Dobré zprávy pro českou energetiku přináší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Notifikace státní podpory pro moderní paroplynové elektrárny, které nahradí staré uhelné bloky, se podle jeho slov blíží. „Kapacitní mechanismy pro plynové zdroje jsou vedle jádra v tuto chvíli úkol číslo jedna,“ řekl Havlíček.
Kapacitní mechanismy jsou před ukončením notifikace, Souhlas se státní podporou by měla Evropská komise udělit nejpozději v červnu. „Hned po získání souhlasu začneme vybírat investory. Předpokládáme, že v roce 2028 nebo 2029 se začne stavět a v roce 2031 budou první plynové elektrárny hotové,“ řekl Havlíček při prezentaci Hospodářské strategie vlády.
Jak překopat taxonomii
Jaké další priority si staronový ministr průmyslu a obchodu stanovil? Třeba rozhodnutí o stavbě dvou nových jaderných bloků v Temelíně. To by měla vláda přijmout na počátku příštího roku. Karel Havlíček chce také změnit k lepšímu skeptický postoj Evropské komise k jaderné energetice. Konkrétně chce změnil podmínky takzvané taxonomie, kterou Evropská komise představila v závěru roku 2021.
Pro připomenutí: Evropská komise před více než čtyřmi lety rozhodla, že jaderná energetika bude splňovat kritéria „zelené přijatelnosti“ jen dočasně. Nové jaderné bloky musí získat platné stavební povolení do roku 2045, pak už to nebude možné. Zároveň je souhlas s novými reaktory svázán s požadavkem na výstavbu trvalého úložiště jaderného odpadu do roku 2050. Ještě přísnější pravidla tehdy Evropská komise nastavila pro investice do plynových elektráren.
Stoprocentně státní ČEZ
Karel Havlíček dále potvrdil, že vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ. Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření dnes ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos. „V případě společnosti ČEZ platí, že uděláme tyto kroky,“ řekl Havlíček.
Stát drží v ČEZ prostřednictvím ministerstva financí zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem. Nebude to však levné, nákup 30 procent akcií by vyšel zřejmě na 200 až 250 miliard korun. Peníze by však stát hypoteticky mohl získat díky prodeji ziskové distribuční divize Skupiny ČEZ.
Koalice zemí proti drahým povolenkám
Citlivému tématu emisních povolenek se věnoval přímo premiér Andrej Babiš. Při představení hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 zdůraznil, že dosavadní systém připravil českou ekonomiku o téměř 160 miliard korun. Babišova vláda chce sestavit silnou koalici států, která společně prosadí úpravu pravidel obchodování s emisemi tak, aby Evropa neztrácela konkurenceschopnost.
Premiér poukázal na drastický rozdíl mezi predikcemi a realitou. Zatímco Evropská komise v roce 2020 předpovídala pro rok 2025 cenu 26,50 eur za tunu CO2, průměrná cena se v realitě vyšplhala na 87 eur. Podle Babiše se povolenky staly předmětem spekulací a unie kvůli jejich vysoké ceně zaostává za jinými regiony. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek podle Babiše podporují Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Itálie.
