Prezident Petr Pavel ve Sněmovně nejprve vyzval poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání nebo zdravotní péče. Podle prezidenta není ale jediný ospravedlnitelný důvod pro to, aby stagnovaly výdaje na obranu a bezpečnost. I kvůli situaci na Blízkém východě by naopak měly růst, řekl v projevu k poslancům Petr Pavel.
„Vím, že hledat shodu je těžké. Hledat ji v politice je někdy téměř nemožné. Ale pokud na to vy, tedy vás 200 osobností, rezignujete, seberete České republice naději obstát ve velkých výzvách, které před ní stojí a budou stát,“ uvedl v úvodu svého projevu.
Státy, které uspějí ve 21. století, budou podle Pavla ty, které se naučí jednat na půdorysu široké dohody a s výhledem na dlouhodobý horizont alespoň v těch nejpodstatnějších strategických prioritách.
„Nestačí si mír jen přát“
Nepředvídatelná geopolitická situace, aktuálně zesílená konfliktem na Blízkém východě, podle prezidenta nutí více myslet na to, jak zajistit obranyschopnost země.
„Posilování naší obrany není příprava na válku, ale naopak cesta pro zajištění míru. Nestačí si mír jen přát a doufat, že sám od sebe nastane, ale je nutné se o něj dlouhodobě a aktivně zasazovat,“ řekl Pavel poslancům v narážce na vyjádření některých politiků z koalice ANO, SPD a Motoristů.
Mohlo by vás zajímat
Nejvíce pozornosti na sociálních sítích pak na sebe strhl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který během projevu prezidenta ostentativně otáčel výtiskem Rudého práva z éry komunistického Československa.
O jaký výtisk zřejmě šlo, rozebíral na svém facebooku pak například historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Kritizované výdaje na obranu
Podle návrhu vlády má ministerstvo obrany letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun. Původní návrh kabinetu Petra Fialy (ODS) chtěl pro úřad vyčlenit o 21 miliard více. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z jiných rozpočtových kapitol. Česko by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle makroekonomické predikce z ledna.
Premiér Andrej Babiš (ANO) koncem února řekl, že ČR určitě nenastupuje cestu k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP. Na tomto cíli se loni v červnu shodly státy NATO, dalších 1,5 procenta HDP mají tvořit související nevojenské investice.
Česku podle Pavla chybí i potřebná moderní krizová legislativa. „Požadavek vychází ze závěrů minulých krizí, ale také od řady cvičení s krizovou tematikou, která jsme absolvovali. Pokud nové zákony v této oblasti nebudou přijímány s dostatečnou rychlostí, můžeme být velice rychle paralyzováni s každou novou větší krizí,“ podotkl prezident.
Média, justice i nevládní organizace
Prezident zmínil také „ochranu institucí, které posilují důvěru veřejnosti ve stát, jeho fungování a jeho službu.“ Konkrétně vyzdvihl například veřejnoprávní média, vysoké školy i nezávislou justici.
„Jsou to i paušální škrty od stolu snižující podporu nevládním organizacím, které často pomáhají tam, kde je nikdo, ani stát, nedokáže nahradit. Neziskový sektor se tak dostává pod tlak státu a já jsem přesvědčen, že nezaslouženě,“ uvedl. „Neziskový sektor totiž zajišťuje péči o potřebné a zranitelné, podílí se na ochraně přírodního i kulturního dědictví, odvádí důležitou práci ve vzdělávání a v osvětě. Takové organizace kondici naší země neoslabují, ale přesně naopak,“ řekl prezident na jejich obranu.
Konflikt se může ještě rozhořet
Konflikt v Íránu nepřímo i přímo ovlivní bezpečnost a prosperitu České republiky, řekl pak novinářům při odchodu po svém vystoupení ve Sněmovně. Stát by neměl podle jeho názoru lidi strašit, ale zároveň ani předstírat, že se nic zásadního neděje. Vláda a všechny bezpečnostní složky se musí věnovat aktuální situaci každý den, doplnil Pavel.
Situace na Blízkém východě po víkendových úderech USA a Izraele v Íránu podle Pavla neznamená jen vznik omezeného regionálního konfliktu, který ovlivní pouze několik tisícovek Čechů v oblasti. „Je to konflikt, který má velký potenciál se rozhořet, některé náznaky už tímto směrem jdou,“ uvedl Pavel.
Foto: Kancelář prezidenta republiky
Lze podle něj očekávat růst cen energií, ale také zhoršení bezpečnostní situace. „Vlivem některých odvetných opatření, která nebudou jen státního charakteru, ale i mnoha proxy aktérů, které Írán podporoval,“ řekl Pavel. Situace může i v západních zemích radikalizovat řadu lidí, Evropu může zasáhnout také migrační vlna, míní.
„Zatím jsem vnímal především snahu dostat naše občany zpátky domů, což je asi naprosto přirozená věc. Proběhlo jednání Bezpečnostní rady státu, kde repatriace byly hlavním tématem, ale tématem bylo i posílení bezpečnosti některých institucí a míst, která by mohla být zranitelná,“ uvedl Pavel. Předpokládá, že se těmto záležitostem bude vláda věnovat i v dalších dnech.
