České teplárny chtějí ve svižném tempu nahradit uhlí za zemní plyn, jenže v praxi to začíná drhnout. Nedostatečná kapacita výrobců plynových turbín prodlužuje a prodražuje výstavbu moderních plynových tepláren. Několik vypsaných soutěží na dodavatele skončila neúspěšně. Co s tím? Možnou cestu z této pasti nabízejí výrobci kogeneračních jednotek. Tedy menších energetických zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.
Jeden z jejich největších producentů – třebíčská společnost TEDOM – vyrostl během posledních tří desetiletí v Česku. „Dodací doba motoru s generátorem, je u kogeneračních jednotek v řádu nižších desítek týdnů, zatímco u plynových turbín se typicky bavíme o jednotkách let,“ řekl v rozhovoru pro Ekonomický deník generální ředitel společnosti TEDOM Ladislav Zeman.
Už za týden končí termín pro podání přihlášek v poslední aukci podpory moderních tepláren, kterou vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Jaký očekáváte zájem investorů?
Očekávám, že do posledního kola aukce se přihlásí především investoři, kteří z různých důvodů neuspěli v předchozích kolech. Klíčové bude, zda se mezi nimi objeví nějaký zájemce o velký zdroj v řádu vyšších stovek megawattů na projekt. Ten by totiž v případě úspěchu mohl výrazně ovlivnit, kolik zbývající kapacity připadne ostatním.
V minulém kole se ukázalo, že právě velké zdroje dokážou výsledek zásadně ovlivnit. Celkový soutěžený výkon tehdy činil 905 megawattů (MW), přičemž dva projekty plynových turbín získaly podporu v rozsahu 720 MW. Na menší projekty tak zůstala už jen relativně omezená část kapacity.
Početně však mezi úspěšnými projekty převažují menší zdroje do 10 megawattů. Tedy doména výrobců kogeneračních jednotek. Jaký dopad budou mít tyto aukce na TEDOM a další výrobce těchto energetických zdrojů? Roste vám výroba a objem objednávek?
Obecně mají aukce výrazný dopad na celkovou ekonomiku projektů, a i proto evidujeme zvýšený zájem zákazníků o kogenerační jednotky. Je zřejmé, že investoři se poptávají především jednotky s vyšším výkonem, případně modulární řešení složená z více jednotek. Ta přinášejí výhody zejména ve flexibilitě provozu a možnosti lépe reagovat na aktuální potřeby systému i ekonomiku provozu. Na tento trend jsme připraveni a svými produkty dokážeme pokrýt instalace o výkonu až do desítek megawattů na jeden projekt.
Jaké další země – kromě domácího trhu – táhnou nahoru zájem o kogenerační jednotky? Mají i jiné evropské země podobné programy na modernizaci teplárenství?
V rámci Evropy je pro nás zajímavý polský trh, na kterém funguje podpora na obdobném principu jako v České republice. Tedy garantovaná podpora pro zdroje do 1 MW a dále se vypisují aukce pro projekty nad 1 MW. Nedávno schválilo podporou formou aukcí například také Španělsko. Některé země pak volí podporu kogenerací přes daňové úlevy, což je případ Velké Británie.
Specifickým příkladem je Ukrajina, kde kogenerační jednotky nahrazují vybombardované teplárny a výtopny. Jak je velký podíl výroby pro ukrajinský trh? A kdo tyto dodávky financuje?
Ukrajina je pro nás jedním z klíčových trhů. Jako výrobce musíme brát v potaz, že potřeby ukrajinských zákazníků se v řadě ohledů liší od ostatních evropských zemí. Klíčová je pro ně rychlost dodávky a také požadavek na kontejnerové provedení, které umožňuje flexibilnější umístění jednotky podle aktuální situace a potřeb.
Jednotky dodávané na Ukrajinu byly zpočátku financovány primárně prostřednictvím zahraničních dárcovských programů zaměřených na podporu Ukrajiny. V posledních měsících se ale setkáváme i s tendry, kde je financování zajištěno přímo ukrajinskou stranou.
Mohlo by vás zajímat
V případě větších paroplynových elektráren a tepláren se teď hodně hovoří o nedostatku výrobních kapacit. Zájemci zkrátka stojí v dlouhé frontě u výrobce turbín. Je u kogeneračních jednotek situace příznivější?
České teplárenství čeká v následujících čtyřech letech klíčové období pro realizaci nových nízkoemisních zdrojů, což vyplývá i z pravidel aukcí na poskytnutí bonusu v rámci dekarbonizace teplárenství. Ačkoliv se čtyři roky mohou zdát jako relativně dlouhá doba, času na samotnou realizaci vysoutěžených projektů ve skutečnosti není mnoho.
Z tohoto pohledu mají kogenerační jednotky oproti plynovým turbínám jednoznačnou výhodu v rychlosti dodání. Dodací doba takzvaných gensetů, tedy motoru s generátorem, je u kogeneračních jednotek v řádu nižších desítek týdnů, zatímco u plynových turbín se typicky bavíme o jednotkách let.
Jak se daří firmě pod novým vlastníkem? Má japonský Yanmar ambice TEDOM dále rozvíjet a expandovat?
Akvizice Tedomu byla pro Yanmar jednou z nejvýznamnějších investic posledních let a jsem rád, že jsme mohli spojit síly. Už v loňském roce jsme společně řešili mimo jiné využití distribuční sítě Yanmaru pro prodej našich jednotek na asijských trzích. Společně se zabýváme také využíváním vodíku, protože již dnes naše kogenerační jednotky nespalují pouze zemní plyn. Do budoucna se nám otevírají další možnosti. V současné době navíc běží další projekty zaměřené na sdílení technického know-how mezi oběma společnostmi. Je tedy zřejmé, že pro Yanmar jde o strategickou a dlouhodobou investici.
Kam směřuje české teplárenství? Mají plynové zdroje budoucnost, pokud včas přejdou z „fosilního“ plynu na spalování biometanu a zeleného vodíku?
Věřím, že využití zemního plynu v teplárenství nemusí být jen přechodovou etapou k bezemisní energetice. Vzhledem k rozsahu plynárenské infrastruktury se logicky nabízí postupná náhrada zemního plynu biometanem. Aby to však bylo reálně proveditelné ve větším měřítku, uvítali bychom nastavení dlouhodobých a předvídatelných pravidel podpory pro výrobu a využití biometanu jako paliva vhodného i pro kogenerační jednotky.
