služby (BIS) o 300 milionů. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) dále navrhl zvýšit rozpočet národních parků Šumava a Krkonoše o 70 milionů korun.

Poslanec za TOP 09 Michal Kučera se pustil do kritiky vládního návrhu rozpočtu. Foto: Kancelář Poslanecké sněmovny

Pro připomenutí: Ministři vlády premiéra Andreje Babiše v prosinci, tedy prakticky hned po jmenování funkce, rozhodli, že státní rozpočet stoprocentně převezme financování nákladů na podporované zdroje energie (POZE). Státní rozpočet pro rok 2026 to zatížilo dalšími zhruba 17 miliardami korun navíc. Celkově tak stát za vícenáklady obnovitelných zdrojů a tepláren zaplatí přes 40 miliard korun za rok. Jednalo o populární či populistické opatření, které lidem zlevnilo výdaje za elektřinu o necelých deset procent.

Bydlení, sport a jiné priority

Někteří zástupci současné opozice to považují za zbytečný luxus a chtějí část nákladů převést zpět na spotřebitele elektřiny. Patří mezi ně Vendula Svobodová z Pirátské strany. Chce získat 14 miliard korun na programy v oblasti dostupného bydlení. Kde je vzít? Snížením dotací na POZE o 7,3 miliardy korun, snížením podpory podnikání o 2,7 miliardy korun a také škrty v podpoře agrárního sektoru o 4 miliardy.

Škrtat v dotacích snižujících cenu elektřiny navrhla také poslankyně Michaela Šebelová (STAN). Ušetřené tři miliardy korun chce použít k navýšení výdajů v oblasti sportu. „Myslím si, že není dobře, že Babišova vláda dotací na obnovitelné zdroje rozhazuje peníze z vrtulníků. My všichni tady v sále budeme mít levnější energii o zhruba 150 korun. Jsou to peníze, které bychom jistě nepotřebovali dostat od státu, a takových občanů je celá řada,“ upozornila Šebelová.

Dokonce i poslanci rozpočtového výboru nešetřili kritikou rozpočtu: je prý nelegální a příliš rozhazuje. Ministryně financí Alena Schillerová ale ostrou debatu ustála. Foto: Alžběta Vejvodová

Úpravy s požehnáním premiéra

Dlužno dodat, že pravděpodobnost, že opoziční návrhy projdou, se limitně blíží nule. Šanci tak mají nejspíš jen koaliční návrhy, které do sněmovního systému vložil premiér Babiš se zástupci ostatních koaličních stran. Jedná se o 120 milionů korun na zdravotnický program MEDEVAC, 800 milionů navíc Národní sportovní agentuře a také 50 milionů korun na podporu organizací pracujících s dětmi a mládeží. Samostatně předložil Babiš návrh, který přidává 100 milionů korun na protidrogovou politiku.

Nejisté je, zda projde návrh navýšit rozpočet Energetického regulačního úřadu z 343 milionů na 410 milionů korun. Hospodářský výbor, který zvýšení navrhl s ohledem na riziko ohrožení fungování regulátora, zapomněl uvést, odkud se chybějících 67 milionů korun má vzít. Stejnou změnu se pokoušejí prosadit Róbert Teleky (KDU-ČSL), Benjamin Činčila (KDU-ČSL) a Martin Kolovratník (ANO) formou poslaneckého pozměňovacího návrhu.

Mohlo by vás zajímat