Projednávaná novela stavebního zákona může výrazně proměnit způsob, jakým se v Česku posuzuje hluk a vibrace při povolování staveb. Podle právníků přináší řešení pro řadu dosud zapeklitých situací, například při rekonstrukcích tramvajových tratí nebo výstavbě v hustě zastavěných lokalitách. Za určitých podmínek nebude muset stavebník hygienické limity splnit.
Podle návrhu bude stavební úřad při povolování záměru považovat hygienické limity hluku a vibrací za splněné, pokud jejich dodržení nelze zajistit, nebo pokud je jejich splnění technicky, funkčně či ekonomicky nepřiměřené.
Podle expertů na stavební právo tím novela otevírá cestu ke snazšímu povolování dopravních staveb. Ale také například k tomu, aby se hlukové limity „obcházely“ při výstavbě bytových domů. „Za určitých podmínek bude možné povolit bytový dům na hlučné křižovatce nebo třeba těsně u vlakové trati či dálnice, zejména v lokalitách s výraznou dopravní zátěží, kde je vyšší hluk dlouhodobě daný polohou u hlavních komunikací nebo železnice,“ upozorňuje zakladatel advokátní kanceláře Štilec & Partners Jakub Štilec.
Na napjatém trhu s byty se prodá cokoliv
Jde o výrazný posun oproti dosavadní praxi. „Co do fungování volného trhu dává tato regulace smysl. Ať trh rozhodne, zda se takový stavební záměr prodá a za kolik,“ uvádí partner kanceláře Aegis Law Vojtěch Faltus.
Avšak zároveň upozorňuje i na úskalí navrhované úpravy. Bude klást mnohem větší nároky na pečlivost a odpovědnost kupujících. Po přijetí novely bude totiž záležet hlavně na nich, jak důkladně a zda vůbec si nabízenou nemovitost prověří. Pokud to neudělají, může se jim stát, že teprve po nastěhování zjistí, že nebudou mít ticho a klid ani v noci.
Mohlo by vás zajímat
„S ohledem na aktuální stav trhu s nemovitostmi a zájem zejména o byty ruka trhu podle mého názoru fungovat nebude,“ obává se Faltus.
Jasná pravidla chybí
Novela přitom nestanovuje žádná konkrétní pravidla ani neříká, o kolik stavba může limity překročit. „Prakticky to znamená, že míra akceptovatelného odchýlení nebude stejná pro všechny případy. Může se lišit podle charakteru území a konkrétních okolností,“ vysvětluje Štilec.
Stavební úřad se podle něj typicky opře o to, zda stavebník prokázal provedení všech rozumně požadovaných opatření, případně zda hlukové zatížení odpovídá poměrům lokality. Klíčovým pojmem bude ekonomická nepřiměřenost. Jenže ani v tomto případě návrh nenabízí žádnou přesnou metodiku, jak ji posuzovat.
V praxi tak může vzniknout otázka, jaké podklady bude muset investor stavebnímu úřadu předložit. „Bude stačit interní kalkulace ziskovosti projektu, nebo bude muset investor předložit znalecký posudek? Co v případě, že vlastník sousedního pozemku, který s výstavbou nesouhlasí, předloží svůj posudek? Bude pak stavební úřad zadávat revizní znalecký posudek a přesuneme se do války posudků jako například v případě vyvlastnění či u civilních sporů?,“ vznáší zatím nezodpovězené otázky Faltus.
Ministryně slibuje: zákon dostaneme „do formy“
Zatímco právníci si lámou hlavu, předkladatelé návrhu a ministerstvo pro místní rozvoj s konkrétním výkladem mlčí.
„I my vnímáme, že některé věci jsou tam nedotažené. Nejsme hluší, máme připomínky od 60 subjektů. Postupně se s nimi probíráme a předpokládáme, že připravíme komplexní pozměňovací návrh, aby zákon na konci byl v nejlepší formě,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
S výkladem samozřejmě mohou po schválení návrhu pomoci i soudy. Avšak podle Faltuse potrvá roky, než praxi a výklad zákona sjednotí pravomocné rozsudky na úrovni Nejvyššího správního soudu. Právní jistota stavebníků tak v prvních letech účinnosti nových pravidel nemusí být vysoká.
Může to zlevnit stavby?
Avšak přes všechny nezodpovězené otázky, může mít novela stavebního zákona výrazný pozitivní ekonomický dopad. Podle Jakuba Štilce lze u některých záměrů očekávat snížení nákladů. „Právě tento důraz na ekonomickou přiměřenost může v praxi snížit tlak na realizaci mimořádně nákladných protihlukových opatření. Ta se dnes někdy vyžadují jen proto, aby se dosáhlo absolutního splnění limitů bez ohledu na konkrétní podmínky místa,“ říká Štilec.
