Bezpečnostní situace ve světě vyžaduje razantní kroky a Andrej Babiš po dnešním zasedání Bezpečnostní rady státu neskrývá nespokojenost. Dlouhé hodiny diskusí o stavu české armády a plnění spojeneckých závazků vyústily v jasné ultimátum. Proč se nedaří plnit sliby ohledně pozemních sil a jakou roli v tom hraje nová hrozba v podobě útočných dronů?
Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rady odhalil, že dosavadní armádní koncepce nestačí a resort obrany musí jednat pod časovým tlakem. Co všechno se musí změnit, než Česko vyrazí na klíčový summit NATO?
Nová koncepce a návrat k těžké brigádě
Bezpečnostní rada státu věnovala značnou část jednání situaci v armádě a závazkům vůči Alianci, které se odvíjejí od 2 a více procent HDP. Andrej Babiš zdůraznil, že vláda musí bezodkladně předložit novou koncepci armády. Jedním z hlavních bodů je návrat k závazkům okolo těžké pozemní brigády, které se v současnosti nedaří plnit.
Česká republika má vůči NATO kolem stovky závazků Capability Targets (CT) z roku 2021 v pozemní, vzdušné, kybernetické a vesmírné doméně, logistice nebo zdravotnictví. Mezi nejznámější závazky patří vybudování těžké brigády. Přesný seznam závazků není veřejný, ale zahrnuje například bojové a dopravní letouny, prostředky protivzdušné obrany, logistické, zdravotnické a další prvky. Kvůli podfinancování armády v uplynulých dvou dekádách Česká republika mnoho svých závazků neplní.
Kromě obnovy pozemních sil se podle Babiše diskuse točila i kolem moderních hrozeb. Premiér nařídil zaměřit pozornost na protidronová opatření a posílení protivzdušné obrany.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) podle premiéra dostal za úkol připravit všechny podklady do konce května, aby se na nich vládní koalice stihla dohodnout ještě před dalšími důležitými jednáními, jako například blížícím se summitem NATO.
Mohlo by vás zajímat
Summit NATO pod taktovkou vlády a prezidenta
Blížící se červencový summit NATO vyvolává otázky o zastoupení České republiky. Po sporech s prezidentem Petrem Pavlem ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) naznačil, že by Českou republiku nemusel zastupovat prezident.
Andrej Babiš uvedl, že o konečném složení delegace rozhodne vláda v průběhu května nebo června. Celou věc hodlá ještě detailně prodiskutovat s prezidentem republiky.
Vztahy s hlavou státu premiér podle svých slov aktuálně uklidňuje. Původní formát koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů končí, protože podle Babiše nedává velký smysl. Namísto toho se budou prezident a premiér setkávat bilaterálně, aby koordinovali zahraniční politiku. Andrej Babiš zároveň v rámci koalice řeší otázku velvyslanců, kde panují neshody ohledně příliš vysokého počtu politických nominantů.
Spor o ministry a zbytečné debaty ve Sněmovně
Babiš se vyjádřil i k aktuálnímu dění v Poslanecké sněmovně, které označil za ztrátu času. Opozice podle něj kritizuje vládu neprávem a snaží se vytěžit politické body z nešťastné komunikace ministra zahraničních věcí Macinky s prezidentskou kanceláří. Premiér rezolutně odmítl spekulace o jmenování Filipa Turka do vlády. Tuto otázku považuje za definitivně uzavřenou, protože prezident není ochoten jej „nikdy“ jmenovat.
Podle premiéra lidi debaty ve Sněmovně nezajímají a opozice by se měla raději zaměřit na vlastní minulost. Babiš zdůraznil, že má zájem na zklidnění situace mezi svými koaličními partnery a prezidentem, aby se exekutiva mohla plně soustředit na bezpečnostní priority státu.
