Boj za technologickou neutralitu, odklad pokut pro automobilky a snaha o zastropování cen emisních povolenek. Uplynulý rok v Evropském parlamentu byl pro české zástupce dle jejich slov především bitvou o ochranu klíčového průmyslu a energetickou stabilitu. V roce 2026 se pozornost přesouvá k revizi systému emisních povolenek a modernizaci elektrických sítí, tvrdí evropský poslanec Ondřej Krutílek zvolený za ODS, který je členem poslanecké frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR).
Co se vám podařilo loni v Evropském parlamentu prosadit nebo ovlivnit?
Největší stopu v podobě větší flexibility pro členské státy a respektování technologické neutrality samozřejmě vidím na legislativě, kde jsem pracoval přímo v týmu zpravodajů za jednotlivé politické skupiny.
Konkrétně jde o zprávy k evropským elektrickým sítím, plynovým zásobníkům, superpočítačům a zlepšení železniční kapacity. Zdůraznil bych hlavně otázku energetické infrastruktury, klíčové pro stabilitu evropské ekonomiky a dostupnost pro domácnosti a firmy. Pak jsou zde věci, kde jsme s dalšími kolegy tlačili na Komisi, v koordinaci s českou vládou a českým průmyslem.
Dobrou zprávou je, že se nám podařilo odložit pokuty a otevřít dříve emisní cíle a související pravidla pro automobilový průmysl. Ještě není ani zdaleka hotovo, ale stále věřím, že se nám pomůže zachránit automobilový průmysl tak, jak ho známe.
Zaměřuji se také na energeticky náročný průmysl, jako je výroba oceli. I díky našemu tlaku přinesl deregulační balíček k uhlíkovému clu CBAM alespoň některé pozitivní změny, ale nejistota bohužel zůstává.
Uvidíme, jak Komise promítne do chystané revize systému ETS1 mé návrhy na přímé započítání dekarbonizačních projektů a zachování bezplatných povolenek. Komise každopádně již pozitivně reagovala na českou iniciativu k faktickému zastropování povolenek ETS2, kterou jsem podpořil europoslaneckým dopisem.
Mohlo by vás zajímat
Jakým unijním normám se chcete letos věnovat?
I nadále budu pokračovat v podpoře automobilového a ocelářského průmyslu a tlačit na Komisi, aby zmírnila své klimatické cíle. Zejména v otázce emisních povolenek a uhlíkových cel. A více se zaměřila na využití moderních technologií.
Musíme zajistit, aby klimatický pohled na svět neohrožoval konkurenceschopnost evropského průmyslu a nedopadal i na koncové spotřebitele. Další prioritou je posílení evropské energetiky. Konkrétně rozvoj a modernizace elektrizační soustavy, abychom podpořili přenosové a distribuční sítě a zabránili případným blackoutům. Klíčem k energetické bezpečnosti zůstávají stabilní a spolehlivé zdroje. Jádro musí hrát v tomto směru nezastupitelnou roli.
Na co by se měla evropská sedmadvacítka zaměřit?
Pro Evropskou unii je dlouhodobě největší výzvou nadměrná regulace a špatně nastavené priority. V tuto chvíli se musíme soustředit na to, abychom uvolnili pravidla a zjednodušili byrokracii, která spíše brzdí, než podporuje ekonomický rozvoj. Takzvané omnibusy zatím nevidím jako dostatečné.
Potřebujeme jasně stanovené strategie, ale i flexibilní přístup, který nám umožní lépe reagovat na měnící se svět, a zároveň vytvořit prostor pro investice do obrany a bezpečnosti, které jsou v současnosti klíčové. Unie musí racionalizovat svou politiku a využít svůj potenciál, abychom nezůstali pozadu oproti globální konkurenci.
