Vstup Finska do NATO vyvolal v Kremlu bezprecedentní reakci, kterou nyní potvrzují čerstvé satelitní snímky i zpravodajské analýzy. Rusko v severozápadní oblasti u hranic s Aliancí narychlo buduje a modernizuje vojenská letiště, opravuje zchátralá kasárna a rozšiřuje logistické trasy, píší finská média.
Nejde o dočasné cvičení, ale o strategické budování trvalé vojenské síly na úseku dlouhém přes 1300 kilometrů. Dokáže Rusko vybudovat infrastrukturu pro konflikt s NATO během tří let? A jak Helsinki využívají svou historickou zkušenost k obraně?
Satelity odhalují obří vojenská staveniště
Ruské stavební aktivity v regionech sousedících s Finskem nabraly na nevídané intenzitě. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) i finská média dokumentují rozsáhlé práce v klíčových lokalitách, jako jsou Kamenka, Petrozavodsk, Severomorsk-2 či základna Oleňa. V těchto místech vznikají nové sklady, hangáry pro leteckou techniku a modernizují se vzletové i postojové plochy.
Moskva však neinvestuje pouze do zbraní. Součástí plánu je výstavba kompletního sociálního zázemí pro personál, nových ubytovacích kapacit a rozšiřování železniční i silniční infrastruktury. Tato logistická síť má podpořit nově formované jednotky v Karélii, zejména pak budovaný 44. armádní sbor. Podle místních zdrojů se právě Petrozavodsk stává hlavním centrem pro koncentraci vojáků a techniky před jejich dalším nasazením.
Strategická odveta za 1 300 kilometrů nové hranice
Hlavní motor těchto prací představuje jaro 2023, kdy Finsko oficiálně vstoupilo do Severoatlantické aliance. Pro Rusko to znamenalo největší strategický posun za poslední dekády – poprvé v historii čelí NATO na tak dlouhé a přímé pozemní hranici. Kreml proto musí narychlo přizpůsobit systém zabezpečení vojsk nové realitě, která pro něj představuje ztrátu dosavadní dominance v regionu.
Nová infrastruktura má Rusům zajistit schopnost rychlého přesunu sil a výrazně zlepšit logistickou podporu pro letectvo a protivzdušnou obranu. Přestože experti vnímají tyto kroky jako dlouhodobý proces, varovné hlasy z Finska a Norska upozorňují na rostoucí riziko. Některé zpravodajské služby dokonce varují, že Rusko by mohlo být připraveno na vojenskou konfrontaci s Aliancí už v horizontu tří až pěti let.
Mohlo by vás zajímat
Finsko: Uzavřené hranice a historická ostražitost
Finsko na ruské zbrojení reaguje s klidem, ale s nevídanou tvrdostí. Na rozdíl od mnoha evropských států Helsinki po rozpadu Sovětského svazu nikdy nepolevily v ochraně své suverenity. Země udržela brannou povinnost a vybudovala robustní systém zásobování pro případ krize. V reakci na situaci finská vláda uzavřela do odvolání už téměř před rokem hranice pro veškerou dopravu a dokonce upravila zákony, aby pohraniční stráž mohla okamžitě vracet žadatele o azyl, které Moskva využívá jako nástroj hybridní války.
Historická paměť na Zimní válku (1939–1940) a následnou Válku pokračovací (1941–1944) stále určuje finský pohled na východního souseda. Tehdejší hrdinný odpor zachránil zemi před osudem pobaltských států a dnešní generace Finů tuto připravenost dále rozvíjí. Helsinki nyní úzce kooperují s Norskem, Pobaltím i Polskem na vytvoření neprostupné bariéry na severním křídle NATO, která zahrnuje i hlubokou vojenskou spolupráci s Ukrajinou.
Konec éry neutrality a Putinův strategický omyl
Vladimir Putin chtěl invazí na Ukrajinu zastavit rozšiřování Aliance, ale na severu dosáhl pravého opaku. Éra takzvané „finlandizace“, kdy Finsko udržovalo nucenou neutralitu výměnou za suverenitu, definitivně skončila. NATO nyní stojí na severním křídle silnější než kdy dříve. Pro Moskvu to znamená konec „šedé zóny“ v Baltském moři, kde dříve mohla uplatňovat svůj politický a vojenský tlak s očekáváním mírnějších reakcí.
Zatímco Rusko buduje betonové hangáry v Karélii, Finsko a jeho spojenci systematicky zvyšují připravenost rezerv a posilují monitoring hranic. NATO tak vysílá jasný signál: článek 5 o kolektivní obraně platí i v těch nejexponovanějších oblastech severu Evropy. Ruská modernizace u finských hranic je sice rozplánovaná na roky, ale Aliance již nyní dává najevo, že na jakoukoli eskalaci odpoví jednotně.
