Úlevu lidem, kteří žijí na pomezí bývalých okresů a krajů by měla přinést chystaná novela zákona o územně správním členění státu,již předkládá do vlády ministerstvo vnitra. Přinášíme seznam obcí, kterých by se měla změna dotknout nejvíce.
Jako nutnou a prospěšnou označují navrhovanou změnu zákona zástupci Svazu měst a obcí a České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Právě ČSSZ se změny dotknou pravděpodobně nejvíce, jelikož budou muset převést agendu konkrétních plátců na jiná pracoviště. Mluvčí úřadu Jana Buraňová prozradila, že interní odhady nákladů se pohybují okolo 12,5 milionu korun.
„ Z pohledu ČSSZ, resp. jejích územních organizačních jednotek, kterými jsou OSSZ (včetně Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno) bylo důležité, aby byla přijata varianta řešení, která i nadále zachová jako prvek administrativního členění České republiky okres, neboť se jedná o územní obvod, v jehož rámci vykonávají OSSZ ze zákona svojí místní příslušnost,“ vysvětluje Buraňová. Podle ní je zjevné, že současně s řešením otázky administrativního uspořádání státu by měla být vyřešena či odstraněna rovněž tato neskladebnost obcí. „Skutečnost, že byla přijata varianta, která počítá se zachováním okresu jako prvku územního členění státu znamená, že ČSSZ nebude mít v souvislosti s touto změnou žádné zvýšené náklady. Naopak určité náklady pro ČSSZ přinese výše zmíněné odstranění neskladebnosti obcí,“ doplnila mluvčí ČSSZ.
Přehled obcí, kterých by se změna měla dotknout nejvíce:
Podle jednatele Svazu měst a obcí a bývalého primátora Kladna, který navíc zasedá v Evropském výboru regionů, Dana Jiránka, je tento návrh na změnu nutný zejména tam, kde nejsou sladěny hranice území ORP a okresů, případně jsou rozdílné hranice tzv. starých a samosprávných krajů. „Záležitost se týká asi 33 obcí většinou na Turnovsku ( ORP Turnov okres Semily nově navrhován okres Liberec a v ORP Stod z okresu Domažlice do okresu Plzeň Jih , jinak menšího počtu obcí na Nymbursku apod.,“ uvedl Jiránek. Podle něj by se změna mohla dotknout až 35 tisíc obyvatel těchto obcí, kteří by si patrně museli vyměnit občanský průkaz , což je náklad pro samosprávy asi 150 Kč na průkaz. „Pro lidi by to teoreticky mohlo znamenat až dva dny dovolené, ale dalo by se to jistě zorganizovat hromadně, sice s vyššími náklady pro ORP, ale s podstatně nižšími pro občany ( dovolená, náklady na cestu na úřad),“ dodal Jiránek. Jak jsme již psali minulý týden v textu Změní se rozdělení České republiky? Rozhodne se po volbách, vedení Ministerstva vnitra ČR již uvažuje nad tím, že by se administrativa spojená s výměnou občanských průkazů a změnou dalších agend koncentrovala přímo do obcí, kde bude změny potřeba udělat. Jejich obyvatelé by tak ušetřili čas i peníze, náklady by ve větší míře nesl stát.
Podle Jiránka je hlavním důvodem pro takovou změnu velká roztříštěnost výkonu agend, zvláště pokud se v minulosti měnily i hranice krajů. „Občané z jedné obce si některé věci vyřizují ve městě v bývalém kraji, jinou věc v okresním městě stávajícího okresu a jinou v navrhovaném novém okresním městě. Nový zákon by v podstatě říkal, že obce skládají území obce s rozšířenou působnostní a jejich území skládají okres(kraj),“ vysvětlil Jiránek.
Změna se nedotkne soudních okresů
Změna se bohužel nedotkne soudních okresů, ty jsou dány speciálním zákonem. Nyní to vypadá tak, že budou jiné soudní okresy a jiné okresy . „Hnout s hranicemi soudních okresů je nákladnější a složitější, než hýbat s hranicemi okresů správních. „Jsou přístupní názorům obcí, kterých se změna týká a upravený návrh vychází právě z názorů dotčených obcí,“ dodal Jiránek.
K tématu, které bude mít dopad na obce a města se vyjadřoval také výkonný ředitel Svazu měst a obcí, kterému jsme položili několik otázek na toto téma.
Co SMO říká na připravovaný nový návrh zákona o územně správní členění státu?
Svaz byl členem pracovní skupiny, která připravovala věcný záměr zákona, takže byl od počátku vtažen do aktivní spolupráce.
Je podle vás takto masivní změna nutná?
Ve skutečnosti nejde o nijak masivní změnu, nový systému bude založen na systematickém jednotném územně správním členění státu ve vazbě na přirozenou spádovost obvodů existujících regionálně významných sídel, což vlastně znamená, že se ČR bude členit na 13 krajů + Prahu, které se budou členit na okresy a ty dále na správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) – hlavním principem změny je sjednocení do jednoho zákona. Důsledkem toho zaniknou „staré“ kraje zavedené v 60. letech minulého století.
Komplikuje stávající stav život lidem? Dá se uvést nějaký konkrétní příklad?
Ano, komplikuje, dotýká se to 33 obcí v ČR, které dosud doplácejí na neskladebnost správních obvodů obcí s rozšířenou působností a příslušných okresů. Problémem je zejména faktická dojezdnost do příslušného místa a roztříštěnost poskytovaných veřejných služeb – např. soudy, sociální správa. Příkladem mohou být obce na Turnovsku, kde se z celkem 33 obcí nachází 16 obcí v různých okresech. Většina obcí se z hlediska výkonu části státní správy nachází ve stávajícím okrese Liberec, ale příslušné ORP je město Turnov v okrese Semily. Proto po konzultacích s dotčenými obcemi se navrhuje, aby se celý správní obvod ORP Turnov přiřadil k okresu Liberec
Bude mít změna zákona finanční dopad na obyvatele dotčených lokalit?
Bude nutná výměna občanského průkazu, která sama o sobě bude zadarmo, nicméně je třeba připočítat náklady za dopravu, ztrátu času při cestě, při vyřizování a čekání.
Má SMO vyčísleno jaký?
Svaz předpokládá dopady v řádu maximálně pár stokorun na obyvatele, pro veřejnou správu jde o minimální náklady.
Jiří Reichl
