Vztahy mezi Prahou a Kyjevem dostávají nový impuls, provází je však složitá jednání o vojenské technice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas potvrdil, že česká letadla mohou hrát klíčovou roli v ochraně ukrajinského nebe. Zatímco se svět soustředí na stíhačky F-16, Zelenskyj upírá zrak k českým strojům L-159. Proč je pro něj tento podzvukový bitevník tak důležitý a jakou roli v celém sporu hraje český výrobce Aero Vodochody?
L-159 jako lovec íránských dronů
Prezident Zelenskyj potvrdil, že stále trvá jeho prosba o letouny L-159, kterou adresoval Petru Pavlovi během prezidentovy lednové návštěvy Kyjeva. Ukrajina tyto stroje vnímá jako nesmírně důležitý detail pro svou protivzdušnou obranu. Primárním účelem českých letounů by byla likvidace íránských dronů Šáhed, které Rusko používá k masivním útokům.
Zelenskyj věří, že by získání těchto strojů bylo výhodné pro obě strany. Ukrajina chce letouny otestovat v boji, což by mohlo otevřít cestu k podpisu smluv na nové modely. Podle ukrajinského prezidenta má český výrobce o tento druh spolupráce zájem a Kyjev chce tyto stroje získat co nejdříve.

Vláda říká ne, výrobce nabízí Skyfox
Možnost dodávky čtveřice letounů L-159 sice zmínil prezident Petr Pavel v polovině ledna, ale vládní koalice následně zaujala odmítavý postoj. Podpořila stanovisko ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), podle kterého česká armáda letouny nutně potřebuje a nemůže je Ukrajině prodat. Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministerstvo obrany již uvedli, že tuto záležitost považují za definitivně uzavřenou.
Situaci se pokouší vyřešit přímo výrobce. Jak uvedla ČTK, prezident firmy Aero Vodochody Viktor Sotona upozornil, že nové letouny L-159 už firma nedokáže vyrobit kvůli nedostupnosti některých dílů.
Jako alternativu však nabízí letouny L-39 Skyfox. Podle Sotony by Ukrajina mohla tyto univerzální stroje využít namísto čtyř armádních L-159. První kusy Skyfoxů by Aero mohlo dodat už na začátku příštího roku. Tyto stroje mají oproti verzi L-159 levnější provoz a pro likvidaci dronů jsou rovněž vhodné.
Mohlo by vás zajímat
Vztahy s Babišem a výzva kritikům
Zelenskyj se v rozhovoru s Českým rozhlasem vyjádřil i k vnitropolitické situaci v Česku a ke kritice ze strany koaliční vlády Andreje Babiše. Reagoval na názory, že vojenská pomoc oddaluje mír. Podle Zelenského je takové uvažování riskantní a cena za případný pád Ukrajiny by byla pro celou Evropu příliš vysoká. „Někdo možná nevěří, že Rusko půjde dál. Cena za omyl je ale příliš vysoká,“ varuje ukrajinský prezident.
Zároveň však zvolil smířlivý tón směrem k českému premiérovi. Připomněl jejich setkání v roce 2019 i Babišovu účast v „koalici ochotných“. Zelenskyj přímo v rozhovoru s Českým rozhlasem pozval Andreje Babiše na návštěvu Ukrajiny, protože považuje osobní komunikaci za klíčovou pro posílení vztahů mezi oběma zeměmi.
Mírový plán a vstup do EU v roce 2027
Ukrajina momentálně pracuje s dvacetibodovým plánem na ukončení války. Tento dokument řeší i bolestivé otázky územní celistvosti, které podle Zelenského nemůže vyřešit někdo jiný než hlavy států. Přiznal, že cílová rovinka jednání je nejtěžší a Ukrajina spoléhá na bezpečnostní záruky USA i Evropy.
Součástí tohoto plánu je i ambiciózní cíl: vstup Ukrajiny do Evropské unie v roce 2027. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina bude technicky připravena a potřebuje znát přesné datum. Tento krok považuje za jednu ze základních bezpečnostních záruk, aby se válka v budoucnu neopakovala.
Problém s odvody a vzkaz mužům v zahraničí
Prezident se otevřeně vyjádřil i k citlivému tématu mobilizace a k informacím o stovkách tisíc mužů, kteří se vyhýbají službě. Přiznal, že kvůli nedostatku vojáků neprobíhá rotace na frontě, což je vyčerpávající pro ty, kteří bojují.
K návratu mužů z ciziny se staví s pochopením pro lidskou bolest, ale zdůrazňuje spravedlnost vůči spolubojovníkům. „Čím více Ukrajinců v odvodovém věku by se vrátilo, tím by to bylo jednodušší pro naši armádu i občany,“ uvedl pro Český rozhlas Zelenskyj. Rozhodnutí, zda mají české úřady například omezit sociální dávky, aby muže přiměly k návratu, však ponechal na diplomatické a vnitřní komunikaci.
