Bezpečnostní architektura střední Evropy čelí zásadní proměně, ve které může hrát důležitou roli francouzský a britský jaderný arzenál. Německý kancléř Friedrich Merz totiž vnesl do mezinárodní politiky téma, které bylo po dekády tabu, a nastínil budoucnost kontinentální obrany bez přímé závislosti na Washingtonu. Zatímco vlastní německou cestu k atomové síle kancléř rezolutně vylučuje, jeho plán na vytvoření nového jaderného odstrašení spoluprací s Paříží a Londýnem může dát evropské bezpečnosti nový a impuls.
Německo nehodlá usilovat o vývoj vlastních jaderných zbraní, projevuje ovšem zájem o začlenění francouzských a britských strategických střel do systému odstrašení. Kancléř Friedrich Merz to uvedl ve svém prvním letošním velkém rozhovoru pro podcast Machtwechsel. Podle něj by tento model připomínal současný jaderný deštník NATO postavený na prostředcích USA. „Nechci, aby Německo uvažovalo o vývoji vlastních jaderných zbraní,“ prohlásil Merz v rozhovoru. Místo toho navrhuje prověřit, zda by Francie a Velká Británie mohly chránit evropský prostor a územní celistvost NATO na stejné úrovni jako Spojené státy.
Francouzská nabídka na stole
Francouzský prezident Emmanuel Macron už dříve Berlínu nabídl možnost rozšířit francouzské jaderné odstrašení i na své východní sousedy. Paříž si své strategické síly dosud udržovala mimo velení NATO, aby si zachovala vlastní autonomii. Kancléř Merz nyní vyzval evropské politiky k diskusi. „Časy se změnily a já bych si přál, abychom o této nabídce Francouzů alespoň diskutovali,“ uvedl s tím, že takový návrh nelze nechat bez prozkoumání.
Francie a Velká Británie sázejí především na balistické rakety odpalované z ponorek, které tvoří jádro jejich sil. Paříž navíc disponuje více než 50 střelami střely s plochou dráhou letu ASMP-A s plochou dráhou letu odpalovanými ze vzduchu, které nesou stíhačky Rafale.
Současná doktrína NATO počítá s tím, že německá letadla Tornado a budoucí stíhačky F-35A budou moci v případě reálného ohrožení země nést americké jaderné prostředky uložené v Německu. Merz však zdůrazňuje, že v jakémkoliv scénáři by konečné rozhodnutí o nasazení střel zůstalo v rukou Francouzů a Britů, píše portál Defense News.
Mohlo by vás zajímat
Společná strategická kultura a hrozba z Moskvy
Francouzský prezident Emmanuel Macron v Mnichově potvrdil, že vede s Merzem a dalšími lídry strategický dialog o tom, jak propojit národní doktríny. Cílem je vytvořit společnou bezpečnostní kulturu mezi Německem a Francií prostřednictvím spolupráce a cvičení. Francie také jedná se Švédskem, i když jde o „velmi specifickou diskusi s velmi specifickým přístupem,“ uvedl francouzský státník, který neposkytl další podrobnosti.
Debata o jaderném odstrašování v Evropě nabrala na síle kvůli ruské invazi na Ukrajinu a rozpadu vztahů s Moskvou. Německo tak postupně opouští svou dlouholetou pacifistickou politiku.
„Berlín nicméně omezují mezinárodní závazky. Merz připomíná Smlouvu o nešíření jaderných zbraní i smlouvu 2+4, která Německu zakazuje vlastnit atomový arzenál. Jaderné partnerství mezi Německem a Francií přitom není novou myšlenkou, sahá až k Charlesi de Gaullovi do 60. let. Nyní však diskuse začínají nanovo,“ připomíná Defense News.
„Jsme na úplném začátku,“ uzavřel kancléř s tím, že zatím jde pouze o začátek dialogu mezi ním a francouzským prezidentem.
Koordinace mezi Paříží a Londýnem
Francie a Velká Británie v červenci posílily koordinaci svých odstrašujících sil, doplňuje Defense News. Obě vlády se shodují, že situace ohrožující životní zájmy jedné země by se pravděpodobně týkala i té druhé.
Podle nich neexistuje pro Evropu žádná „extrémní hrozba“, která by nevyvolala společnou reakci obou jaderných mocností. Francouzský prezident plánuje koncem února přednést projev, ve kterém jadernou doktrínu své země dále vyjasní.
