Dlouhodobý evropský rozpočet v hodnotě téměř 2 bilionů eur (48,6 bilionu korun) bude určovat unijní politiku po dobu sedmi let. Již nyní, dva roky před tím, než vstoupí v platnost, začíná zásadní bitva mezi evropskými poslanci o to, kolik peněz dostanou zemědělci, Ukrajina nebo chudé regiony. O návrhu bruselské exekutivy začali členové rozpočtového výboru jednat ve čtvrtek. Vyrovnat se musí s více než tisícovkou pozměňovacích návrhů.
Zpravodaj pro návrh rozpočtu, europoslanec Siegfried Mureșan (EPP/Rumunsko), hned na začátku jednání výboru prohlásil: „Pokud bude návrh přijat, bude představovat oficiální pozici Evropského parlamentu pro nadcházející jednání s Radou a Komisí o víceletém finančním rámci.“
Upozornil, že výboru bylo předloženo více než 1 000 pozměňovacích návrhů. Vyzval poslance, aby před dubnovým hlasováním objasnili své priority.
Přetahovaná o splácení dluhů
Odpůrci návrhu Komise tvrdí, že se nesmí náklady na dluhovou službu započítávat do celkových výdajů rozpočtu. Unie už slíbila, že chce splatit dluh ve výši 800 miliard eur (19,4 bilionu korun) z programu NextGenerationEU, který měl podpořit ekonomiku zasaženou pandemií covidu. Peníze by mohly chybět na podporu zemědělců, výzkumu nebo pro pomoc regionům.
Europoslankyně Carla Tavaresová (S&D/Portagalsko) dala jasně najevo, že je pro ni nepřijatelné, aby se splátky této půjčky započítávaly do celkové výše víceletého finančního rámce. Výbory parlamentu mají ještě čas do 5. března doladit své připomínky. Vyjmutí splátek dluhu by uvolnilo asi deset procent výdajů navrhovaného rozpočtu, což je asi 200 miliard eur (4,9 bilionu korun).
Ochrana pilířů Unie: zemědělci a regiony
Poslankyně Isabel Benjumeaová (EPP/Španělsko) zdůraznila, že prioritou rozpočtu musí být podpora politiky soudržnosti a zemědělství. Kritizovala návrh Komise ponechat 20 procent každého Národního a regionálního partnerského plánu (NRPP) nepřidělených. Tento podíl označila za příliš vysoký. Navrhla jeho snížení na 5 procent.
Benjumeaová také podporuje vyšší výdaje na výzkum a obranu. „Požadujeme podstatné navýšení rozpočtu programu Horizont Evropa na 200 miliard eur (4,9 bilionu korun) v současných cenách,“ uvedla. Pro program Erasmus+ navrhuje 5 miliard eur (122 miliard korun) a 2 miliardy eur (48,6 miliardy eur) na podporu projektů civilní obrany.
Konkurenční seznamy přání
Europoslanec Jean Marc Germain (S&D/FRA) navrhnul, aby se přesunulo až 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) na podporu společné zemědělské politiky (SZP) a také fondů soudržnosti na úroveň rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Více peněz chce také pro Evropský sociální fond Plus (ESF+).
Výzvy socialistů a demokratů ale odporují záměru Komise a také středopravých poslanců zvýšit flexibilitu výdajů nového rozpočtu.
Mohlo by vás zajímat
Válečný rozpočet?
Poslankyně Evropského parlamentu Angéline Furetová (PfE/Francie) návrh rozpočtu odmítla úplně. Tvrdí, že evropská exekutiva připravila „válečný rozpočet“. Bere prý peníze zemědělcům, regionům i firmám a finanční prostředky „ve skutečnosti poskytuje Ukrajině“.
„Systematicky odmítáme jakékoli evropské rozhodnutí prodloužit válku na Ukrajině a financovat tento masakr,“ hřímala. Peníze by měla Unie podle ní využít na přísnější ostrahu vnějších hranic.
Evropští konzervativci a reformisté vyjádřili mírnější kritiku. Roberts Zīle (ECR/Lotyšsko) požadoval více finančních prostředků na přeshraniční dopravu, obranu a kontrolu migrace. Ale také více peněz pro reakci na povodně a požáry.
Důraz na nové příjmy
Europoslankyně Fabienne Kellerová (Renew/Francie) přesunula pozornost z výdajů na příjmy. „Silný a ambiciózní rozpočet Unie znamená mít vlastní zdroje a dlouhodobou perspektivu,“ uvedla. Vyzvala kolegy, aby vyvinuli tlak na Radu, aby schválila mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) a digitální daň. Bez nových příjmů, argumentovala, se víceletý rozpočet pod tlakem odporu členských zemí zhroutí.
Zasedání odhalilo hluboké rozdíly v názorech na velikost a strukturu rozpočtu. Členové rozpočtového výboru se neshodují na finanční ochraně zemědělců nebo na výši finanční podpory Ukrajiny, případně na větší flexibilitě výdajů pro jednotlivé státy. Každopádně před vypršením platnosti současného finančního rámce v roce 2027 je nutné zajistit jednomyslný souhlas všech 27 vlád a souhlas Evropského parlamentu s rozpočtem na další roky.
Staré priority v době nových krizí
Diplomati v hlavních městech již pečlivě studují čísla navrhovaných kapitol rozpočtu, protože si uvědomují, že by neúspěch mohl vést k prodloužení platnosti stávajícího víceletého finančního rámce. Což by znamenalo zmrazení starých priorit v době, kdy se objevují nové krize.
Pokud nedojde ke kompromisu, evropský blok riskuje, že vstoupí do roku 2028 bez nového rozpočtu, což ochromí úsilí o financování opatření v oblasti klimatu, sociální spravedlnosti a přežití Ukrajiny. Úvodní debata rozpočtového výboru ukázala chuť jak na úsporná opatření, tak na ambiciózní cíle.
