Digitalizace vzdělávání nevznikla, úřednická zkouška se vrátila k papíru a desítky úřadů nesplnily základní standard řízení. Přes 870 milionů korun, které Ministerstvo vnitra vynaložilo na profesionalizaci státní služby, podle Nejvyššího kontrolního úřadu nepřinesly očekávaný efekt. Resort se proti závěrům ohradil a tvrdí, že kontrola nezohlednila krizové období pandemie a války na Ukrajině.
Kontrolu zaměřenou na roky 2016 až 2023 zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj Ministerstvo vnitra od roku 2020 neplnilo povinnost měřit a vyhodnocovat výkon veřejné a státní správy.
Kontrolované období let 2016 až 2023 zasahuje do působení několika ministrů vnitra. Do prosince 2017 resort vedl Milan Chovanec, následně jej v první vládě Andreje Babiše od prosince 2017 do června 2018 řídil Lubomír Metnar. Od června 2018 do prosince 2021 stál v čele ministerstva Jan Hamáček. Od prosince 2021 vedl resort Vít Rakušan, za jehož působení kontrola rovněž částečně probíhala.
Chybějí data o kvalitě státní správy
„Po letech nečinnosti vláda tento úkol ministerstvu vnitra odebrala. Data o kvalitě státní správy tak stále chybí. Na základě rozsáhlé novely zákona o státní službě převzal koordinaci státní služby od letošního roku Úřad vlády ČR,“ uvedl NKÚ.
Služební úřady, mezi něž patří zejména ministerstva, katastrální či finanční úřady, měly do roku 2022 zavést minimální standard efektivního řízení. Ministerstvo vnitra na podporu tohoto cíle vynaložilo více než 60 milionů korun. Podle kontrolorů však 51 z 84 úřadů ve stanoveném termínu požadovaného minima nedosáhlo. Samotné ministerstvo vykázalo třetí nejhorší výsledek.
Mohlo by vás zajímat
Resort se závěry nesouhlasí. Uvádí, že projekt přinesl konkrétní výsledky, mimo jiné proškolení více než 3400 zaměstnanců a zpracování analýz využitých při úpravách zákona o státní službě.
„NKÚ ve svém hodnocení nezohledňuje zásadní okolnosti, které projekt ovlivnily. Zejména jde o pandemii covidu-19 nebo válku na Ukrajině, kdy byla veřejná správa nucena soustředit kapacity na krizové řízení. NKÚ však schválené změny nevzal v úvahu a hodnotil projekt podle původního zadání,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Portál vzdělávání nevznikl, eZkouška skončila
Kontrola poukázala také na oblast digitalizace vzdělávání. Ministerstvo mělo od února 2022 zřídit a provozovat portál vzdělávání, který by umožnil elektronické školení státních zaměstnanců a evidenci absolvovaných kurzů. Podle NKÚ však portál nevznikl a resort v budování centrálního e-learningu nepokračuje.
Dalších více než 22 milionů korun ministerstvo vynaložilo na aplikaci eZkouška a úpravu informačního systému o státní službě. Aplikaci uvedlo do ostrého provozu v září 2019, v listopadu 2023 však její provoz ukončilo a vrátilo se k listinné podobě úřednické zkoušky.
NKÚ tyto výdaje označil za nehospodárné. Jednání ministerstva podle něj nasvědčuje porušení rozpočtové kázně.
Informační systém za 640 milionů pod kritikou
Kontroloři se zaměřili i na Informační systém o státní službě. Ministerstvo na jeho vytvoření, provoz a rozvoj v letech 2015 až 2024 vynaložilo 640 milionů korun.
Podle NKÚ však systém neposkytuje všechna potřebná data pro hodnocení státní služby. Velkou část údajů přebírá z jiných systémů a řadu informací je nutné zapisovat manuálně. Některé podklady ministerstvo získává prostřednictvím dotazníků, jejichž zpracování stojí další prostředky.
Ministerstvo vnitra i tento závěr odmítá. Podle něj byl účel systému od počátku jiný, než předpokládá NKÚ. „Jde o zákonem stanovený centrální evidenční systém pro vedení údajů o státních zaměstnancích, služebních místech a úřednických zkouškách, nikoli o nástroj přímé profesionalizace státní služby. Hodnotit jej podle jiného cíle je proto zavádějící,“ uvedl Krátoška.
Resort zároveň upozornil, že částka 640 milionů korun zahrnuje také provoz Ekonomického informačního systému, který je provozován na stejné platformě.
