Češi loni spotřebovali víc elektřiny, plynu i tepla. Nejde ale o návrat průmyslového boomu, nýbrž hlavně o chladnější počasí. Nová data Energetického regulačního úřadu zároveň ukazují, že se mění zdroje výroby – jádro poprvé předběhlo uhlí a fotovoltaika dál posiluje.
Meziroční nárůst spotřeby elektrické energie o 1,8 procenta, zemního plynu o 6,5 procenta a tepla o 3,4 procenta. Takové jsou hlavní zjištění Energetického regulačního úřadu, který zveřejnil předběžné statistiky o vývoji české energetiky v roce 2025. Jaké trendy v energetice zveřejněné statistiky odhalují?
Zmíněný růst však souvisí hlavně s chladnějším počasím. Průměrné teploty totiž byly loni oproti předchozímu roku v průměru o 1,5 stupně nižší. Výroba elektrické energie v Česku loni meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 76 terawatthodin (TWh) a zvýšilo se také kladné saldo mezinárodního obchodu s elektřinou.
Jaderná energie poráží uhlí
Zhruba sto let platilo, že nejvíc elektřiny v Česku vyrábějí uhelné elektrárny. Loni však nastala změna. Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín navýšily výrobu elektřiny z předloňských 29,7 TWh na více než 32 TWh. Parní elektrárny, které spalují hlavně uhlí (a v menší míře biomasu), za nimi zaostaly s výrobou 30,7 TWh. Tady se objem výroby oproti předchozímu roku téměř nezměnil.
Výroba elektřiny podle paliva (GWh)
Tento rozdíl se v příštích letech bude dále prohlubovat. Od roku 2027 se zde projeví avizované odstavení uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a Kladno, které provozuje skupina Sev.en Česká energie. Také další velcí výrobci elektřiny – ČEZ, Sokolovská uhelná, Veolia Energie a EP Group – mají v plánu postupně nahrazovat uhlí ekologicky přijatelnějšími palivy.
Rostoucí podíl fotovoltaiky
Česká republika zaostává v rozvoji zelené energetiky, podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie u nás patří k nejnižším mezi státy Evropské unie. Loňský podíl odhaduje Energetický regulační úřad (ERÚ) na 16 procent. Statistiku „zkazila“ nízká výroba vodních elektráren kvůli suchu; nastal zde meziroční propad výroby o 40 procent na 1,6 TWh.
Pouze jedna oblast zelené energetiky vykazuje svižný růst. Jedná se o fotovoltaiku, která loni navýšila dodávky elektřiny o 18,7 procenta na 4,27 TWh. Zástupci ERÚ přiznávají, že skutečný objem výroby elektřiny ze slunečního záření může být vyšší. Informace o výrobě desítek tisíc malých střešních fotovoltaik se shánějí těžko, stejně jako odhad množství využité elektřiny pro vlastní spotřebu v domácnosti či firmě.
Mohlo by vás zajímat
Potíže těžkého průmyslu
Rostoucí trend ve spotřebě energií se projevuje hlavně u maloodběratelů. Poněkud jiný vývoj lze sledovat u velkých spotřebitelů. Tak například loni nastal pokles spotřeby elektřiny u největších zákazníků připojených k síti velmi vysokého napětí o 2,9 procenta. Souvisí to s útlumem energeticky náročné výroby v hutnictví či chemickém průmyslu, ale také s klesajícím objemem železniční nákladní dopravy.
Odklon od uhlí v teplárenství
Delší časové řady ukazují na klesající podíl uhlí na výrobě tepla. Jak ERÚ informoval, mezi lety 2020 a 2025 klesl objem výroby tepla z hnědého uhlí o 26 procent a z černého uhlí o 45 procent. Roste naopak podíl obnovitelných zdrojů (hlavně biomasy), zatímco výroba ze zemního plynu stagnuje. Na celkové výrobě tepla tak loni mělo hnědé uhlí 34procentní podíl, následují obnovitelné zdroje (25 %) zemní plyn (22 %) a černé uhlí (5,6 %).
Země na konci trubky
Hlavní změnou v plynárenství v posledních letech je výpadek dodávek ruského plynu a jeho nahrazení dodávkami z Norska a z LNG terminálů v západní Evropě. Spolu s tím však prakticky zmizel tranzit plynu přes české území, který se ještě v letech 2020 a 2021 pohyboval okolo 35 miliard m3 ročně. Po minimální hodnotě tranzitu v roce 2024 (pouhých 337 milionů m3) nastalo loni mírné oživení. Objem dodávek přes české území směrem do Polska a na Slovensko vzrostl na 1,3 miliardy m3.
