Evropská unie právě spustila masivní finanční injekci do bezpečnosti členských zemí prostřednictvím nástroje SAFE. Zatímco sousední státy, především Polsko, si dělí miliardy eur na moderní výzbroj, pohled do seznamu schválených zemí vyvolává zásadní otázku: Jak je možné, že v tomto přelomovém rozhodnutí zcela chybí Česká republika? Stojí za tím úpravy v projektech, které do Bruselu narychlo poslala nová vláda Andreje Babiše (ANO)?
Rada Evropské unie v týdnu přijala soubor prováděcích rozhodnutí, která otevírají cestu k finanční pomoci v rámci nástroje SAFE pro prvních osm členských států. Peníze na posílení obrany získají Belgie, Bulharsko, Kypr, Dánsko, Španělsko, Chorvatsko, Portugalsko a Rumunsko. Tato první vlna umožní zemím čerpat dostupné dlouhodobé úvěry na nákup moderního vojenského vybavení a zvýšení obranné připravenosti.
V tomto seznamu však Česká republika chybí. Zatímco Evropská komise u 16 zemí již plány potvrdila, český návrh – společně s maďarským a francouzským – stále zůstává v procesu posuzování.
Druhá vlna pomoci a sousedé v ofenzivě
Unijní diplomacie už má jasno i o druhém balíku finanční pomoci. Velvyslanci členských zemí jej již schválili a Rada jej formálně přijme 17. února. Tato vlna zahrnuje Estonsko, Řecko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Slovensko a Finsko. Ani v této druhé skupině se však jméno České republiky neobjevuje.
Zatímco Polsko získá úvěr přesahující 43,7 miliardy eur a Slovensko přes 2,3 miliardy eur, Praha zůstává mimo aktuální procesy rozdělování. „Dnešní rozhodnutí ukazují, že EU o obraně jen nemluví, ale koná,“ uvedl kyperský ministr obrany Vasilis Palmas.
Mohlo by vás zajímat
Proč Praha zaspala? Změna priorit a dopis z ledna
Důvodem, proč Česko v seznamech chybí, je pokračující posuzování upraveného českého plánu. Ten původně v listopadu 2025 odevzdala vláda Petra Fialy (ODS) a počítal s využitím až dvou miliard eur (cca 50 miliard Kč). Prostředky měly směřovat na nákup tanků Leopard 2A8, vozidel Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11.
S nástupem kabinetu Andreje Babiše však došlo k zásadnímu posunu. Nová vláda zaslala Evropské komisi v lednu dopis s úpravami projektů. Tím se celý proces zdržel. Podle unijních zdrojů se navíc objevily nesrovnalosti v celkové částce, o kterou Praha žádá – ta se totiž liší od původně avizované sumy.
Ministerstvo obrany už potvrdilo, že důvodem zpoždění je úprava priorit související s nástupem nové vlády. Kabinet chce, aby skladba prostředků lépe odpovídala jeho vizím, což zahrnuje například větší důraz na dopravní infrastrukturu, konkrétně na dálnici D11. Ministerstvo zdůrazňuje, že s Komisí vede intenzivní dialog a unijní exekutiva je o změnách průběžně informována.
Historický pakt s Kanadou a budoucnost zbrojení
Kromě financování evropských států udělala Rada zásadní krok směrem za oceán. Schválila rozhodnutí, které umožňuje EU podepsat bilaterální dohodu s Kanadou. Půjde o historicky první neevropskou zemi, jejíž firmy se budou moci účastnit zakázek v rámci nástroje SAFE.
Nástroj SAFE s celkovým objemem 150 miliard eur (přes 3,6 bilionu korun) vznikl loni jako součást balíčku „Readiness 2030“. Má financovat urgentní a rozsáhlé investice do evropské obranné průmyslové základny a řešit kritické nedostatky ve výzbroji. Do společných nákupů se může zapojit také Ukrajina nebo země EFTA (Evropského sdružení volného obchodu).
Co bude dál? Březnový termín v ohrožení
O půjčku požádalo celkem 19 zemí včetně Česka. Původní harmonogram počítal s tím, že dohody o půjčkách budou hotové v březnu 2026. Kvůli lednovým úpravám projektů a nejasnostem ohledně výše čerpané částky je však otázkou, zda Praha stihne tento termín, nebo se její zapojení do programu SAFE dále odsune.
