Zástupci evropského průmyslu v posledních dnech výrazně přitvrdili. Zvýšili svůj tlak na zmírnění klimatické politiky Evropské unie. Hlavně energeticky náročná odvětví, tedy ocelářství, chemický průmysl, sklářství, papírenství či výroba stavebních hmot, jsou prý na hraně kolapsu. Zachránit je může jen zlevnění energií a emisních povolenek.
Středeční setkání reprezentantů evropského průmyslu v Antverpách bylo svým rozsahem mimořádné. Účastnilo se jej 900 společností a 391 byznysových asociací a svazů. Hlavní téma bylo zřejmé – jak zvrátit klesající konkurenceschopnost evropských podniků oproti severoamerickým a čínským konkurentům. Průmyslníci varují, že pokud evropské ceny elektřiny zůstanou v porovnání s globálními konkurenty vysoké, povede to k přesunu výroby jinam.
Není elektrifikace bez levné elektřiny
Vypadá to, že průmysl uvízl v začarovaném kruhu. Drahá elektřina v zemích Evropské unie demotivuje výrobní podniky od elektrifikace, která by umožnila výrazné snížení emisí oxidu uhličitého. „Pokud EU chce, aby se v Evropě uskutečnily investice do nízkouhlíkové oceli, musí zajistit, aby se celkové náklady na elektřinu blížily 50 eurům za megawatthodinu (MWh),“ uvedl prezident ocelářské asociace EUROFER Henrik Adam.
Cena emisní povolenky (eur za tunu CO2)
Podobně se vyjadřují také zástupci chemického průmyslu. „Vyzýváme k okamžitým opatřením. Je zcela nezbytné zajistit pokles cen energií na 50 eur za MWh v případě elektřiny a na 20 eur v případě plynu. Povolenka EU ETS pak musí stát maximálně 30 eur za tunu,” prohlásil Daniel Tamchyna, výkonný ředitel společnosti Kaprain Chemical a prezident Svazu chemického průmyslu ČR.
Názorové štěpení
Naděje průmyslníků ovšem rychle zmařila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Ve svém projevu na průmyslovém summitu v Antverpách prohlásila, že systém obchodování s emisemi (ETS) funguje správně a „přináší jasné výhody“. Není tedy důvod do něj zasahovat. Problém s drahou elektřinou chce řešit jinak – s pomocí rostoucího využívání obnovitelných zdrojů energie, jádra a také investic do posílení přenosové soustavy.
Zpravodajský web Politico v této souvislosti hovoří o roztržce mezi Ursulou von der Leyen a německým kancléřem Friedrichem Merzem. „Tento systém je zaveden za účelem snížení emisí CO2 a zároveň proto, aby společnostem umožnil přejít na bezemisní výrobu. Pokud to není dosažitelné a pokud to není ten správný nástroj, měli bychom být velmi otevřeni jeho revizi, nebo alespoň odložení,“ prohlásil Merz a vysloužil si hlasitý potlesk zástupců průmyslu.
Kancléř Merz přitom není jediný, komu drahé povolenky začínají vadit. Podobné kroky lze sledovat také u představitelů Francie, Belgie, Rakouska a dalších zemí. Náklady podniků na povolenky chce výrazně osekat také premiér Andrej Babiš (ANO). „Je potřeba přiznat, že to byla obrovská chyba. Musíme zastropovat povolenky na ceně 30 eur, jinak to evropský průmysl nepřežije,“ řekl Babiš před čtvrtečním neformálním summitem zemí EU.
Dopad na energetické burzy
Sílící kritika drahých povolenek se začíná promítat do obchodování na energetických burzách. Jak Ekonomický deník upozornil v úterý, cena povolenky dosáhla maxima 92 eur za tunu v polovině ledna. Poté nastal zlom a cena začala padat. V pátek klesla až na 71 eur. Snížení ceny „emisních odpustků“ o 23 procent však nestačí, povolenky stále zůstávají z pohledu průmyslových podniků příliš drahé.
Zlevnění povolenek se následně promítlo do cen elektrické energie na energetických burzách. Konkrétně na burze EEX zlevnilo celoroční pásmo pro rok 2027 pro německý trh pod hranici 80 eur za MWh. Zemní plyn s dodávkou v příštím roce v Německu se drží okolo 28,50 eura za MWh. Takže v těchto případech platí, že ceny zůstávají o desítky procent výše, než by si průmyslníci přáli.
