První repatriační let z Jordánska se chystá v úterý ráno uskutečnit Slovensko. V neděli to uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo vnitra. Bratislava ani Praha vzhledem k leteckým omezením ale neví, kdy bude možné provést podobné lety z dalších států na Blízkém východě. Letadla pro repatriací má připravené i Česko, mohla by zamířit do Egypta, o přesném termínu a destinací se zatím nerozhodlo.

Slovenské ministerstvo vnitra uvedlo, že je připravené repatriační let uskutečnit v úterý ráno. Jeho letecký útvar, který zajišťuje například převoz ústavních činitelů, má zajištěnou kapacitu pro svůj let v jordánském městě Ammánu a vyřídilo většinu diplomatických povolení. „Aktuálně se čeká už jen na schválení (letu) ze strany Srbska a Egypta,“ uvedl resort.

Krizové linky a čekání

Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru v souvislosti s americko-izraelskými údery na Írán a íránskou odvetou uvízly na Blízkém východě desítky tisíc lidí z Česka i Slovenska. Podle médi slovenský premiér Robert Fico uvedl, že ministerstvo zahraničí zřídilo krizové centrum. „Probíhá komunikace, registrace občanů SR (Slovenské republiky), kteří se nachází v krizové oblasti,“ uvedl Fico.

Krizovou linku má také Česko. Kam mají volat lidé, kteří nemohou odletět ze zemí na Blízkém východě, popsalo ministerstvo zahraničí i premiér Andrej Babiš (ANO).

Letadla pro uskutečnění repatriací má Česko připravené, uvedl to ministr Petr Macinka (Motoristé). ČR podle něj na operaci spolupracuje právě také se Slovenskem. První let by se mohl uskutečnit z Egypta, kam by se lidé museli dostat autobusy vypravenými z ambasád. Česko má k dispozici dva airbusy a osm letounů CASA.

Do systému Drozd se zapsalo 3500 Čechů, kteří jsou ve Spojených arabských emirátech. V Ománu pobývá dalších 900 českých občanů, stovky jsou pak v Jordánsku a Izraeli, asi stovka v Saúdské Arábii, desítky v Libanonu, Bahrajnu a Kuvajtu. V Íránu jsou registrovaní čtyři Češi, v Iráku tři a v Sýrii dva, upřesnil Macinka v poledne v pořadu Otázky Václava Moravce.

Mohlo by vás zajímat

Aleksandar Vučić

Letecké poplachy a exploze

Češi pobývající aktuálně ve Spojených arabských emirátech nebo Kuvajtu popsali, že slyší opakované letecké poplachy a zásahy protivzdušné obrany. Do mobilních telefonů českým turistům chodí varovné zprávy a doporučení, aby byli opatrní, popsal například basketbalista a děčínský politik Jakub Houška. Situace je podle cestujících stresující, hotely a služby v nich však fungují bez problému. Čekají na informace od aerolinií.

Většina klíčových letišť byla uzavřena nebo funguje ve velice omezeném režimu, protože velká část vzdušného prostoru nad Blízkým východem je uzavřena. Provoz ochromilo zejména poškození nejrušnějšího mezinárodního letiště v Dubaji, které se stalo terčem íránského útoku stejně jako letiště v Abú Zabí a Kuvajtu.

„Chodí nám oznámení na telefon, že se máme schovat do budovy a tak dále. My slyšíme jen rány, když funguje protivzdušná obrana, a vidíme na nebi, jak funguje a sestřeluje,“ popsal Houška, který je se svou rodinou v Abú Zabí. Uvedl, že hotel, ve kterém se momentálně nacházejí, funguje bez problémů, samotná situace je ale stresující a nepříjemná. „Jsme cizinci a samozřejmě domácí to berou trochu jinak. Jsme tedy na hotelu a čekáme, co bude. Doporučují, ať jsme opatrní. V noci jsme skoro nespali, byl jeden poplach, to zasáhli tady letiště,“ sdělil.

„Téměř nic nefunguje,“ zní z Kuvajtu

Filip Mikšů, který je v hlavním městě v Kuvajtu, popsal, že i tam je situace napjatá. „Problém je, že tady téměř nic nefunguje, ale zřejmě i z důvodu ramadánu (v zemi, stejně jako v dalších muslimských státech, se nyní slaví postní měsíc ramadán – pozn. red.). Nemůžeme ale mít ani žádné výlety,“ sdělil. I jemu přišly na telefon varovné zprávy, podle něj ale v minimální míře. Ubytování i služby fungují podle něj bez problémů.

Mikšů řekl, že má plánovaný odlet ve středu 4. března, aerolinie ho ale zatím nekontaktovaly, takže čeká na další pokyny. „V současné chvíli nás aerolinky zatím nijak nekontaktovaly, a my tedy je zatím také ne, protože se to rychle mění. Spíše teď máme strach po tom, co jsme četli, že kuvajtské letiště je také lehce poškozené, toho, aby i kdyby se vzdušný prostor otevřel, zda vůbec může být možnost odletět,“ řekl.

Mikšů rovněž uvedl, že se mu nepodařilo získat přímou odpověď od českého velvyslanectví v Kuvajtu. Preventivně se na něj obrátil, aby si mohl uložit potřebná telefonní čísla, kdyby se něco dělo. „Ale nikdo se mi neozval,“ sdělil.