Na senátním výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost panovala mimořádně hutná atmosféra. Hlavní aktér, kterého se napjatá diskuse týkala, ale chyběl – ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) nechal svou židli prázdnou. Původně věcná debata o obranyschopnosti České republiky a zamítnuté pomoci Ukrajině v podobě letounů L-159 vyvrcholila ostrou kritikou „vládní ignorance“.
Ministra Jaromíra Zůnu podle neoficiálních informací z ministerstva obrany naštval včerejší výrok předsedy výboru Pavla Fischera (za TOP 09). Ten ho v médiích označil za sabotéra obranyschopnosti země. Přestože Zůna svoji účast původně přislíbil, nakonec se z jednání omluvil. Neposlal za sebe ani náhradu v podobě politických náměstků. Senátoři na výboru proto mluvili o pohrdání demokratickou institucí a poškozování zájmů České republiky.
Prázdná židle jako symbol ignorace?
Předseda výboru Pavel Fischer zahájil jednání s neskrývaným rozhořčením nad absencí politického vedení resortu. Ministr Jaromír Zůna měl obhajovat své priority a vysvětlit, proč resort ignoruje doporučení odborníků i spojenců ohledně navyšování obranného rozpočtu. Ministerstvo financí ho oproti původním plánům snížilo o 21 miliard korun.
Fischer už dříve v médiích označil Zůnu za kovaného komunistu, včera v deníku Fórum 24 za sabotéra obranyschopnosti země. Podle informací Ekonomického deníku z ministerstva obrany právě termín „sabotér“ ministra naštval, a ten proto následně zvolil cestu bojkotu výboru. Ministerstvo obrany na otázku Ekonomického deníku, proč ministr na výboru chyběl, zatím neodpovědělo.
Jaromír Zůna se omluvil už ze včerejšího veřejného slyšení v Senátu kvůli Ukrajině. „Dnes vidíme, že se zase omluvil. Děkujeme za to, že je tady pan vrchní ředitel Šedivý, vážíme si vaší účasti,“ konstatoval Fischer. Senátoři také řešili, proč za sebe Zůna neposlal alespoň jednoho ze svých politických náměstků – Radovana Vícha (SPD) nebo Reného Schreiera (za ANO).
„Máme tady ministra, který se od prvního dne ve své funkci dostal do takového tlaku, že se nyní objevily dokonce informace, že už několikrát odmítli jednání s ministrem obrany Ukrajiny Mychajlem Fedorovem. Ptal jsem se na to ukrajinské strany a ta mi potvrdila, že dnes by snad měl mít ministr jednání s velvyslancem Ukrajiny o těchto věcech. Zdá se mi, že by bylo špatné, kdybychom k nám nedokázali včas přenášet zkušenosti z Ukrajiny. Ta je příkladem bojiště, se kterým bychom měli být i z hlediska naší vlastní obranyschopnosti v těsném spojení a učit se,“ začal tepat Fischer do Zůny.
Mohlo by vás zajímat
Fischer následně citoval i premiéra Babiše, který veřejně zpochybnil Zůnovy plány na miliardové armádní nákupy a růst výdajů na obranu: „Pan premiér řekl, že neví, kde na to Zůna přišel, a že se má raději soustředit na to, abychom nabírali vojáky.“
Místo ministra šéf sekce
Ministerstvo obrany ve výboru zastupoval jen už zmíněný vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie Jiří Šedivý. Podle něj Zůnovy priority vychází z programového prohlášení vlády. Náčelník generálního štábu Karel Řehka senátorům řekl, že mu nepřísluší hodnotit ministra obrany ani programové prohlášení vlády.
Podle Fischera představuje absence politického vedení resortu nepřípustné pohrdání Senátem. Jiří Šedivý a později dorazivší náčelník generálního štábu Karel Řehka tak zůstali v palbě otázek senátorů na obranyschopnost země a neposkytnutí letounů L-159 Ukrajině zcela sami. V Růžovém salónku Kolovratského paláce na nich bylo znát, že se za absence šéfů resortu necítí vůbec komfortně.
Má ministr vůbec chodit?
Jeden z neostřejších výpadů v diskusi předvedl senátor Tomáš Töpfer (za ODS). Zaměřil se na neplnění mezinárodních závazků u výdajů na obranu, které vzešly z haagského summitu NATO. „Kdysi jsem byl hrdý na to, že jsem z České republiky a znělo to hezky. Teď už se to stydím venku říkat, protože se stáváme černým pasažérem,“ ulevil si senátor. Podle něj se vláda pouze snaží zalíbit občanům tím, že nebude utrácet za zbraně. Navázal na to vzkazem ministrovi, že jeho přítomnost je zbytečná. „Já budu asi kacíř. Mně pan ministr obrany neschází, protože on už všechno řekl. On sem ani chodit nemusí.“ Do debaty se podobně kriticky zapojil i Marek Ošťádal (STAN).
