Může automatizovaný stroj s kulometem donutit vojáky ke kapitulaci? To, co dříve patřilo do scénářů vědeckofantastických filmů, se na ukrajinských bojištích stává zcela jistě realitou. Ukrajinský pozemní robotický systém Droid TW-7.62 nedávno zajal tři ruské vojáky, kteří před strojem odložili výstroj a vzdali se.
Jak hluboko zasahuje robotická revoluce do struktury ukrajinské armády a proč začínají pozemní drony (UGV) vytlačovat klasickou pěchotu?
Inteligentní lovci v zónách smrti
Systém Droid TW-7.62, který využívá platformu NUMO, představuje špičku současného technologického vývoje. Výrobce DevDroid vybavil tento průzkumný a úderný stroj kulometem KT-7.62 a balistickým počítačem, který zaručuje extrémní přesnost střelby.
Klíčovou výhodu však představují prvky umělé inteligence. Robot dokáže autonomně detekovat, zaměřit a sledovat cíle, čímž minimalizuje riziko pro lidské operátory.
Právě v takzvaných „zónách smrti“, které sahají 8 až 50 kilometrů od frontové linie, hrají tito roboti nezastupitelnou roli. V místech, kde dělostřelectvo a drony zničí jakékoli běžné vozidlo, operují UGV při průzkumu, logistice nebo palebné podpoře. Na rozdíl od lidí tito roboti nepociťují strach, únavu ani chlad. Jeden ze strojů DevDroid dokázal držet pozici v první linii neuvěřitelných 45 dní v kuse a úspěšně potlačovat noční pokusy o útok.
Mohlo by vás zajímat
Masová výroba a NATO standardy
Ukrajina se transformovala v předního světového inovátora v bezpilotním válčení. Zatímco v roce 2023 schválilo ministerstvo obrany jen 73 modelů bezpilotních systémů, v roce 2024 toto číslo stouplo na 330. Do dubna 2025 získalo celkem 55 ukrajinských pozemních robotů certifikaci podle standardů NATO.
Plány pro letošní rok jsou ještě ambicióznější. Ukrajina hodlá v roce 2026 vyrobit více než 20 000 jednotek pozemních robotů. Rozšiřování výroby navíc sráží cenu za kus, což umožňuje nasazení techniky v masovém měřítku. Významný podíl na tomto pokroku má soukromý sektor – 99 % těchto strojů vyrábí přibližně 40 ukrajinských obranných firem. Ministerstvo obrany nyní integruje tyto systémy přímo do bojových jednotek a plánuje transformaci čtyř dřívějších praporů o 700 vojácích na pluky s 2 500 muži, které plně vybaví pozemní i vzdušnou robotikou.
Palebná síla a ničivé nálože
Kromě základních modelů nasazuje Ukrajina i těžší kalibry. Robotická věž Burya nese americký granátomet MK-19 a operátoři ji ovládají na vzdálenost desítek metrů. Systém Protector zase integruje věže Tavria s těžkým kulometem Browning ráže 12,7 mm a digitálním systémem řízení palby.
Nesmírně efektivní jsou také specializovaní roboti „sebevrazi“. Systém Ratel-S dokáže přepravit 40 kilogramů výbušnin a nenápadně se vplížit pod tanky nebo mosty. Jiné jednotky, jako například 3. útočná brigáda, využívají pozemní drony nesoucí tucet protitankových min TM-62, kterými dokážou zničit celé ruské pozice v budovách.
Roboti jako záchranáři i logistici
Využití UGV zdaleka nekončí u přímého boje. Téměř polovina nasazení v současnosti připadá na logistiku a evakuaci raněných. Systémy jako Murakha (Mravenec) dokážou dopravit až půl tuny zásob do míst pod těžkou palbou a zvládnou i brodění vodou. Systém Karakurt (Černá vdova) zase umožňuje přepravu nákladu na vzdálenost až deseti kilometrů, přičemž celá sestava stojí pouhých 50 000 dolarů – tedy méně než jedna americká raketa Javelin.
Nesmírně důležitou roli hrají roboti při evakuaci raněných (medevac). V zónách, kde Rusko systematicky útočí na ambulance, využívá Ukrajina obrněné robotické kapsle bez GPS, aby se vyhnula ruskému rušení. Nedávno takový robot zachránil vojáka během 35 kilometrů dlouhé cesty – přestože stroj zasáhl ruský FPV dron, voják uvnitř ocelové kapsle vyvázl bez zranění.
Budoucnost bez pěchoty?
Ukrajina v rámci technické inovace spolupracuje i se západními firmami. Německá ARX Robotics staví na Ukrajině flotilu robotů GEREON, zatímco francouzská Alta Ares vyvíjí ve spolupráci s domácí firmou Tenebris drony s proudovými motory. Cílem je vytvořit modernizovanou armádu, která nebezpečné úkoly přenechá strojům a tím drasticky sníží vlastní ztráty.
I přes výzvy, jako je náročný terén nebo nutnost precizní komunikace, zůstávají roboti klíčem k přežití. UGV dělají tu „nejšpinavější“ práci při útocích na ruské bunkry a opevnění. Tato technologická převaha dává Ukrajině v roce 2026 jasný náskok v moderním válčení 21. století.
