Dokážou evropští spojenci zajistit svou bezpečnost, aniž by se museli spoléhat hlavně na americké zbraně? Spojené státy po třech desetiletích opatrnosti překvapivě mění tón. Washington nyní otevřeně podporuje posilování evropského obranného průmyslu, i kdyby to znamenalo méně zakázek pro americké firmy. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy státy NATO směřují k rekordním výdajům na obranu – a kdy česká politika ještě nedávno řešila spíše škrty než navyšování rozpočtu armády.
Evropa přitom zůstává pro americké zbrojaře klíčovým trhem. V letech 2020–2024 směřovalo až 35 procent amerického vývozu zbraní právě na evropské trhy. Dovoz zbraní evropskými členy NATO se ve srovnání s předchozími čtyřmi lety více než zdvojnásobil, uvádí Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI). Podle jeho dat dodaly USA do Evropy v tomto období 64 procent všech nakupovaných zbraní.
Washington volí partnerství místo závislosti
Spojené státy nyní dávají najevo, že chtějí změnit dynamiku vztahu. Podle náměstka ministra obrany pro politiku Elbridge Colbyho budou USA pragmatické vůči vládám, které se rozhodnou více investovat do domácí výroby zbraní. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci 13. února 2026 uvedl, že pokud země vydávají na obranu 3,5 nebo 5 procent HDP, je logické, že budou chtít značnou část produkce lokalizovat na vlastním území, napsal portál Defense News.
USA se posledních 30 let stavěly odmítavě k politikám, které zvýhodňovaly evropské výrobce a omezovaly americkou účast. Nyní ale Elbridge Colby mluví o „jiném postoji“. Hlavním zájmem USA je mít spojence, kteří více investují do vlastní bezpečnosti.
Podle Colbyho má Evropa nést hlavní břemeno své konvenční obrany. Washington chce partnerství, nikoli závislost. USA si ponechají roli jaderného garanta, ale konvenční kapacity pro NATO chtějí dodávat selektivněji a v menším rozsahu, píše Defense News.
Evropské zbrojovky na vzestupu
Obrat přichází v době prudkého růstu evropských nákupů zbraní. Dovoz zbraní evropskými členy NATO se v letech 2020–2024 oproti předchozím čtyřem letům více než zdvojnásobil.
Washington přesto podporuje růst evropského obranného průmyslu. Evropská unie posiluje svou roli prostřednictvím úvěrového programu SAFE v objemu 150 miliard eur.
Mohlo by vás zajímat
Členské státy EU podle odhadů loni vydaly na obranu 381 miliard eur. To znamená nárůst o 63 % oproti stavu před pěti lety.
Colby zdůraznil, že moderní konflikty budou „válkami produkce“. To vyžaduje silný průmysl schopný vyrábět pro USA i jejich spojence. Spojenci NATO se v Haagu dohodli zvýšit obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035, z toho 3,5 % má tvořit jádro obrany.
Český aspekt a dřívější škrty
Zatímco Finsko či Dánsko tlačí na rychlé navyšování výdajů, česká zkušenost je složitější. Ministerstvo obrany čelilo výrazným škrtům. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) při rozpočtových jednáních armádě odebrala 21 miliard korun.
Tento krok vyvolal pochybnosti o schopnosti Česka plnit spojenecké závazky. Opozice i prezident Petr Pavel vládu Andreje Babiše za škrty kritizují.
Tento vývoj kontrastuje s postojem severských zemí. Dánská premiérka Mette Frederiksen tvrdí, že cíl 3,5 % HDP v roce 2035 je pozdě. Podle ní by země měly této úrovně dosáhnout už v roce 2030.
Rozdílné pohledy v Evropě
Ne všichni lídři však podporují masivní růst výdajů. Španělsko jako jediný spojenec odmítlo cíl 5 % HDP. Premiér Pedro Sánchez v Mnichově varoval, že tak vysoké výdaje mohou Evropu ještě více připoutat k americkému obrannému průmyslu.
Naopak finský prezident Alexander Stubb uvedl, že Finsko chce být poskytovatelem bezpečnosti, nikoli jejím spotřebitelem, a větší odpovědnost Evropy vítá.