Proti tomuto zlehčování se ohradil Robert Šlachta (Přísaha). „Já si myslím, že bychom si to měli rozmyslet. My bychom měli trvat na tom, aby ministr přišel. To přece není o tom, že on už všechno řekl v médiích,“ kontroval Šlachta. Podle něj je osobní účast ministra na výboru nenahraditelná. I další členové horní komory Parlamentu přikyvovali tomu, že ignorace Senátu je nepřípustná.
Šlachta varoval před rezignací na kontrolní roli Senátu. „Mně tohle strašně vadí. Dostáváme se do pozice hlasovacích automatů, kde nám všichni říkají: zvedněte ruku, hlavně se na nic neptejte, jenom hlasujte,“ zaznělo pak do pléna.
L-159 uzavřená záležitost
Ke slovu se dostal i náčelník generálního štábu Karel Řehka. Bylo na něm vidět, že ho zahrnutí do politické debaty příliš netěší, snažil se proto vyjadřovat pouze k faktickým věcem. Možnost poskytnout letouny L-159 na Ukrajinu označil Řehka za uzavřenou záležitost. Shodl se tak s prezidentem Petrem Pavlem, který to zmínil v úterý při veřejném slyšení v Senátu.
Rovněž zmínil možnost do budoucna využít nový letoun firmy Aero Vodochody, kterým je L-39 Skyfox. Podle Řehky má sloužit nejen pro výcvik pilotů budoucích stíhacích letounů F-35, ale i jako bojový stroj. Munice pro něj bude navíc levnější než v případě stávajících gripenů. Ukrajina, která se čtyři roky brání ruské agresi, chtěla stroje pro boj proti ruským dronům.
Vláda ANO, SPD a Motoristů ale tuto možnost odmítla. Podle prezidenta Pavla by k tomu byl vhodný nový letoun firmy Aero Vodochody. Prezident navíc nabízí spolupráci mezi českou firmou a ukrajinským výrobcem leteckých motorů Motor Sič.
Řehka: Ať počítám, jak počítám, nevychází to
Následně Řehka rozebral snižování dříve plánovaných výdajů na obranu. „Pro armádu je naprosto klíčové, abychom měli jasně nastavené zadání, rámec a priority pro vznikající koncepci. Musíme také přesně vědět, jaký zdrojový rámec vláda politicky akceptuje. Jinými slovy – kolik financí dostaneme v dalších letech,“ zdůraznil generál.
Podle něj nelze obranné plánování provádět bez stabilního výhledu. „Vláda rozhodla o zkrácení rozpočtu. Bereme to jako politickou realitu, se kterou jsme se obeznámili. Na druhou stranu ale teď netušíme, jak má fungovat akviziční a střednědobý plán, když neznáme budoucí zdroje,“ varoval náčelník generálního štábu.
Řehka upozornil na rozpor mezi oficiálními dokumenty a politickými proklamacemi. „Pan ministr dříve na výboru sliboval v dalších dvou letech růst, což vycházelo z kapitolního sešitu a střednědobého rozpočtového výhledu. Tam částky zůstaly beze změny. Jenže z otevřených zdrojů a politických prohlášení následně zjišťuji, že to pravděpodobně neplatí. Pro armádu je prostě zásadní vědět, co tedy vlastně platí a s čím můžeme počítat,“ dodal.
Závěrem generál pojmenoval tvrdou realitu financování armády. „Řeknu to upřímně. Pokud trváme na plnění závazků a kolektivní obrana zůstává základním pilířem naší bezpečnosti, jak tvrdí i současná vláda, musíme naplnit požadované schopnosti. Pokud k tomu máme zároveň posilovat protivzdušnou a protidronovou obranu státu i ochranu teritoria, tak ať počítám, jak počítám, se dvěma procenty HDP na obranu to prostě nelze zaplatit.“
Pavel Fischer na to reagoval varováním před rozpočtovými triky, kdy ministerstva „uklízejí“ miliardy do jiných resortů a později je započítávají do výdajů na obranu státu: „Protivníka nezastrašíme účetními operacemi. Vladimír Putin z toho má legraci.“ Senátoři zopakovali, že skutečné výdaje na obranu dosahují pouze 1,73 % HDP. Zbytek tvoří fiktivní operace pro splnění tabulek NATO.
Extrémně tvrdé usnesení
Pavel Fischer v diskusi také připomněl, že ministr Zůna zakázal generálu Řehkovi služební cestu do USA, a to krátce po sporu kvůli letounům L-159. Své rozhodnutí podle Fischera odůvodňoval Řehkovou potřebnou účastí v Senátu, kam nakonec sám ministr nedorazil.
Na závěr výbor přijal usnesení, které Jaromíra Zůnu tvrdě odsuzuje. Oficiálně v něm stojí: „Soudíme, že by svým jednáním ministr obrany mohl začít poškozovat dobré jméno České republiky a bezpečnostní zájmy státu.“
Výbor pověřil předsedu Pavla Fischera, aby o tomto usnesení informoval předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS). Část Senátu tak vyslala jasný signál, že bojkot demokratických institucí nebude tolerovat.
