Zabiják evropského průmyslu, odpustek za podíl na globální změně klimatu, ale i vítaný zdroj příjmů do státní kasy. Tím vším jsou emisní povolenky, které v posledních týdnech vykazují pozoruhodný vývoj. Cena povolenky rostla až na 92 eur za tunu v polovině ledna, ale pak nastal zlom a pokles ceny na současných 77 eur. Čím je to způsobeno?
Jak ve své analýze upozornil web S&P Global Energy, cenu povolenky táhnou dolů spekulace o úlevách pro průmyslové podniky. Tuto informaci přinesl deník Handelsblatt, agentura Reuters a další média. Podle dříve schválených pravidel měla Evropská unie odbourat bezplatný příděl povolenek pro průmysl mezi lety 2028 a 2034. Nyní se zdá, že by mohl nastat posun do vzdálenější budoucnosti.
Odliv peněz spekulantů
Napětí roste před čtvrtečním neformálním jednáním lídrů zemí Evropské unie. Jeho hlavním tématem má být právě klesající konkurenceschopnost evropského průmyslu. S&P Global Energy zmiňuje také vyjádření Jose Delbekeho, bývalého generálního ředitele klimatického oddělení Komise, na sociálních sítích. Delbeke nastínil doporučení pro nadcházející přezkum politiky EU v oblasti zpoplatnění emisí.
Pokles ceny povolenky může souviset také s rostoucím napětím ve světě; příkladem může být riziko válečného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Investiční fondy spekulující na cenu povolenky začaly koncem ledna redukovat své „dlouhé“ pozice. S&P Global Energy dodává, že fondy ke konci ledna držely 100,6 milionu povolenek EU ETS, což představuje pokles o 11,9 milionu kusů za jediný týden.
Skok z 10 na 100 eur
Zpoplatnění emisí oxidu uhličitého s pomocí povolenek EU ETS funguje v zemích Evropské unie od roku 2005. Cena povolenky však dlouho byla nízká, ještě na počátku roku 2018 nedosahovala ani 10 eur za tunu. Skutečným strašákem pro průmyslové a jiné podniky se staly až po skokovém růstu ceny v letech 2021 a 2022, kdy se cena vyšplhala až ke 100 eurům. Od roku 2028 je má doplnit druhý systém EU ETS2, který zatíží menší zdroje znečištění. Tedy domácí kotle na uhlí a plyn, ale také jízdu autem se spalovacím motorem.
Vývoj ceny povolenky (eur/t)
Teď ale zpátky k velkým zdrojům emisí. Dopad drahých povolenek na evropský průmysl a energetiku je drtivý. Provozovatelé zavírají uhelné elektrárny, protože tržby z prodeje elektřiny jim nestačí na pokrytí všech nákladů. Například Elektrárna Počerady ze skupiny Sev.en za rok a půl zaplatila za povolenky skoro 11 miliard korun, což pohltilo dvě třetiny dosažených tržeb. Od té doby se situace uhelné energetiky dále zhoršila. Skupina Sev.en koncem loňského roku informovala o záměru odstavit všechny své uhelné elektrárny z provozu nejpozději do března 2027.
Útlum průmyslu v přímém přenosu
Před dopadem na průmyslové podniky v Česku dlouhodobě varují Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora (HK), Ocelářská unie či Svaz chemického průmyslu. Podle nedávného průzkumu mezi členy HK považují téměř tři čtvrtiny respondentů systém EU ETS za nespravedlivý. Na zhoršenou konkurenceschopnost vůči podnikům z nečlenských zemí EU si stěžuje 61 procent firem. Více než 17 procent firem dle průzkumu zvažuje přesun výroby do zahraničí.
Právě povolenky spolu s vysokými cenami elektřiny způsobily dle vyjádření průmyslníků konec výroby plastů v neratovické Spolaně i zastavení výroby kaučuku v podniku Synthos Kralupy. Jednatel společnosti Lasselsberger Roman Blažíček v listopadu upozornil, že od roku 2021 klesla produkce českých závodů na výrobu keramiky o 30 procent a počet zaměstnanců se snížil o 19 procent.
