Jde o nejvážnější sociální problém Evropy. Drahé bydlení tíží obyvatele napříč kontinentem. Ceny prudce vzrostly. Hodnota nemovitostí se od roku 2015 zvýšila o víc než 60 procent a nájemné o víc než pětinu, upozornila Evropská komise. A přišla s plánem, jak tento palčivý problém hasit.

Brusel varoval, že vysoké náklady na bydlení brzdí mobilitu pracovní síly, oddalují zakládání rodin a oslabují hospodářský růst. Právě přijatý Evropský plán dostupného bydlení je tak první pokus o snížení těchto neúměrně vysokých nákladů v celé Evropské unii.

Plán slibuje injekci 43 miliard eur (zhruba bilion korun) už vyčleněných v programech EU na sociální bydlení, studentské bydlení a bydlení pro bezdomovce. Nová celoevropská investiční platforma, která bude vytvořena ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a národními podpůrnými bankami, pak má zajistit další finance.

Pokyny pro státní podporu se mají zmírnit, aby vlády mohly dotovat dostupné a sociální bydlení, aniž by porušovaly právo hospodářské soutěže. Legislativní návrh týkající se krátkodobých pronájmů má pak pomoci městům, kde tyto pronájmy omezují trh s bydlením.

Mohlo by vás zajímat

Nový Bauhaus pro udržitelnost

Úředníci také vytyčili Evropskou strategii pro bytovou výstavbu, jejímž cílem je zlevnit a zrychlit výstavbu. Nová Evropská akademie Bauhaus bude rekvalifikovat tesaře a architekty v oblasti ekologických a cirkulárních metod. Doporučení Rady EU zároveň vyzývá radnice, aby omezily byrokracii v oblasti plánování. Komise slibuje zprávu o pokroku před koncem svého mandátu. V příštím roce plánuje uspořádat summit EU o bydlení.

Parlament na iniciativu Komise zareagoval už během několika hodin. Europoslankyně Nora Mebarek (S&D/FRA) zahájila debatu bez obalu: „Krize v oblasti bydlení není jen o číslech, jde o životy zničených lidí, kteří nemají střechu nad hlavou.“ Zpochybnila výpočty Bruselu. Mobilizace „sedmi miliard tady, deseti miliard tam“ podle ní nestačí k překlenutí toho, co nazvala stavební mezerou ve výši bilionu eur do roku 2034.

Evropa musí jak stavět, tak regenerovat stávající fond, „aby se zabránilo vylidňování venkova.“ Foto: Pixabay

Mohou za nedostatek bytů uprchlíci?

Europoslankyně Afroditi Latinopoulou (PfE/GRE) spatřuje viníky jinde: „Zisk byl kriminalizován.“ Z rostoucích nákladů viní vysoké daně, dotace, které „zvyšují nájemné“, a „mánii zelené energie„. EU také obvinila z toho, že dovozem migrantů zvyšuje poptávku.

Řecký europoslanec Emmanouil Fragkos (ECR) spojil bydlení s růstem: „Bydlení je spojovacím článkem mezi společností a ekonomikou. Bez adekvátního bydlení nemůžeme mít stabilitu.“ Vyzval k pomoci mladým párům, které utíkají z „no-go zón“ ve vnitřních částech měst a snaží se založit rodinu s příjmem 850 eur měsíčně.

Někteří poslanci návrh uvítali, ale požadovali jeho zpřísnění například právě v oblasti pronájmů. Poslankyně Evropského parlamentu Marie Toussaint (Zelení-EFA/FRA) označila plán za „velmi vítaný“, ale varovala, že spekulace a krátkodobé pronájmy stále přispívají k nedostatku bytů. „Musíme mobilizovat prázdné byty,“ řekla. Rodiny si podle ní zaslouží „poselství naděje“.

Jiní poslanci však připomněli, že bydlení zůstává v pravomoci členských států. Brusel by měl spíše povzbuzovat, doporučovat a podněcovat, než se pokoušet harmonizovat. Přesto uvítali kroky Komise ke zjednodušení povolovacího procesu a uvolnění limitů státní podpory, pokud si členské státy zachovají kontrolu.

Europoslanec Marco Falcone (EPP/ITA) ocenil „novou strategii v oblasti bydlení“, ale vyjádřil obavy ohledně financování. Zjednodušení je podle něj důležité, ale zdroje musí být „jasné a konkrétní“. Když jeden z jeho kolegů zpochybnil jeho mantru „stavět, stavět, stavět“, Falcone odpověděl, že Evropa musí jak stavět, tak regenerovat stávající fond, „aby se zabránilo vylidňování venkova“.

Omezení pronájmů versus cestovní ruch

Mnozí se nicméně shodli, že povolovací proces stavby zpomaluje, a tvrdili, že zpoždění v plánování brzdí nejen výstavbu nových domů, ale také vodovodů, silnic a energetických rozvodů. Jiní vyzývali Komisi, aby stanovila srovnávací kritéria pro schvalovací lhůty v rámci celé EU. Několik poslanců se připojilo k výzvě za urychlení administrativních postupů a k úpravám státní podpory, které by obcím umožnily financovat výstavbu na brownfieldech.

Krátkodobé pronájmy vyvolaly smíšené reakce. Někteří poslanci požadovali přísná omezení, jiní se obávali negativního dopadu na cestovní ruch. Jeden irský poslanec varoval, že plošný zákaz v jeho zemi vedl k nedostatku ubytovacích kapacit ve venkovských oblastech. Slib Komise přijmout cílený zákon, který se bude vztahovat pouze na „oblasti s nedostatkem bytů“, získal opatrnou podporu.

Evropa „neustále dováží lidi“

Nejživější debata se týkala migrace. Pravicoví poslanci Evropského parlamentu tvrdili, že rostoucí poptávka převyšuje nabídku, protože Evropa „neustále dováží lidi“. Levicoví poslanci na to reagovali tím, že ceny ovlivňují spekulace, nikoli migranti.

Plán se má nyní přesunout do fáze realizace. Evropská aliance pro bydlení sdruží města, stavební firmy a nevládní organizace, aby sdílely vzory a data. Revidovaná pravidla pro státní podporu by měla být přijata na začátku roku 2026, následovaná návrhem pro krátkodobé pronájmy. Peníze samy o sobě však nestačí k tomu, aby se objevily jeřáby. Kvalifikovaná pracovní síla je nedostatkovým zbožím a poruchy v dodavatelském řetězci drží ceny materiálů na vysoké úrovni.

Z politického hlediska se pak bydlení stává lakmusovým papírkem. Rostoucí nájmy prohlubují generační rozdíly a podkopávají důvěru ve stát a instituce. Evropský parlament chce vidět výsledky, než se voliči v roce 2029 vrátí k urnám.