Jedno řízení, jedno povolení, jeden úřad. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (hnutí ANO) má novela stavebního zákona konečně prolomit český investiční i bytový špunt. Opozice ale varuje: rychlost nesmí převálcovat obce, veřejné zájmy ani právní jistotu. První část sněmovní rozpravy ukázala ostrý střet dvou vizí státu – silně centralizovaného manažera výstavby versus opatrnějšího arbitra hájícího pestré a často protichůdné zájmy občanů.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová představila poslancům více než 800stránkovou novelu stavebního zákona jako nutnou reakci na dlouhodobě nefunkční povolovací proces. „Zaostáváme v budování veřejné infrastruktury, občanské vybavenosti a nadále se zhoršuje dostupnost bydlení,“ zdůraznila. Hlavním cílem zákona podle ní je vrátit základní smysl stavebnímu právu. Novela podle ní klade „důraz na vytváření podmínek pro život lidí, pro bydlení a práci.“
Velké bytové domy bez odvolání
Novela podle ministryně zrychlí povolování bytových domů a veřejné infrastruktury. „Definují se nově stavby pro hromadné bydlení jako stavby s převažující funkcí bydlení a podlahovou plochou od 10 000 metrů čtverečních a zařazují se mezi vyhrazené stavby. Rozhoduje o nich v jediném stupni Úřad rozvoje území České republiky,“ uvedla Mrázová.
Jako základ Úřadu rozvoje území České republiky poslouží dosavadní Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který se podle ministryně i expertů osvědčil zejména při povolování dálnic. Zákon také výslovně stanoví, že výstavba veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu.
Pod Úřadem rozvoje území vznikne 14 územních pracovišť v krajských sídlech a zhruba 200 pracovišť v obcích s rozšířenou působností. „V případě místní potřeby bude možné zřídit pracoviště i v jiných obcích. Posílí se tím odbornost a jednotné metodické řízení,“ prohlásila ministryně.
Mohlo by vás zajímat
Méně vlivů dalších úřadů – třeba hygieny
Klíčovým principy na niž novela staví, má být posílení povolení a omezení byrokratických překážek. Novela se vrací k pravidlu, s nímž počítal už původní návrh nového stavebního zákona připravený za ministryně Kláry Dostálové (ANO). Jde o „jeden úřad, jedno řízení, jedno povolení“, která má podle Zuzany Mrázové odstranit komplikace vznikající při koordinaci více orgánů státní správy. Stavební úřady budou nově vykonávat pravomoc takzvaných dotčených orgánů, k nimž patří například krajské hygienické stanice či orgány ochrany životního prostředí. „V rozhodnutí stanoví stavební úřad i podmínky k ochraně veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy,“ informovala Mrázová.
Zároveň zdůraznila, že výjimky platí pro kulturní památky, památkové rezervace a zvláště chráněná území, kde zůstávají závazná stanoviska dotčených orgánů státní památkové péče a Agentury ochrany přírody a krajiny. Podle ní je rovněž zachována role Hasičského záchranného sboru u požárně rizikových budov.
Ohrožení demokracie i práv sousedů
Přestože ministryně prezentovala novelu jako krok ke stabilnějšímu, efektivnějšímu a odborně podloženému systému, reakce poslanců ukázaly na hluboké rozpory a ohrožení občanů. Poslanci Pirátů tak například upozornili na riziko oslabení ochrany veřejných zájmů a kvality života obyvatel.
„Vláda nám tvrdí, že stačí jediné, stavět všude za každou cenu a předkládá novelu stavebního zákona, která upřednostňuje výstavbu před všemi ostatními veřejnými zájmy bez ochrany obcí, bez dostatečné odborné kontroly,“ varovala poslankyně Veronika Kovářová (Piráti).
Její stranická kolegyně Gabriela Svárovská dodala praktické příklady, kde novela stavebního zákona oslabuje ochranu občanů a jejich zájmů. „Novela oslabuje závaznost územních plánů a umožňuje se od nich odchýlit se souhlasem pořizovatele a vlastníka pozemku. To obchází demokratický proces územního plánování a zvyšuje nejistotu sousedů i vlastníků v okolí,“ zdůraznila Svárovská.
