Nepřijel. Srbský prezident Aleksandar Vučić vynechal summit Evropské unie a zemí západního Balkánu. Svou absencí protestoval proti údajnému nátlaku Bruselu. Unijní země kritizují Bělehrad za autoritářské tendence, potlačování svobody projevu a také za rozšířenou korupci.
Summit Unie a zemí západního Balkánu skončil v Bruselu bez závěrečné tiskové konference. A také bez přítomnosti srbského prezidenta Aleksandara Vučiće. Předseda Evropské rady António Costa pouze zopakoval priority Unie v oblasti rozšiřování – geopolitickou perspektivu, bezpečnost a atraktivitu členství v evropském bloku.
Není to závod
„Rozšíření je proces založený na zásluhách, nikoli na závodě nebo soutěži mezi kandidáty. Ti, kteří postupují rychleji, by neměli být bržděni ostatními. Naopak, měli by udávat tempo a sloužit jako inspirace pro všechny ostatní,“ prohlásil Antonio Costa závěrem summitu se zeměmi západního Balkánu.
Vučić v předchozích dnech naopak prohlásil, že navrhne, aby všechny země západního Balkánu vstoupily do Evropské unie společně. Černohorský premiér Milojko Spajić na to reagoval slovy, že se Černá Hora připojí k Unii už v roce 2028. Vyzval ostatní kandidáty, aby si pospíšili a urychlili své přistoupení.
Kontroverzní neúčast
„Poprvé za posledních 13 nebo 14 let se ani já, ani nikdo jiný nezúčastní mezivládní konference,“ uvedl Vučić s tím, že odmítá, aby jeho vláda jednala s unijními zeměmi pod jakýmkoliv nátlakem.
Zopakoval pouze, že jeho země pokračuje v proevropském směřování. Unie kritizuje Bělehrad nejen za udržování přátelských vztahů s Kremlem a odmítání uvalení protiruských sankcí, ale i kvůli omezování svobody tisku a shromažďování, korupci a autoritářským tendencím.
Srbští ultranacionalisté výtky Bruselu odmítají. „Pokrytectví a neúctu, kterou bruselská byrokracie projevuje vůči Srbsku a srbskému lidu, včetně obyvatel Kosova a Republiky srbské, už nelze akceptovat ani tolerovat,“ prohlásil například kontroverzní bývalý prezident Republiky srbské (územní jednotky, která je součástí Bosny a Hercegoviny) Milorad Dodik.
Mohlo by vás zajímat
Rozhodnutí opět odloženo
Unijní státy se rozhodly opět odložit rozhodnutí o začátku jednání o klíčové kapitole konkurenceschopnost a vnitřní trh (takzvaný klastr 3), protože čelí zpoždění kvůli potřebě reforem v oblastech jako dodržování zásad právního státu, svoboda projevu a normalizace vztahů s Kosovem. Absence reforem brání otevírání dalších kapitol v přístupových jednáních.
I když Komise naznačila, že Srbsko je z technického hlediska připraveno pokročit v přístupových jednáních, stále nedošlo k normalizaci vztahů s Kosovem, jehož nezávislost Bělehrad neuznává. Srbsko od prosince 2021 neotevřelo žádné nové kapitoly v jednáních s Unií.
Největší pokrok ze zemí západního Balkánu naopak učinila kromě Černé Hory také Albánie. Obě země by se mohly podle Komise připojit k evropskému bloku už v roce 2028.
