Jihočeský Tábor se stal čtvrtým městem v republice, které hostí unikátní zázemí pro novodobé hrdiny i pamětníky světových válek. Proč ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) považuje právě toto město za logickou volbu? A jaké konkrétní problémy pomohou odborníci vojákům řešit při návratu do civilního života?
V ulici Československé armády v Táboře začalo před víkendem oficiálně fungovat nové komunitní centrum pro válečné veterány. Ministr obrany Jaromír Zůna při otevírání zdůraznil, že volba Tábora dává smysl. Město se s armádou pojí od nepaměti a aktuálně zde sídlí Velitelství teritoriálních sil Armády České republiky, dále 42. mechanizovaný prapor, Velitelství Vojenské policie i část 532. praporu elektronického boje.
V regionu žijí a pracují stovky vojáků i s rodinami. Tábor se tímto krokem zařadil po bok Prahy, Brna a Olomouce, kde již podobná centra fungují.
Systematická péče o tisíce hrdinů
Resort obrany aktuálně eviduje přes 16 tisíc válečných veteránů. Podle ministra Zůny si tato kohorta bývalých vojáků zaslouží systematickou péči. Zprovoznění táborského pracoviště vnímá jako důležitý krok v posílení podpory pro ty, kteří nasazovali životy v mezinárodních organizacích či válkách. Stát tím dává najevo vděk za jejich službu ve prospěch země a armády. Kromě velkých center veteráni využívají také kontaktní místa v Liberci, Zlíně a Žatci. Brzy k nim navíc přibude Jihlava.
Bezplatná pomoc s dluhy i důchody
Manažeři sociální péče a kontaktní pracovníci nabízejí v centrech bezplatnou podporu veteránům, jejich rodinám i pozůstalým. Plukovník Robert Speychal, ředitel odboru pro válečné veterány, upřesnil, že klienti nejčastěji řeší zdravotní, rodinné a sociální potíže. Odborníci pomáhají například se:
- zajištěním kompenzačních pomůcek a dopravy k lékaři
- řešením životních situací ovlivněných dluhy
- vyřizováním důchodů, dávek a podpor
- žádostmi pro Vojenský fond solidarity
Zájem o tyto služby stále roste. Jen v loňském roce pracovníci center pomohli pěti stovkám veteránů přímo v budovách a dalším lidem poskytli podporu v terénu, kdy za nimi vyjížděli přímo do jejich domovů.
Druhá kariéra jako největší výzva
Ministr Zůna připomněl, že odchod do civilu bývá pro vojáky složitý proces. Často disponují dovednostmi, které civilní sektor obtížně uplatňuje, a chybí jim představa o zahájení druhé kariéry. Jaromír Zůna si přeje, aby resort obrany maximálně podpořil vyřazení ze systému a začlenění do nového života. Komunitní centra k tomu využívají i své prostory pro setkávání, přednášky nebo besedy. Vedle osobních návštěv mohou veteráni využívat také speciální telefonickou linku.
Priorita v oblasti duševního zdraví
Péče o poslední žijící veterány z druhé světové války i účastníky novodobých operací patří mezi priority současného vedení resortu. Tato strategie figuruje i v programovém prohlášení vlády. Jaromír Zůna však přiznává, že resort čeká ještě mnoho práce. Za naprosto klíčovou oblast pro budoucí rozvoj označil zejména péči o duševní zdraví bývalých příslušníků armády.