Kvůli omezení pravomocí dotčených orgánů novela navíc vystavuje občany ohrožení, například hlukem. Novela podle Svárovské dává signál, že když je problém s hlukem, mohou se místo ochrany lidí ohnout pravidla. „To je přímý zásah do práva na zdravé a důstojné bydlení,“ varovala. Zároveň připomněla, že už nyní nadměrná hluková zátěž ohrožuje na 200 tisíc lidí.
Výrazně kriticky se k novele vyjádřil také Martin Baxa (ODS). Ve svém vystoupení se zaměřil zejména na ochranu památek. „Ani v důvodové zprávě tohoto obsáhlého návrhu zákona podle mě není přesvědčivě zdůvodněno, proč proto, aby mohlo fungovat stavební řízení v Česku, je teď třeba náhlým a radikálním způsobem rušit ochranná pásma památkových rezervací a zón,“ uvedl.
Opoziční poslanci se tak shodly s názorem veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. I ten vidí v novele hrozbu. „Rychlost a plynulost výstavby jde na úkor jiných veřejných zájmů – ochrany zdraví, životního prostředí, památek nebo kvality bydlení,“ zdůraznil Křeček.
„Falešná“ hra bez odborné kontroly
Kromě údajných věcných chyb se kritika ve sněmovna snesla i na samotný způsob, jakým vláda novelu stavebního zákona předložila. Předkladatelem totiž není ministerstvo pro místní rozvoj, jak by se u vládního návrhu čekalo, ale skupina poslanců zahrnující poslance vládní koalice. Patří k nim mimo jiné premiér Andrej Babiš, ministryně Mrázová či pražský lídr Motoristů Boris Šťastný.
Poslanec a bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v důsledku toho varoval před absencí klíčových kontrolních mechanismů. „Je zde obejit základní legislativní proces u normy nebo u objemu norem čítající 42 zákonů, 800 stránek textu, Legislativní rada vlády, chybí RIA, chybí odborná debata,“ řekl. Způsob přípravy zákona se pak odráží na samotné kvalitě návrhu. „Už dneska vidíme, že připomínek na faktické chyby je tam opravdu mnoho. Prostě to není kvalitně připraveno,“ upozornil.
Vyjasnit by podle něj i podle Pirátů měli také předkladatelé, kdo se na přípravě novely podílel – zda šlo například o renomované advokáty nebo třeba zástupce lobbistických organizací. „Mě osobně by také zajímalo tedy, kdo jsou ti experti, kteří tedy tento zákon psali. Hovoří se o tom, že příprava trvala rok a půl. Tedy určitě to dalo ohromný objem práce, stálo to velký objem prostředků,“ podotkl Vlček.
Předkladatelé: Připomínky jsme neignorovali
Na kritiku okamžitě reagoval poslanec Vojtěch Krňanský (Motoristé), jeden z předkladatelů novely. Odmítl tvrzení, že by zákon vznikal bez odborné debaty. Podle něj byl návrh opakovaně projednáván se Svazem měst a obcí, kraji, profesními komorami, zaměstnavatelskými svazy i odbory.
Ministryně Mrázová připustila, že novela neprošla klasickým mezirezortní připomínkovým řízením, ale argumentovala časovým tlakem. Česká republika podle ní kvůli pomalému povolování přichází o investory, kteří raději míří do okolních zemí. Zároveň zdůraznila, že jednání s dotčenými ministerstvy probíhají paralelně a dochází k vypořádání připomínek.
Poslanci na závěr rozpravy vyzvali vládu, aby připravila pozměňovací návrh, kterými v nejkritičtějších místech novelu opraví. Žádali také o prodloužení času na projednání normy ve výborech. Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) navrhl, aby sněmovna dostala na projednání návrhu až o 30 dní více, než předpokládá jednací řád. Avšak k hlasování o jeho návrhu ani o novele samotné se už poslanci nedostali. Další projednávání odložili na pátek.
