Sněmovní rozpočtový výbor po více než dvouhodinovém jednání doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu ve druhém čtení. Žádné přesuny mezi rozpočtovými kapitolami nedoporučil. Opoziční poslanci zkoušeli prosadit aspoň dílčí úpravy v řádu desítek milionů korun, avšak bez úspěchu.
Titul provokatéra dne si zaslouží poslanec Jan Jakob z TOP 09, který přišel s návrhem rozpočet zásadně přepracovat. Na jedné straně navrhl proškrtat výdaje v rozsahu přes 64 miliard korun. Jmenovitě zmínil redukci dotací pro zemědělce a potravináře, nižší dotování obnovitelných zdrojů energie ze státního rozpočtu i ponechání slev na jízdném na současné výši. Krátit chtěl také výdaje na sociální dávky v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí.
Neprošly velké, ani drobné úpravy
Vedle toho Jakob navrhoval zvýšení výdajů ministerstva obrany o 21 miliard korun a Bezpečnostní informační služby (BIS) o 300 milionů. Následovala argumentační přestřelka s poslankyní Jitkou Volfovou (ANO), která se ohradila proti tvrzení, že vládní koalice ANO, SPD a Motoristů navyšuje hlavně podporu „agrobaronů“. Po tahanicích, zda je tak zásadní změna rozpočtu ještě vůbec hlasovatelná, většina členů rozpočtového výboru Jakobovy návrhy zamítla.
Neprošly ani mnohem skromnější požadavky vznesené zástupci opozice. Skupina poslanců zastupovaná Věrou Kovářovou (STAN) navrhla přesunout 50 milionů korun z rozpočtové rezervy ministerstvu školství pro dětské a mládežnické organizace, jakou jsou skauti, YMCA či dobrovolní hasiči. Po nesouhlasu ministerstva financí a zpravodaje státního rozpočtu, kterým je předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé), ani tento návrh neprošel.
Rozpočtový výbor odmítl také pozměňovací návrh části opozičních poslanců reprezentovaných Lucií Sedmihradskou (STAN). Ta navrhovala posílení rozpočtu Senátu o zhruba 14,5 milionu korun na úkor rozpočtové rezervy. Horní komora prý bude mít letos potíže hradit i mandatorní výdaje. Poslankyně Jana Murová (ANO) reagovala tvrzením, že Senát žádné peníze navíc nepotřebuje. Má totiž mít finanční rezervu 80 milionů korun z minulých let.
Spor o rozpočet ERÚ
Výbor nakonec vůbec nehlasoval o návrhu navýšit rozpočet Energetického regulačního úřadu z 343 milionů na 410 milionů korun. Stalo se tak z formálních důvodů. Hospodářský výbor, který navýšení navrhl s ohledem na riziko ohrožení fungování regulátora, totiž zapomněl uvést, odkud se chybějících 67 milionů korun má vzít. Stejnou změnu chtějí Róbert Teleky (KDU-ČSL), Benjamin Činčila (KDU-ČSL) a Martin Kolovratník (ANO) prosadit formou poslaneckého pozměňovacího návrhu.
Návrh státního rozpočtu na rok 2026 nyní zamíří na plénum sněmovny. Ta má uzavření druhého čtení zařazeno na program ve středu 4. března. O týden později se má odehrát závěrečné třetí čtení.
