Česko chce, aby evropské peníze na rozvoj vysokorychlostní železnice nesměřovaly jen na přeshraniční projekty, ale i na klíčové vnitrostátní tratě. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) to řekl senátorům při projednávání „balíčku pro udržitelnou dopravu“.
„Intenzivně jednáme o tom, aby v rámci příštího víceletého finančního rámce byl na dopravu a infrastrukturu vyčleněn dostatečný objem prostředků, který umožní zahájit výstavbu prvních úseků vysokorychlostních tratí,“ sdělil Bednárik. Měl by podle něj být využit zejména Nástroj pro propojení Evropy (CEF).
„Zároveň prosazujeme, aby evropská finanční podpora směřovala nejen na přeshraniční projekty, ale také na klíčové vnitrostátní linky a úseky,“ dodal.
Podle Bednárika enormní náklady
Očekávané náklady na realizaci vysokorychlostních železničních tratí v Evropské unii jsou podle ministra enormní. „Dokončení v současnosti plánované sítě vysokorychlostních tratí v rámci TEN-T se odhaduje na 345 miliard eur do roku 2040,“ poznamenal ministr. Dlouhodobou finanční strategii má podle Bednárika Evropská komise připravit v letošním roce.
Projekty vysokorychlostních tratí by měly mít v rámci výzvy CEF v letošním roce prioritu. „Zajištění finančních prostředků z EU považuji za naprosto klíčové pro přípravu a rozvoj vysokorychlostních tratí,“ dodal Bednárik.
Mohlo by vás zajímat
Evropské finance „z půlky“
Zopakoval, že si Česko vyjednalo u Evropské komise padesátiprocentní kofinancování na vysokorychlostní železniční tratě. „Tam máme předběžný souhlas,“ uvedl.
Senátor a zpravodaj materiálu Jiří Dušek (nezávislý) poznamenal, že projednávaný návrh, který vycházel z usnesení podvýboru pro dopravu a energetiku a stanoviska výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, iniciativu Komise podporuje. Upozornil ale na rozpor mezi ambiciózními cíli a realitou.
„Jak propojení Evropy prostřednictvím vysokorychlostních železnic, tak i udržitelná doprava naráží na vysoké výrobní náklady, omezenou dostupnost surovin, rizika pro konkurenceschopnost menších trhů a nutnost technologické neutrality,“ zmínil.
Upozornil i na to, že je síť vysokorychlostní železnice v Evropské unii roztříštěná.
Ve fondu Nástroj pro propojení Evropy je také v současnosti podle něj pouze 52 miliard eur pro všechny druhy dopravy. Do roku 2040 ale podle odhadů bude potřeba 245 miliard jen na vysokorychlostní železnice.
„V našem doporučení také požadujeme, aby bylo možné financovat i klíčové vnitrostátní spojení Praha – Brno. Nikoliv jenom proto, že někteří senátoři a senátorky pochází z Brna a okolí a užívají si v současných přetížených drahách,“ podotkl. Jde podle něj o důležitou páteřní část tranzitního spojení ve středoevropském regionu v návaznosti na Berlín, Vídeň a Budapešť. Návrh senátoři jednohlasně schválili.
Dražší o sto procent
Česká republika by měla podle dřívějších vyjádření Bednárika do vysokorychlostní železnice investovat 1,1 bilionu korun. „Garantuji, protože znám drážní inflaci, že pokud bychom to chtěli udělat, jak si to někdo vymyslel, bude potřeba ještě o 100 procent více financí,“ uvedl už dříve v rozhovoru pro Ekonomický deník. Nikdo podle něj také nespočítal provozuschopnost.
Bednárik kritizuje i to, že v Evropě a České republice není jasné, „kde co napojíme“. Pro Česko má smysl podle něj napojení na německou vysokorychlostní síť.
