Éra symbolických sankcí musí skončit. Uvalení a vymáhání sankcí na režimy, které porušují lidská práva, se musí zpřísnit. Tvrdí to v rozhovoru pro EU Perspectives evropský poslanec Antonio López-Istúriz (EPP/Španělsko). Embargo má trestat také systémovou korupci a pronásledování disidentů za hranicemi.
Evropská unie by měla takzvaný evropský Magnitského zákon (jedná se o evropskou verzi amerického zákona z roku 2012) zpřísnit a zvýšit jeho důvěryhodnost. Je třeba rozšířit jeho působnost tak, aby zahrnoval systematickou korupci a nadnárodní represi, prohlásil v rozhovoru pro EU Perspectives španělský křesťanský demokrat a evropský poslanec Antonio López-Istúriz.
Jak se v současné době uplatňuje takzvaný evropský Magnitského zákon?
Z pohledu Evropské lidové strany je Magnitského zákon jedním z nejdůležitějších nástrojů, které Unie má na obranu lidské důstojnosti, svobody a právního státu za svými hranicemi.
Je funkční a již přinesl výsledky, ale stále se nevyužívá jeho plný potenciál. Chybí větší politická odhodlanost a důslednost. Podle mého názoru musí být sankce skutečným nástrojem odpovědnosti, nikoli symbolickým gestem. Důvěryhodnost Evropy závisí na schopnosti jednat rázně proti těm, kteří porušují lidská práva.
Jak EU může posílit režim sankcí v oblasti porušování lidských práv?
Musíme zajistit, aby se režim uplatňoval rychleji, soudržněji a s větší koordinací mezi členskými státy. Znamená to také posílení spolupráce s našimi transatlantickými a demokratickými partnery, zejména se Spojenými státy, Spojeným královstvím a Kanadou. Společné označení znásobuje dopad sankcí a vysílá silný signál jednoty mezi demokraciemi. Silný Magnitského režim je pilířem zahraniční politiky založené na hodnotách.
Svět je nebezpečnější a více konfrontační
Došlo ke změnám s ohledem na nové geopolitické scénáře?
Rozhodně. Geopolitické prostředí se stalo nebezpečnějším a více konfrontačním. Autoritářské režimy jsou stále agresivnější a represe častěji překračují hranice. Díky tomu je Magnitského zákon nejen nástrojem na ochranu lidských práv, ale také strategickým a bezpečnostním nástrojem.
Musí reagovat na nové skutečnosti, jako jsou nadnárodní represe, hybridní hrozby a využívání korupce k destabilizaci demokracií. Lidská práva, bezpečnost a geopolitická důvěryhodnost jsou neoddělitelné.
Mohlo by vás zajímat
Jaké jsou podle vás slabé stránky tohoto sankčního opatření?
Hlavní slabou stránkou je nedostatek jednotné politické vůle. Nutnost jednomyslnosti v Radě může zpomalit rozhodování a oslabit jeho ambice. Další slabou stránkou je nerovnoměrné prosazování. Pokud některé členské státy uplatňují sankce přísně a jiné nikoli, ztrácí celý režim důvěryhodnost.
Vzpomeňte si, co se stalo ve Španělsku. Ministr dopravy Sánchezovy vlády přijal v roce 2020 na madridském letišti Delcy Rodriguezovou, viceprezidentku Madura ve Venezuele, na kterou uvalila Unie sankce EU. Sankce bez vymáhání – nebo s nedůsledným uplatňováním – je pouhým prázdným symbolem.
Jaký bude další postup ohledně unijních sankčních pravidel?
Měli bychom Magnitského zákon zpřísnit a tím zvýšit jeho důvěryhodnost. Rozšířit jeho působnost tak, aby zahrnoval systematickou korupci a nadnárodní represi. Zajistit jeho přísné a jednotné prosazování ve všech členských státech a posílit koordinaci s demokratickými spojenci za účelem společných sankcí. Sankční režim používat s odvahou, nikoli opatrností.
Pokud chce být Evropa respektovaným globálním obhájcem lidských práv a demokratických hodnot, musí mít její sankce skutečný dopad. Magnitského zákon by se měl stát základním kamenem silné, principiální a důvěryhodné evropské zahraniční a bezpečnostní politiky.
Poznámka:
Dne 21. ledna přijali poslanci Evropského parlamentu zprávu o globálním sankčním režimu EU, takzvaném evropském Magnitského zákonu. 440 poslanců bylo pro, 127 proti a 59 se zdrželo hlasování. Z českých zástupců pro hlasovali Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová zvolení za ODS (ECR), Danuše Nerudová a Jan Farský zvolení za STAN, Ondřej Kolář, Luděk Niedermayer zvolení za TOP09 (EPP), Tomáš Zdechovský zvolený za KDU-ČSL (všichni EPP). Pro byla také Markéta Gregorová (Zelení) zvolená za Piráty.
Proti byli Ivan David zvolený za SPD (Evropa suverénních národů), Kateřina Konečná a Ondřej Dostál (nezařazený), kteří byli zvoleni za uskupení Stačilo! Proti hlasovali také Jaroslav Knot a Tomáš Kubín zvolení za ANO (Patrioti pro Evropu). Nikola Bartůšek a Antonín Staněk zvolení za Přísahu, Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jana Nagyová, Jaroslava Pokorná Jermanová zvolení za ANO (všichni Patrioti pro Evropu) se zdrželi.
Už v roce 2024 navrhl tehdejší vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell přejmenování zákona na počest Alexeje Navalného, který zemřel za podezřelých okolností v ruské trestanecké kolonii.
