Česká republika spouští zásadní systém ochrany svých nejdůležitějších tepen od energetiky až po zdravotnictví. Nový zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury sice stanovil jasné ultimátum pro předání klíčových informací, ale legislativní zápletka teď mění pravidla hry.

Proč povinnost, která měla odstartovat počátkem března, naráží na právní vakuum a co to znamená pro bezpečnost státu v přechodném období?

Nová pravidla pro fungování státu

Zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (č. 266/2025 Sb.) nastavuje mantinely pro organizace, bez kterých si nelze představit ochranu obyvatel ani běžný chod země. Týká se to zejména energetiky, dopravy, financí nebo zdravotnictví. Tyto subjekty musí státu předávat vybrané údaje, aby úřady mohly rozhodnout o jejich oficiálním zařazení mezi prvky kritické infrastruktury. Ministerstvo vnitra a Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru nyní vnášejí do celého postupu, který se poněkud zkomplikoval, jasnější světlo.

elektřina vysoké napětí
Elektrická přenosová soustava patří do kritické infrastruktury. Ilustrační snímek. Foto: ČEZ

Březen jen teoretický milník. Legislativní zpoždění mění termíny

Legislativa původně uložila poskytovatelům základních služeb, kteří svou činnost zahájili nejpozději k 30. listopadu 2025, povinnost předat první informace do 1. března 2026. Tyto údaje mají směřovat k příslušnému ministerstvu, České národní bance a zároveň ministerstvu vnitra. Úředníci na jejich základě posuzují, zda daný subjekt spadá do nejpřísnějšího bezpečnostního režimu.

Nastal ale zádrhel. Splnění povinnosti přímo závisí na nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti, které má přesně definovat rozsah požadovaných informací. „V praxi je však splnění této povinnosti úzce navázáno na nabytí účinnosti nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti. Toto nařízení má upřesnit, které služby a v jakém rozsahu budou pod režim zákona spadat. Vzhledem ke zpoždění legislativního procesu nelze očekávat, že nařízení vlády nabude účinnosti před 1. březnem 2026,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Subjekty tak zatím nemohou jednoznačně určit, zda se jich zákon týká a jaké údaje mají vlastně připravit.

Postihy za zpoždění zatím nehrozí

Státní úřady ujišťují, že při posuzování případného nesplnění povinnosti zohlední objektivní okolnosti přechodného období. Bez účinného prováděcího předpisu subjektům fakticky chybí návod, jak postupovat. Povinnost tedy subjekty splní bez zbytečného odkladu až poté, co vládní nařízení vstoupí v účinnost. Do té doby zůstává v platnosti stávající právní úprava a seznam již dříve určených subjektů kritické infrastruktury.

Metodika pro snadnější přechod

Celý systém se kompletně překlopí a doplní o nové subjekty tak, aby infrastruktura státu odpovídala aktuální bezpečnostní situaci. Pro hladký průběh procesu připravilo Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru metodický materiál, který je pro poskytovatele služeb volně dostupný. Tento dokument provede organizace postupem zařazení a hasiči jej budou podle aktuálního vývoje průběžně aktualizovat.

Metodika k zařazení poskytovatele základní služby mezi subjekty kritické infrastruktury – postup pro poskytovatele základní služby a subjekty kritické infrastruktury

Mohlo by vás zajímat