Pokud Ukrajina padne, Rusko se nestane naším partnerem. Státy ze zóny vlivu bývalého Sovětského svazu budou jeho další kořistí. Uvedl to prezident Petr Pavel při veřejném slyšení v Senátu. Pokud Česko nechce skončit znovu v moci Ruska, musí i přes různé názory táhnout za jeden provaz. Vzorem je podle Pavla Polsko, které má v této otázce jasno bez ohledu na hluboké politické rozdíly v mnoha jiných věcech.
Čtyři roky trvající ruská agrese na Ukrajině je podle Pavla testem evropské bezpečnosti, odolnosti a schopnosti společně reagovat na krizové situace. „Strčit hlavu do písku a předstírat, že ve světě vše zůstalo při starém, nás před žádným nebezpečím neochrání, právě naopak,“ uvedl. Namístě je prokázat odvahu a připravenost nepodlehnout agresorovi, dodal Pavel. „Pak bude v našich silách odradit agresora od jeho dalšího snažení,“ konstatoval.
Rusko je ekonomicky slabá země v problémech
Rusko podle Pavla vede konflikt proto, aby obnovilo svou zašlou imperiální slávu. „Na rozdíl od řady jiných států nevsadilo na pokrok a spolupráci, ale na zkázu a zabíjení,“ uvedl prezident. Hybridní působení Ruska má podle Pavla za cíl znejistit a rozdělit společnost. „Nesmíme dopustit, aby se mu to povedlo,“ dodal.
Rusko přitom není v pozici, aby si mohlo klást podmínky, i když disponuje velkým jaderným arzenálem, uvedl Pavel. „Je to ekonomicky slabá země se spoustou vnitřních problémů,“ řekl. S Ruskem musíme jednat z pozice efektivního odstrašování. „Měli bychom dát Rusku jasně najevo že neusilujeme o porážku Ruska, ale o to, aby se vrátilo do svých hranic,“ prohlásil.
Česko by se mělo po příkladu Finska chovat vůči Rusku sebevědoměji a nepodléhat tlaku těch, kteří mají tendenci šikanovat. „Evropa má veškerý potenciál k tomu, aby Rusku dala najevo, kde jsou ty hranice,“ řekl Pavel. Není v českém zájmu, aby se Rusko rozpínalo přes své uznané hranice a postupně se přibližovalo k českým. „I proto Ukrajinci chrání nejen sebe, ale i nás,“ řekl Pavel.
Podle prezidenta není možné podléhat iluzi, že by se nás nedotkl případný konflikt v Evropě. Nelze také sedět se založenýma rukama a spoléhat na to, že se v NATO o bezpečnost ČR postarají všichni kolem. „Společné výhody členství znamenají i společnou odpovědnost,“ dodal. ČR podle něj nesmí plnit své závazky v NATO jen formálně, ale reálně naplňováním konkrétních schopností, k nimž se sama zavázala. „Naše budoucnost je jednoznačně po boku našich spojenců v NATO a EU,“ řekl.
Mohlo by vás zajímat
Nejenom armáda, ale celá společnost
Bezpečnost země je odpovědností všech a je důležité, aby se o ni jednotlivci naučili starat, míní. „V moderním konfliktu nerozhoduje pouze armáda, ale připravenost celé společnosti. Její odolnost, soudržnost, schopnost čelit informačním útokům, včas rozeznávat nebezpečí a ochota aktivně bránit naše hodnoty,“ uvedl. Na řadu věcí lze mít různý názor, nutná je ale shoda na optimální cestě pro zemi, dodal.
Česko potřebuje propojit schopnosti armády, průmyslu, vědy, civilní ochrany, zdravotnictví a energetiky do systému, který bude odolný a schopný reagovat na všechny výzvy. Ať už jde o hybridní hrozby, epidemie nebo přírodní katastrofy, řekl Pavel. Za zásadní označil civilní obranu a psychickou odolnost. „Pokud to s vlastní bezpečností myslíme vážně, musí být posilování občanské odolnosti, spolupráce a sdílených hodnot celospolečenským tématem,“ uvedl.
Občanská solidarita a chuť pomáhat v Česku je velká a úctyhodná, ukázalo se podle Pavla třeba při migrační vlně, pandemii či povodních. „Na schopnost semknout se v těžkých chvílích můžeme být jako národ hrdí,“ uvedl svůj apel na novou legislativu. Věří, že si kabinet uvědomuje také nutnost zlepšovat podmínky pro bezpečnostní sbory a zpravodajské služby.
Pavel poděkoval za podporu Ukrajiny
Prezident Pavel na Pražské hradě také poděkoval dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny. Ocenil to, že je v Česku tolik lidí, kteří pomoc slabším a napadeným považují za správnou věc. Nenávist k těm, kteří potřebují pomoc, je podle hlavy státu buzena nejnižšími pudy, jako je vyvolávání obav o sociální status, práci či o peníze na pohodlný život.
Ti, co pomáhají, by měli být hlasitější. Řekl prezident v den čtvrtého výročí ruského vpádu na Ukrajinu na setkání s několika desítkami zástupců humanitárních organizací a dobrovolníků.
„Jsem moc rád, že ČR má tolik lidí, kteří pomáhají ne proto, že by tím sledovali nějaký osobní cíl, ale prostě proto, že jim to velí jejich přirozenost, že jinou volbu ani necítí, protože považují za naprosto přirozené a správné pomáhat těm, kteří jsou slabší, napadení, nebo jakýmkoliv způsobem znevýhodněni,“ uvedl Pavel.
Na Hrad dorazili zástupci velkých charitativních a humanitárních organizací jako Člověk v tísni, Charita ČR, ADRA či Diakonie ČCE. Pozvání na setkání s hlavou státu přijali také představitelé ukrajinské menšiny v Česku, Nadace partnerství či organizací Koridor UA, Post Bellum, Hlasu Ukrajiny, Skupiny D či Asociace pro mezinárodní otázky. Mezi přítomnými byli herci Ondřej Vetchý a v tradiční ukrajinské vyšívané košili vyšívance Ivan Trojan, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek či spoluzakladatel Dárku pro Putina a podnikatel Dalibor Dědek.