Neznamená to ale, že by mělo jít o jednoduché „zlevnění“ typu volby levnějších materiálů nebo rezignaci na ochranu před hlukem. „Stavebník musí prokázat, že provedl všechna rozumně požadovaná opatření ke snížení hluku, případně že imise odpovídají běžnému stávajícímu využití území. Teprve poté může přicházet v úvahu závěr, že další opatření by již byla nepřiměřená,“ vysvětluje zakladatel Štilec & Partners.
Novinka by přesto mohla otevřít například výstavbě bytů také některé parcely, na nichž se dosud kvůli hluku bydlení stavět nemohlo. „Toto opatření by mohlo vést k větší dostupnosti bydlení,“ míní výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. „S hlukovými limity platnými v České republice byste nemohla žít v žádné jiné evropské metropoli, třeba v Londýně,“ poukazuje Vladyková na bolavé místo tuzemského stavebnictví.
Rozhodne hluk o budoucnosti dálnice D3?
Kromě bytů komplikují přísné hlukové limity výstavbu řady dalších důležitých staveb, hlavně v dopravě. Vladyková, která v minulosti působila jako starostka Jesenice, připomíná případ právě tohoto středočeského města se zhruba 10 tisíci obyvatel. Hlukové limity se tam kvůli blízkosti pražského okruhu řeší roky. Na intenzitě spory mezi obyvateli a Ředitelství silnic a dálnic ještě nabraly s připravovanou stavbou jihočeské dálnice D3. Nová dopravní tepna se má právě u Jesenice napojit mimoúrovňovou křižovatkou na pražský okruh.
„Výstavbu neustále blokují hlukovými limity. Výsledkem je, že se pak infrastruktura nestaví,“ upozorňuje Vladyková. Jeseničtí radní v aktuálním sporu o územní rozhodnutí pro D3 mimo jiné požadují, aby se nová dálnice nemohla otevřít dřív, než vzniknou jiné dopravní stavby, včetně takzvané vestecké spojky. Ta ale s D3 nijak nesouvisí.
Významné může mít novela stavebního zákona také například u rekonstrukcí tramvajových tratí, které v minulosti narážely právě na limity hluku a vibrací. A stále jsou v mnoha případech jádrem sporů mezi občany, radnicemi a dopravními podniky.
Rohože a zatravněné pásy. Co ještě bude přiměřené?
Aktuální spor se vede například ve Vlastině ulici v městské části Praha 6. Místní obyvatelé loni uspořádali petici kvůli hluku a vibracím z tramvajového provozu. Ruší je od chvíle, kdy se zdejší trať v roce 2021 prodloužila až na sídliště Dědina. Paradoxem přitom je, že právě kvůli přísným hlukovým limitům tramvaje na Dědinu nezajíždí v noci. Oblast obsluhuje noční autobusová linka 910.
Místní přesto loni na podzim sepsali petici, v níž požadují mimo jiné snížení maximální povolené rychlosti na tramvajové trati v ulici Vlastina. „Městská část petenty podpořila a zahájila jednání s Dopravním podnikem hlavního města Prahy. V další fázi řešení případu dojde pravděpodobně k měření hluku,“ uvedl k případu mluvčí Prahy 6 Marek Zeman.
Město přitom na hluk pamatovalo už při výstavbě trati. Částečně vede alejí stromů se zatravněným pásem. Podle náměstka pražského primátora Jaromíra Beránka (Piráti) jde o jedno z běžných ochranných opatření. „Zatravněné úseky byly od počátku navrhovány ještě ve větším rozsahu, než vyžadují základní dokumenty pro hlavní město Prahu, třeba Manuál tvorby veřejného prostranství,“ řekl k tomu Beránek. Řešení se zatravněným pásem město navrhuje i u dalších tramvajových tratí, které mají v blízké době projít rekonstrukcí, například na Žižkově.
Hlukové limity se ovšem řeší na mnoha dalších místech metropole. Jedním z nich je nové sídliště na Barrandově. I tady šlo zejména o noční linky. „V rámci každé rekonstrukce tramvajové trati se umísťují antivibrační rohože, právě z toho důvodu, aby docházelo k maximálnímu utlumení hluku,“ uvedl Beránek.
Taková opatření ale samozřejmě znamenají větší výdaje na stavby tratí a jejich rekonstrukce. Právě zde by proto nová úprava mohla do budoucna sehrát roli – zejména pokud by další protihluková opatření stavební úřady či soudy označily za technicky či ekonomicky nepřiměřená.
Mezi flexibilitou a nejistotou
Novela tak přináší větší flexibilitu při povolování staveb, ale zároveň i vyšší míru nejistoty. Otevírá prostor pro zohlednění konkrétních podmínek lokality a ekonomické reality projektu. Současně však přesouvá značnou část odpovědnosti na správní uvážení stavebních úřadů.
„Mnohem předvídatelnější a právně jistější by tak dle mého názoru bylo provést důslednou revizi hygienických předpisů, kterých se má uvedené pravidlo dotknout,“ uzavírá advokát Vojtěch Faltus.
